Prigožin: Válku rozpoutal Kreml, ze zcela jiných důvodů. Ruská armáda prý ustupuje a poslala na wagnerovce rakety

Ruské vojenské velení se musí kromě ukrajinského protiútoku potýkat i s dalším problémem. Kritika šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina nabírá na obrátkách a nově obvinil Kreml z rozpoutání války na Ukrajině. Tvrdí, že původním cílem nebyla denacifikace Ukrajiny, jak tvrdil ruský prezident Vladimir Putin, ale kromě jiného i snaha minstra obrany Sergeje Šojgua o hodnost maršála. Následně obvinil ruskou armádu, že podnikla raketový útok na pozice wagnerovců a uvedl, že se vládní jednotky stahují.

Prigožin podle serveru BBC na sociálních sítích obviňuje ruského ministra obrany z rozpoutání války na Ukrajině. Prigožin nejprve hovořil o bojích na východní Ukrajině, které začaly v roce 2014 po ruské vojenské intervenci. "Bili jsme je a oni bili nás. Tak to šlo dlouhých osm let, od roku 2014 do roku 2022. Někdy se počet šarvátek zvyšoval, někdy snižoval," uvedl. "Z nějakého důvodu se ale banda idiotů rozhodla, že jsou tak mazaní, že nikdo nebude chápat, co dělají během cvičení, a nikdo je na cestě do Kyjeva nezastaví," uvedl na telegramu.

V tu chvíli začala válka, která podle něj neměla s původně deklarovanými cíli nic společného. "Dne 24. února se nic mimořádného nedělo. Nyní se ministerstvo obrany snaží oklamat veřejnost, oklamat prezidenta a vyprávět historku, že došlo k nějaké šílené agresi Ukrajiny, že - spolu s celým blokem NATO - Ukrajina plánovala na nás zaútočit," uvedl.

"Válka byla potřebná... aby se Šojgu mohl stát maršálem, aby mohl získat druhou hrdinskou hvězdu... válka nebyla kvůli demilitarizaci nebo denacifikaci Ukrajiny. Bylo potřebná pro extra hvězdu," dodal s tím, že žádná agrese z ukrajinské strany nehrozila. Už v polovině března ale podle něj byl Šojgu "třesoucím se dědečkem", který přemýšlel jen o tom, jak se z této situace dostat. Šéf wagnerovců uvedl, že už tehdy měl být postaven před soud za ztrátu "desítek tisíc životů."

Podle Prigožina ale nešlo o jediný důvod. Uvedl také, že Ukrajina zajímala především ruské oligarchy. Ti podle něj válku potřebovali. "Mezi lety 2014 až 2022 byl Donbas rozvracen. Plundrovali ho různí lidé, někteří z prezidentovy administrativy, další z FSB a převlečení oligarchové jako Kurčenko (někdejší spolupracovník exprezidenta Viktora Janukovyče). Tito lidé sebrali peníze obyvatel Donbasu," řekl s tím, že Donbas sloužil oligarchům jako místo, které mohou rozkrást.

Tím to ale skončit nemělo. Dalším důvodem podle něj byla snaha dosadit Viktora Medvedčuka na pozici prezidenta Ukrajiny. "Byl zatčen a vyměnili ho za celý Azov. Kdyby chtěli denacifikovat Ukrajinu, tak proč by ho vyměňovali? Proč je pro nás cenný, proč se ho nevzdali a nenechali ho zastřelit? Proč nevyměnili Azov za naše zajatce?" ptá se.

Podle serveru BBC nelze určit, zda jde ze strany Prigožina o skutečnou kritiku Kremlu, nebo o záměr s cílem ochránit Putina před veřejnou kritikou a zároveň mu nabídnout možnou cestu z konfliktu, který nešel podle plánu.

Prigožin obvinil ruskou armádu z útoku na wagnerovce

Ze strany šéfa wagnerovců nejde o jedinou kritiku, která dnes zazněla. Na telegramu také uvedl, že ruská armáda ustupuje a ministerstvo obrany Putinovi lže, přičemž Ukrajina a NATO se na Rusko zaútočit nechystají.

"Ozbrojené síly Ukrajiny se probíjejí ruskou armádou, koupeme se v krvi, nikdo neposkytuje zálohy, neexistuje žádná kontrola, neexistuje žádný management, nejsou žádné vojenské úspěchy, vedení ministerstva obrany pečlivě lže prezidentovi," řekl s tím, že ačkoliv Rusové slýchají zprávy o 60 zničených tancích Leopard, jde podle něj o "totální nesmysl".

Podle serveru Meduza Prigožin také obvinil ruskou armádu z útoku na jeho žoldnéře. "Byl proveden raketový útok na tábory Wagnerovy skupiny. Obětí je hodně. Podle očitých svědků přišel útok z týla, to znamená, že byl způsoben armádou ministerstva obrany Ruské federace," řekl Prigožin.

Podle Progižona při údajném útoku "zemřelo obrovské množství bojovníků" a v blízké budoucnosti se skupina rozhodne, "jak na toto zvěrstvo reagovat". "Podivně nás podvedli a snažili se nás připravit o možnost bránit naše domovy. Byli jsme připraveni udělat ústupky ministerstvu obrany, odevzdat zbraně, najít řešení, jak budeme pokračovat v obraně země. Ale tato spodina se neuklidnila. Dnes, když viděli, že nejsme zlomeni, zahájili raketové útoky na naše týlové tábory," řekl Prigožin.

Ministerstvo obrany ale jakýkoliv útok popřelo. "Všechny zprávy a videozáznamy šířené na sociálních sítích pod jménem Jevgenije Prigožina o údajném "útoku ministerstva obrany Ruské federace na" týlové tábory wagnerovců "neodpovídají realitě a jsou informační provokací", tvrdí resort v prohlášení.

Prigožin dlouhodobě podkopává autoritu ruského velení

Prigožin dlouhodobě vystupuje proti velení ruské armády, útoky se ale začaly stupňovat poté, co Wagnerova skupina odmítla uposlechnout rozkaz, který vydal ministr obrany Šojgu. Ten nařizuje všem žoldnéřským skupinám uzavřít do konce měsíce kontrakt s ministerstvem obrany. Podle Prigožina nikdo z jeho bojovníků kontrakt nepodepíše.

"Wagnerovci nepodepíšou se Šojguem žádné smlouvy. Šojgu nedokáže správně řídit vojenská uskupení," prohlásil už dříve podle BBC. Namísto toho zvažuje, že Ukrajinu i se svými žoldáky zcela opustí.

"Nejsem si jistý, že budeme na Ukrajině působit," řekl podle serveru SkyNews na dotaz, ve které oblasti bude skupina bojovat příště, poté, co se po několika měsících bojů stáhla z Bachmutu.

Za ministerstvo se následně postavil i ruský prezident Vladimir Putin, který rozkaz podpořil. "Ministerstvo obrany nyní uzavírá kontrakty se všemi, kdo chtějí prodloužit službu v rámci speciální vojenské operace. Jen tak lze zajistit záruky, protože když není kontrakt se státem a s ministerstvem obrany, tak nevzniká právní základ pro záruky ze strany státu," řekl Putin.

Dodal že, kontrakt je nutný a je třeba jej uzavřít co možná nejrychleji, řekl podle médií při setkání s válečnými reportéry a vojenskými blogery. Šéf Wagnerovy žoldnéřské skupiny ale i přes Putinův apel kontrakt nepodepíše.

Související

Alexandr Lukašenko

Lukašenko odmítl poslat běloruské vojáky na Ukrajinu: Nebudeme potravou pro děla

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko vyloučil možnost, že by vyslal své vojáky bojovat na Ukrajinu. Během projevu v západoběloruském městě Hrodna podle polského webu TVP prohlásil, že jeho vojáci se nenechají zneužít jako kanonenfutr pro cizí zájmy. Zároveň však potvrdil, že vojenské a obranné spojenectví s Ruskem zůstává plně v platnosti a Minsk je v případě potřeby připraven Moskvu bránit.
Volodymyr Zelenskyj

Na frontě se mu nedaří, ve světě čelí rostoucí izolaci. Zelenskyj popsal bezútěšnou pozici Ruska

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky. Více než čtyři roky od začátku ruské invaze vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku. Ačkoliv nelze tvrdit, že by Rusko válku přímo prohrávalo, podle ukrajinského vůdce ztrácí okupační vojska iniciativu na bojišti doslova den za dnem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Jevgenij Prigožin Ruská armáda Rusko

Aktuálně se děje

včera

Aleš Svoboda

Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

včera

včera

včera

včera

Zdena Mašínová

Zemřela Zdena Mašínová

Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek. 

včera

včera

včera

včera

včera

Evropská unie

Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí

Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.

včera

včera

Donald Trump

Trump: Teheránu trvalo vyjednávání o dohodě příliš dlouho, bude za to muset zaplatit

Spojené státy a Írán se ocitly na hraně dalšího vážného konfliktu poté, co si v noci na dnešek vyměnily intenzivní palbu. Jde o největší vojenskou eskalaci od chvíle, kdy bylo 8. dubna sjednáno příměří. Noční údery opětovně vyvolaly silné pochybnosti o tom, zda toto příměří vůbec ještě platí, a vážně ohrožují veškeré diplomatické úsilí, které mělo vést k definitivnímu ukončení války.

včera

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Belfast v plamenech. Po brutálním útoku migranta vyšli naštvaní lidé do ulic, vypukly nepokoje

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty, které vyvolaly výzvy krajně pravicových aktivistů v reakci na pondělní útok nožem. Dav, v němž se nacházeli maskovaní muži, v úterý večer zapaloval auta i domy a blokoval silnice v Belfastu a jeho okolí. K nepokojům došlo jen několik hodin poté, co k pouličním akcím vyzvali například Elon Musk nebo Tommy Robinson. Demonstranti mimo jiné unesli a zapálili autobus na Newtownards Road ve východním Belfastu, přičemž nad hořícími vozy v dalších čtvrtích musel hlídkovat policejní vrtulník.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

USA se pomstily za sestřelený vrtulník Apache

Spojené státy americké se odhodlaly k odvetnému vojenskému kroku a zahájily novou sérii útoků zacílených na území Íránu. Velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, východní Afriku a střední Asii (CENTCOM) oznámilo, že tato operace byla spuštěna jako přímá reakce na předchozí zničení amerického vrtulníku. K zahájení náletů došlo v pět hodin odpoledne východoamerického času.

včera

Prezident Trump

Lidé Trumpovi nevěří. USA jako spojence vnímá jen každý desátý Evropan

Důvěra Evropanů v americké bezpečnostní záruky klesla na historické minimum. Vyplývá to z nového průzkumu, který zveřejnil thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) před nadcházejícími summity zemí G7 a NATO ve Francii a Turecku. Podle získaných dat považuje Spojené státy za přímého spojence pouhý jeden z deseti obyvatel v patnácti dotázaných evropských zemích. Ve všech těchto státech navíc panuje většinová skepse ohledně toho, zda by jim USA v případě napadení přispěchaly na pomoc.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Trump a Netanjahu věřili, že porážka Íránu Blízký východ změní. Vše je ale úplně jinak

Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli přesvědčeni, že triumf nad Íránem přinese zásadní proměnu Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, avšak zcela jiným směrem, než oba státníci předpokládali, neboť islámskou republiku se porazit nepodařilo. Aktuální situace hrozí přerůst v dlouhodobou, opotřebovávací a permanentní krizi, která bude střídavě přecházet do otevřených vojenských střetů. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnějším, než Trump s Netanjahuem kalkulovali, přičemž jejich chybný odhad vedl ke ztrátě kontroly nad dalším vývojem.

včera

včera

9. června 2026 21:50

9. června 2026 20:40

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

V satelitním městě Balašicha nedaleko Moskvy došlo v úterý ráno k výbuchu osobního automobilu, při kterém zahynul řidič. Incident se odebral kolem půl šesté ráno, kdy v blízkosti obytného domu explodovalo jedoucí vozidlo značky BMW X3.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy