„Pokus, za který nic nedáme.“ V Ománu začínají kritické rozhovory mezi USA a Íránem

Diplomatické úsilí regionálních prostředníků o zmírnění napětí původně ohrožovala nejistota ohledně místa a rozsahu setkání. Americkou delegaci povede zvláštní vyslanec Steve Witkoff společně s Jaredem Kushnerem, zatímco íránský tým vede ministr zahraničí Abbás Arákčí. Obě strany však do jednání vstupují s velmi odlišnými postoji. Hlavní nadějí zůstává, že by diskuse v případě úspěchu mohly vytvořit rámec pro další vyjednávání.

Spojené státy požadují, aby Írán zmrazil svůj jaderný program a zbavil se zásob obohaceného uranu. Washington navíc trvá na tom, aby se debata týkala také íránských balistických raket, podpory regionálních ozbrojených skupin a zacházení s vlastními občany. Teherán se naproti tomu domnívá, že by se rozhovory měly omezit pouze na jadernou problematiku. Zatím není jasné, zda se tyto zásadní neshody podařilo před začátkem jednání vyřešit.

Prezident Donald Trump v posledních týdnech hrozil bombardováním Íránu, pokud země nepřistoupí na dohodu. Do oblasti byla vyslána letadlová loď, další válečná plavidla, stíhačky a tisíce vojáků. Írán na tyto kroky reagoval slibem odplaty a hrozbou útoku na americké vojenské cíle na Blízkém východě i na Izrael. Ministr Arákčí v této souvislosti uvedl, že íránské ozbrojené síly mají prsty na spoušti.

Toto setkání představuje první přímý kontakt mezi představiteli obou zemí od loňské červnové války mezi Izraelem a Íránem. Tehdy Spojené státy bombardovaly tři hlavní íránská jaderná zařízení, po čemž Írán deklaroval zastavení obohacování uranu. Pro íránské vedení mohou být tyto rozhovory poslední šancí, jak odvrátit americkou vojenskou akci. Podle analytiků je režim v současnosti v nejslabší pozici od islámské revoluce v roce 1979.

Hrozby ze strany USA přišly v momentě, kdy íránské bezpečnostní složky brutálně potlačily demonstrace vyvolané ekonomickou krizí. Skupina Human Rights Activists News Agency potvrdila nejméně 6 883 úmrtí a přes 50 000 zatčených, přičemž skutečný počet obětí může být vyšší. Aktuální krize tak opět do popředí vynesla letitý spor o íránský jaderný program. Teherán dlouhodobě tvrdí, že je mírový, zatímco USA a Izrael ho považují za snahu o vývoj zbraně.

Írán trvá na svém právu obohacovat uran na vlastním území a odmítá převoz 400 kilogramů vysoce obohaceného uranu do třetí země. Představitelé země však naznačili ochotu k ústupkům, jako je vytvoření regionálního konsorcia pro obohacování. Za nepřijatelné a porušující suverenitu naopak považují požadavky na omezení raketového programu a ukončení podpory spojenců z takzvané osy odporu. Mezi ně patří Hamás, Hizballáh, jemenští Húsíové či milice v Iráku.

Íránský prezident Masúd Pezeškiján instruoval ministra Arákčího k vedení spravedlivých jednání, pokud k tomu bude vhodné prostředí. Írán bude pravděpodobně požadovat zrušení sankcí, které drtí jeho ekonomiku. Pro Spojené státy by výsledek schůzky mohl znamenat ústupovou cestu od vojenských hrozeb. Regionální státy se totiž obávají, že by americký úder mohl vést k širšímu konfliktu nebo dlouhodobému chaosu.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio poznamenal, že k dosažení smysluplného výsledku musí diskuse přesáhnout jaderné téma. Vyjádřil nejistotu ohledně možnosti dohody, ale zdůraznil, že za pokus o vyjednávání nic nedají. Rozhovory, které se původně měly konat v Istanbulu pod záštitou Egypta, Turecka a Kataru, byly na žádost Íránu přesunuty do Ománu. Teherán také požadoval, aby se setkání účastnili pouze íránští a američtí představitelé.