Prigožin: Válku rozpoutal Kreml, ze zcela jiných důvodů. Ruská armáda prý ustupuje a poslala na wagnerovce rakety

Ruské vojenské velení se musí kromě ukrajinského protiútoku potýkat i s dalším problémem. Kritika šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina nabírá na obrátkách a nově obvinil Kreml z rozpoutání války na Ukrajině. Tvrdí, že původním cílem nebyla denacifikace Ukrajiny, jak tvrdil ruský prezident Vladimir Putin, ale kromě jiného i snaha minstra obrany Sergeje Šojgua o hodnost maršála. Následně obvinil ruskou armádu, že podnikla raketový útok na pozice wagnerovců a uvedl, že se vládní jednotky stahují.

Prigožin podle serveru BBC na sociálních sítích obviňuje ruského ministra obrany z rozpoutání války na Ukrajině. Prigožin nejprve hovořil o bojích na východní Ukrajině, které začaly v roce 2014 po ruské vojenské intervenci. "Bili jsme je a oni bili nás. Tak to šlo dlouhých osm let, od roku 2014 do roku 2022. Někdy se počet šarvátek zvyšoval, někdy snižoval," uvedl. "Z nějakého důvodu se ale banda idiotů rozhodla, že jsou tak mazaní, že nikdo nebude chápat, co dělají během cvičení, a nikdo je na cestě do Kyjeva nezastaví," uvedl na telegramu.

V tu chvíli začala válka, která podle něj neměla s původně deklarovanými cíli nic společného. "Dne 24. února se nic mimořádného nedělo. Nyní se ministerstvo obrany snaží oklamat veřejnost, oklamat prezidenta a vyprávět historku, že došlo k nějaké šílené agresi Ukrajiny, že - spolu s celým blokem NATO - Ukrajina plánovala na nás zaútočit," uvedl.

"Válka byla potřebná... aby se Šojgu mohl stát maršálem, aby mohl získat druhou hrdinskou hvězdu... válka nebyla kvůli demilitarizaci nebo denacifikaci Ukrajiny. Bylo potřebná pro extra hvězdu," dodal s tím, že žádná agrese z ukrajinské strany nehrozila. Už v polovině března ale podle něj byl Šojgu "třesoucím se dědečkem", který přemýšlel jen o tom, jak se z této situace dostat. Šéf wagnerovců uvedl, že už tehdy měl být postaven před soud za ztrátu "desítek tisíc životů."

Podle Prigožina ale nešlo o jediný důvod. Uvedl také, že Ukrajina zajímala především ruské oligarchy. Ti podle něj válku potřebovali. "Mezi lety 2014 až 2022 byl Donbas rozvracen. Plundrovali ho různí lidé, někteří z prezidentovy administrativy, další z FSB a převlečení oligarchové jako Kurčenko (někdejší spolupracovník exprezidenta Viktora Janukovyče). Tito lidé sebrali peníze obyvatel Donbasu," řekl s tím, že Donbas sloužil oligarchům jako místo, které mohou rozkrást.

Tím to ale skončit nemělo. Dalším důvodem podle něj byla snaha dosadit Viktora Medvedčuka na pozici prezidenta Ukrajiny. "Byl zatčen a vyměnili ho za celý Azov. Kdyby chtěli denacifikovat Ukrajinu, tak proč by ho vyměňovali? Proč je pro nás cenný, proč se ho nevzdali a nenechali ho zastřelit? Proč nevyměnili Azov za naše zajatce?" ptá se.

Podle serveru BBC nelze určit, zda jde ze strany Prigožina o skutečnou kritiku Kremlu, nebo o záměr s cílem ochránit Putina před veřejnou kritikou a zároveň mu nabídnout možnou cestu z konfliktu, který nešel podle plánu.

Prigožin obvinil ruskou armádu z útoku na wagnerovce

Ze strany šéfa wagnerovců nejde o jedinou kritiku, která dnes zazněla. Na telegramu také uvedl, že ruská armáda ustupuje a ministerstvo obrany Putinovi lže, přičemž Ukrajina a NATO se na Rusko zaútočit nechystají.

"Ozbrojené síly Ukrajiny se probíjejí ruskou armádou, koupeme se v krvi, nikdo neposkytuje zálohy, neexistuje žádná kontrola, neexistuje žádný management, nejsou žádné vojenské úspěchy, vedení ministerstva obrany pečlivě lže prezidentovi," řekl s tím, že ačkoliv Rusové slýchají zprávy o 60 zničených tancích Leopard, jde podle něj o "totální nesmysl".

Podle serveru Meduza Prigožin také obvinil ruskou armádu z útoku na jeho žoldnéře. "Byl proveden raketový útok na tábory Wagnerovy skupiny. Obětí je hodně. Podle očitých svědků přišel útok z týla, to znamená, že byl způsoben armádou ministerstva obrany Ruské federace," řekl Prigožin.

Podle Progižona při údajném útoku "zemřelo obrovské množství bojovníků" a v blízké budoucnosti se skupina rozhodne, "jak na toto zvěrstvo reagovat". "Podivně nás podvedli a snažili se nás připravit o možnost bránit naše domovy. Byli jsme připraveni udělat ústupky ministerstvu obrany, odevzdat zbraně, najít řešení, jak budeme pokračovat v obraně země. Ale tato spodina se neuklidnila. Dnes, když viděli, že nejsme zlomeni, zahájili raketové útoky na naše týlové tábory," řekl Prigožin.

Ministerstvo obrany ale jakýkoliv útok popřelo. "Všechny zprávy a videozáznamy šířené na sociálních sítích pod jménem Jevgenije Prigožina o údajném "útoku ministerstva obrany Ruské federace na" týlové tábory wagnerovců "neodpovídají realitě a jsou informační provokací", tvrdí resort v prohlášení.

Prigožin dlouhodobě podkopává autoritu ruského velení

Prigožin dlouhodobě vystupuje proti velení ruské armády, útoky se ale začaly stupňovat poté, co Wagnerova skupina odmítla uposlechnout rozkaz, který vydal ministr obrany Šojgu. Ten nařizuje všem žoldnéřským skupinám uzavřít do konce měsíce kontrakt s ministerstvem obrany. Podle Prigožina nikdo z jeho bojovníků kontrakt nepodepíše.

"Wagnerovci nepodepíšou se Šojguem žádné smlouvy. Šojgu nedokáže správně řídit vojenská uskupení," prohlásil už dříve podle BBC. Namísto toho zvažuje, že Ukrajinu i se svými žoldáky zcela opustí.

"Nejsem si jistý, že budeme na Ukrajině působit," řekl podle serveru SkyNews na dotaz, ve které oblasti bude skupina bojovat příště, poté, co se po několika měsících bojů stáhla z Bachmutu.

Za ministerstvo se následně postavil i ruský prezident Vladimir Putin, který rozkaz podpořil. "Ministerstvo obrany nyní uzavírá kontrakty se všemi, kdo chtějí prodloužit službu v rámci speciální vojenské operace. Jen tak lze zajistit záruky, protože když není kontrakt se státem a s ministerstvem obrany, tak nevzniká právní základ pro záruky ze strany státu," řekl Putin.

Dodal že, kontrakt je nutný a je třeba jej uzavřít co možná nejrychleji, řekl podle médií při setkání s válečnými reportéry a vojenskými blogery. Šéf Wagnerovy žoldnéřské skupiny ale i přes Putinův apel kontrakt nepodepíše.

Související

Petr Pavel

Mír v Evropě není samozřejmostí. Dějiny na nás čekat nebudou, není čas ztrácet čas, cituje světový tisk Pavla

Prezident Petr Pavel v úvodu svého vystoupení na pražském fóru Globsec, které cituje i světový tisk, upozornil, že jeho opakovaná varování ohledně nutnosti zaměřit se na politickou vůli, průmyslové kapacity a technologické možnosti Evropy jsou dnes ještě naléhavější než dříve. Staré předpoklady, na kterých stála dosavadní bezpečnostní architektura, již podle něj neplatí. Evropa musí převzít mnohem větší odpovědnost za svou vlastní obranu, přičemž motivem by neměly být požadavky z Washingtonu, ale vlastní strategické a životní zájmy kontinentu.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Jevgenij Prigožin Ruská armáda Rusko

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Ebola, ilustrační fotografie

USA se jednoduše rozhodly, že epidemii eboly nezastaví, varují experti

V částech střední Afriky se šíří nová epidemie eboly, na kterou Spojené státy americké reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí. 

před 1 hodinou

Raúl Castro

Právní proces s politickým podtextem. Americké ministerstvo po 40 letech obvinilo Castra

Americké ministerstvo spravedlnosti oficiálně obvinilo čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a dalších šest osob. Žaloba se týká incidentu z února roku 1996, kdy kubánská armáda sestřelila dva neozbrojené civilní letouny provozované exilovou organizací Brothers to the Rescue. Při tomto útoku zahynuli čtyři lidé, z nichž tři byli občany Spojených států. Floridský prokurátor Jason A. Reding Quiñones k případu uvedl, že uplynutí dlouhé doby nemůže smazat spáchanou vraždu. K tomuto právnímu kroku dochází v momentě, kdy Washington stupňuje tlak na kubánskou republiku s cílem dosáhnout změny tamního politického systému.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Petr Pavel

Mír v Evropě není samozřejmostí. Dějiny na nás čekat nebudou, není čas ztrácet čas, cituje světový tisk Pavla

Prezident Petr Pavel v úvodu svého vystoupení na pražském fóru Globsec, které cituje i světový tisk, upozornil, že jeho opakovaná varování ohledně nutnosti zaměřit se na politickou vůli, průmyslové kapacity a technologické možnosti Evropy jsou dnes ještě naléhavější než dříve. Staré předpoklady, na kterých stála dosavadní bezpečnostní architektura, již podle něj neplatí. Evropa musí převzít mnohem větší odpovědnost za svou vlastní obranu, přičemž motivem by neměly být požadavky z Washingtonu, ale vlastní strategické a životní zájmy kontinentu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Organizace spojených národů

Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci zaměřenou na ochranu globálního klimatu. Tento krok navazuje na dřívější snahy, kdy bylo uznáno právo na čisté a zdravé životní prostředí jako lidské právo a soud byl požádán o vyjasnění povinností jednotlivých zemí. Nově přijatý dokument má za cíl převést dřívější právní závěry do konkrétní politické a praktické roviny, což by mělo zintenzivnit celosvětové úsilí v boji proti klimatickým změnám.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Hormuzský průliv

Světu zbývá půl roku, aby se vyhnul celosvětové potravinové krizi, varuje FAO

Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh.

včera

Raúl Castro

Americká justice chystá kvůli incidentu v roce 96 žalobu proti Castrovi

Americká justice se chystá k zásadnímu právnímu a diplomatickému kroku, který může výrazně vyostřit vztahy mezi Washingtonem a Havanou. Podle dostupných informací ministerstvo spravedlnosti Spojených států připravuje obžalobu proti čtyřiadevadesátiletému bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi. Očekává se, že oficiální oznámení obvinění představitelé amerických úřadů zveřejní během ceremoniálu věnovaného uctění památky obětí incidentu z devadesátých let.

Aktualizováno včera

Ilustrační fotografie.

MS v hokeji ONLINE: Česko - Itálie 3:1. Národní tým se trápil s dalším outsiderem

Dvě výhry ze tří zápasů má česká reprezentace na svém kontě během probíhajícího mistrovství světa ve Švýcarsku, když překvapivě podlehla Slovinsku. Dnes se národní tým utká s dalším z outsiderů skupiny ve Fribourgu, konkrétně nastoupí proti Itálii. Zápas jste v online přenosu mohli sledovat třetinu po třetině na našem webu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

WHO: Ebola se v tichosti šířila měsíce. Vakcína bude nejdříve za půl roku

Světová zdravotnická organizace ve středu oznámila, že dávky nejslibnější potenciální vakcíny proti kmeni Bundibugyo, který v současnosti způsobuje epidemii eboly ve střední Africe, nebudou k dispozici dříve než za šest až devět měsíců. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci uvedl, že počet podezřelých případů v Demokratické republice Kongo a v Ugandě stoupl na šest set, přičemž nákaza si dosud vyžádala sto třicet devět obětí a očekává se, že toto číslo dále poroste.

včera

Vladimír Putin dorazil do Číny, setkal se se Si Ťin-pchingem

Světu hrozí návrat k zákonu džungle, varoval Si Ťin-pching

Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu v Pekingu přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina a v souvislosti s aktuálním globálním děním varoval, že světu hrozí návrat k zákonu džungle. Vztahy mezi Čínou a Ruskem přitom označil za stabilizující sílu ve světě. Setkání obou státníků ve Velké síni lidu doprovázely vojenské pocty i vítání ze strany dětí s vlajkami obou zemí. Ceremonie se odehrála jen několik dní poté, co čínský vůdce na stejném místě hostil amerického prezidenta Donalda Trumpa, s nímž projednával otázky obchodu, Tchaj-wanu či konfliktu v Íránu.

včera

V Kongu se šíří panika. Úřady nestíhají s ebolou držet krok

V oblastech na východě Demokratické republiky Kongo zasažených ebolou se šíří panika, protože počet podezřelých úmrtí neustále stoupá. Místní úřady přiznávají, že se jim nedaří držet krok s šířením nákazy, která se v regionu pravděpodobně šířila delší dobu nepozorovaně. Obyvatelé těžařských měst vyjadřují obrovský strach z toho, jak rychle nakažení lidé umírají. Konžský ministr zdravotnictví Samuel Roger Kamba po návštěvě provincie Ituri, která je hlavním ohniskem, potvrdil, že zdravotnické týmy virus pouze dotahují, jelikož mohl v komunitě kolovat ještě před oficiálním odhalením z konce dubna.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy