Ruské vojenské velení se musí kromě ukrajinského protiútoku potýkat i s dalším problémem. Kritika šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina nabírá na obrátkách a nově obvinil Kreml z rozpoutání války na Ukrajině. Tvrdí, že původním cílem nebyla denacifikace Ukrajiny, jak tvrdil ruský prezident Vladimir Putin, ale kromě jiného i snaha minstra obrany Sergeje Šojgua o hodnost maršála. Následně obvinil ruskou armádu, že podnikla raketový útok na pozice wagnerovců a uvedl, že se vládní jednotky stahují.
Prigožin podle serveru BBC na sociálních sítích obviňuje ruského ministra obrany z rozpoutání války na Ukrajině. Prigožin nejprve hovořil o bojích na východní Ukrajině, které začaly v roce 2014 po ruské vojenské intervenci. "Bili jsme je a oni bili nás. Tak to šlo dlouhých osm let, od roku 2014 do roku 2022. Někdy se počet šarvátek zvyšoval, někdy snižoval," uvedl. "Z nějakého důvodu se ale banda idiotů rozhodla, že jsou tak mazaní, že nikdo nebude chápat, co dělají během cvičení, a nikdo je na cestě do Kyjeva nezastaví," uvedl na telegramu.
V tu chvíli začala válka, která podle něj neměla s původně deklarovanými cíli nic společného. "Dne 24. února se nic mimořádného nedělo. Nyní se ministerstvo obrany snaží oklamat veřejnost, oklamat prezidenta a vyprávět historku, že došlo k nějaké šílené agresi Ukrajiny, že - spolu s celým blokem NATO - Ukrajina plánovala na nás zaútočit," uvedl.
"Válka byla potřebná... aby se Šojgu mohl stát maršálem, aby mohl získat druhou hrdinskou hvězdu... válka nebyla kvůli demilitarizaci nebo denacifikaci Ukrajiny. Bylo potřebná pro extra hvězdu," dodal s tím, že žádná agrese z ukrajinské strany nehrozila. Už v polovině března ale podle něj byl Šojgu "třesoucím se dědečkem", který přemýšlel jen o tom, jak se z této situace dostat. Šéf wagnerovců uvedl, že už tehdy měl být postaven před soud za ztrátu "desítek tisíc životů."
Podle Prigožina ale nešlo o jediný důvod. Uvedl také, že Ukrajina zajímala především ruské oligarchy. Ti podle něj válku potřebovali. "Mezi lety 2014 až 2022 byl Donbas rozvracen. Plundrovali ho různí lidé, někteří z prezidentovy administrativy, další z FSB a převlečení oligarchové jako Kurčenko (někdejší spolupracovník exprezidenta Viktora Janukovyče). Tito lidé sebrali peníze obyvatel Donbasu," řekl s tím, že Donbas sloužil oligarchům jako místo, které mohou rozkrást.
Tím to ale skončit nemělo. Dalším důvodem podle něj byla snaha dosadit Viktora Medvedčuka na pozici prezidenta Ukrajiny. "Byl zatčen a vyměnili ho za celý Azov. Kdyby chtěli denacifikovat Ukrajinu, tak proč by ho vyměňovali? Proč je pro nás cenný, proč se ho nevzdali a nenechali ho zastřelit? Proč nevyměnili Azov za naše zajatce?" ptá se.
Podle serveru BBC nelze určit, zda jde ze strany Prigožina o skutečnou kritiku Kremlu, nebo o záměr s cílem ochránit Putina před veřejnou kritikou a zároveň mu nabídnout možnou cestu z konfliktu, který nešel podle plánu.
Prigožin obvinil ruskou armádu z útoku na wagnerovce
Ze strany šéfa wagnerovců nejde o jedinou kritiku, která dnes zazněla. Na telegramu také uvedl, že ruská armáda ustupuje a ministerstvo obrany Putinovi lže, přičemž Ukrajina a NATO se na Rusko zaútočit nechystají.
"Ozbrojené síly Ukrajiny se probíjejí ruskou armádou, koupeme se v krvi, nikdo neposkytuje zálohy, neexistuje žádná kontrola, neexistuje žádný management, nejsou žádné vojenské úspěchy, vedení ministerstva obrany pečlivě lže prezidentovi," řekl s tím, že ačkoliv Rusové slýchají zprávy o 60 zničených tancích Leopard, jde podle něj o "totální nesmysl".
Podle serveru Meduza Prigožin také obvinil ruskou armádu z útoku na jeho žoldnéře. "Byl proveden raketový útok na tábory Wagnerovy skupiny. Obětí je hodně. Podle očitých svědků přišel útok z týla, to znamená, že byl způsoben armádou ministerstva obrany Ruské federace," řekl Prigožin.
Podle Progižona při údajném útoku "zemřelo obrovské množství bojovníků" a v blízké budoucnosti se skupina rozhodne, "jak na toto zvěrstvo reagovat". "Podivně nás podvedli a snažili se nás připravit o možnost bránit naše domovy. Byli jsme připraveni udělat ústupky ministerstvu obrany, odevzdat zbraně, najít řešení, jak budeme pokračovat v obraně země. Ale tato spodina se neuklidnila. Dnes, když viděli, že nejsme zlomeni, zahájili raketové útoky na naše týlové tábory," řekl Prigožin.
Ministerstvo obrany ale jakýkoliv útok popřelo. "Všechny zprávy a videozáznamy šířené na sociálních sítích pod jménem Jevgenije Prigožina o údajném "útoku ministerstva obrany Ruské federace na" týlové tábory wagnerovců "neodpovídají realitě a jsou informační provokací", tvrdí resort v prohlášení.
Prigožin dlouhodobě podkopává autoritu ruského velení
Prigožin dlouhodobě vystupuje proti velení ruské armády, útoky se ale začaly stupňovat poté, co Wagnerova skupina odmítla uposlechnout rozkaz, který vydal ministr obrany Šojgu. Ten nařizuje všem žoldnéřským skupinám uzavřít do konce měsíce kontrakt s ministerstvem obrany. Podle Prigožina nikdo z jeho bojovníků kontrakt nepodepíše.
"Wagnerovci nepodepíšou se Šojguem žádné smlouvy. Šojgu nedokáže správně řídit vojenská uskupení," prohlásil už dříve podle BBC. Namísto toho zvažuje, že Ukrajinu i se svými žoldáky zcela opustí.
"Nejsem si jistý, že budeme na Ukrajině působit," řekl podle serveru SkyNews na dotaz, ve které oblasti bude skupina bojovat příště, poté, co se po několika měsících bojů stáhla z Bachmutu.
Za ministerstvo se následně postavil i ruský prezident Vladimir Putin, který rozkaz podpořil. "Ministerstvo obrany nyní uzavírá kontrakty se všemi, kdo chtějí prodloužit službu v rámci speciální vojenské operace. Jen tak lze zajistit záruky, protože když není kontrakt se státem a s ministerstvem obrany, tak nevzniká právní základ pro záruky ze strany státu," řekl Putin.
Dodal že, kontrakt je nutný a je třeba jej uzavřít co možná nejrychleji, řekl podle médií při setkání s válečnými reportéry a vojenskými blogery. Šéf Wagnerovy žoldnéřské skupiny ale i přes Putinův apel kontrakt nepodepíše.
Související
Zelenskyj vidí okno příležitosti pro dosažení míru. Čas je do voleb v USA
Pokrovsk padl, míní experti. Rusové věří v další postup, má to ale háček
válka na Ukrajině , Jevgenij Prigožin , Ruská armáda , Rusko
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
před 1 hodinou
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
před 2 hodinami
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
před 3 hodinami
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
před 3 hodinami
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
před 4 hodinami
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
před 5 hodinami
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
před 6 hodinami
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
před 6 hodinami
Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie
před 7 hodinami
Česká republika je připravena okamžitě vyslat repatriační letadla pro své občany, oznámil Babiš
před 7 hodinami
Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze
před 7 hodinami
OBRAZEM: Tradiční Matějská pouť opět rozzářila pražské Výstaviště
před 8 hodinami
Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu
před 9 hodinami
„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu
před 10 hodinami
Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů
před 11 hodinami
Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem
před 12 hodinami
Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví
před 14 hodinami
Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů
včera
Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti
včera
TOI: Íránské revoluční gardy zřejmě zablokovaly jednu z nejdůležitějších námořních cest světa, Hormuzský průliv
Íránské revoluční gardy začaly podle informací z námořních kruhů blokovat jednu z nejdůležitějších námořních cest světa. Oficiální zástupce námořní mise Evropské unie Aspides uvedl, že plavidla v oblasti přijímají radiové vysílání na vlnách VHF, ve kterém íránské gardy důrazně oznamují, že „žádné lodi není dovoleno proplout Hormuzským průlivem“.
Zdroj: Libor Novák