Prigožin: Válku rozpoutal Kreml, ze zcela jiných důvodů. Ruská armáda prý ustupuje a poslala na wagnerovce rakety

Ruské vojenské velení se musí kromě ukrajinského protiútoku potýkat i s dalším problémem. Kritika šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina nabírá na obrátkách a nově obvinil Kreml z rozpoutání války na Ukrajině. Tvrdí, že původním cílem nebyla denacifikace Ukrajiny, jak tvrdil ruský prezident Vladimir Putin, ale kromě jiného i snaha minstra obrany Sergeje Šojgua o hodnost maršála. Následně obvinil ruskou armádu, že podnikla raketový útok na pozice wagnerovců a uvedl, že se vládní jednotky stahují.

Prigožin podle serveru BBC na sociálních sítích obviňuje ruského ministra obrany z rozpoutání války na Ukrajině. Prigožin nejprve hovořil o bojích na východní Ukrajině, které začaly v roce 2014 po ruské vojenské intervenci. "Bili jsme je a oni bili nás. Tak to šlo dlouhých osm let, od roku 2014 do roku 2022. Někdy se počet šarvátek zvyšoval, někdy snižoval," uvedl. "Z nějakého důvodu se ale banda idiotů rozhodla, že jsou tak mazaní, že nikdo nebude chápat, co dělají během cvičení, a nikdo je na cestě do Kyjeva nezastaví," uvedl na telegramu.

V tu chvíli začala válka, která podle něj neměla s původně deklarovanými cíli nic společného. "Dne 24. února se nic mimořádného nedělo. Nyní se ministerstvo obrany snaží oklamat veřejnost, oklamat prezidenta a vyprávět historku, že došlo k nějaké šílené agresi Ukrajiny, že - spolu s celým blokem NATO - Ukrajina plánovala na nás zaútočit," uvedl.

"Válka byla potřebná... aby se Šojgu mohl stát maršálem, aby mohl získat druhou hrdinskou hvězdu... válka nebyla kvůli demilitarizaci nebo denacifikaci Ukrajiny. Bylo potřebná pro extra hvězdu," dodal s tím, že žádná agrese z ukrajinské strany nehrozila. Už v polovině března ale podle něj byl Šojgu "třesoucím se dědečkem", který přemýšlel jen o tom, jak se z této situace dostat. Šéf wagnerovců uvedl, že už tehdy měl být postaven před soud za ztrátu "desítek tisíc životů."

Podle Prigožina ale nešlo o jediný důvod. Uvedl také, že Ukrajina zajímala především ruské oligarchy. Ti podle něj válku potřebovali. "Mezi lety 2014 až 2022 byl Donbas rozvracen. Plundrovali ho různí lidé, někteří z prezidentovy administrativy, další z FSB a převlečení oligarchové jako Kurčenko (někdejší spolupracovník exprezidenta Viktora Janukovyče). Tito lidé sebrali peníze obyvatel Donbasu," řekl s tím, že Donbas sloužil oligarchům jako místo, které mohou rozkrást.

Tím to ale skončit nemělo. Dalším důvodem podle něj byla snaha dosadit Viktora Medvedčuka na pozici prezidenta Ukrajiny. "Byl zatčen a vyměnili ho za celý Azov. Kdyby chtěli denacifikovat Ukrajinu, tak proč by ho vyměňovali? Proč je pro nás cenný, proč se ho nevzdali a nenechali ho zastřelit? Proč nevyměnili Azov za naše zajatce?" ptá se.

Podle serveru BBC nelze určit, zda jde ze strany Prigožina o skutečnou kritiku Kremlu, nebo o záměr s cílem ochránit Putina před veřejnou kritikou a zároveň mu nabídnout možnou cestu z konfliktu, který nešel podle plánu.

Prigožin obvinil ruskou armádu z útoku na wagnerovce

Ze strany šéfa wagnerovců nejde o jedinou kritiku, která dnes zazněla. Na telegramu také uvedl, že ruská armáda ustupuje a ministerstvo obrany Putinovi lže, přičemž Ukrajina a NATO se na Rusko zaútočit nechystají.

"Ozbrojené síly Ukrajiny se probíjejí ruskou armádou, koupeme se v krvi, nikdo neposkytuje zálohy, neexistuje žádná kontrola, neexistuje žádný management, nejsou žádné vojenské úspěchy, vedení ministerstva obrany pečlivě lže prezidentovi," řekl s tím, že ačkoliv Rusové slýchají zprávy o 60 zničených tancích Leopard, jde podle něj o "totální nesmysl".

Podle serveru Meduza Prigožin také obvinil ruskou armádu z útoku na jeho žoldnéře. "Byl proveden raketový útok na tábory Wagnerovy skupiny. Obětí je hodně. Podle očitých svědků přišel útok z týla, to znamená, že byl způsoben armádou ministerstva obrany Ruské federace," řekl Prigožin.

Podle Progižona při údajném útoku "zemřelo obrovské množství bojovníků" a v blízké budoucnosti se skupina rozhodne, "jak na toto zvěrstvo reagovat". "Podivně nás podvedli a snažili se nás připravit o možnost bránit naše domovy. Byli jsme připraveni udělat ústupky ministerstvu obrany, odevzdat zbraně, najít řešení, jak budeme pokračovat v obraně země. Ale tato spodina se neuklidnila. Dnes, když viděli, že nejsme zlomeni, zahájili raketové útoky na naše týlové tábory," řekl Prigožin.

Ministerstvo obrany ale jakýkoliv útok popřelo. "Všechny zprávy a videozáznamy šířené na sociálních sítích pod jménem Jevgenije Prigožina o údajném "útoku ministerstva obrany Ruské federace na" týlové tábory wagnerovců "neodpovídají realitě a jsou informační provokací", tvrdí resort v prohlášení.

Prigožin dlouhodobě podkopává autoritu ruského velení

Prigožin dlouhodobě vystupuje proti velení ruské armády, útoky se ale začaly stupňovat poté, co Wagnerova skupina odmítla uposlechnout rozkaz, který vydal ministr obrany Šojgu. Ten nařizuje všem žoldnéřským skupinám uzavřít do konce měsíce kontrakt s ministerstvem obrany. Podle Prigožina nikdo z jeho bojovníků kontrakt nepodepíše.

"Wagnerovci nepodepíšou se Šojguem žádné smlouvy. Šojgu nedokáže správně řídit vojenská uskupení," prohlásil už dříve podle BBC. Namísto toho zvažuje, že Ukrajinu i se svými žoldáky zcela opustí.

"Nejsem si jistý, že budeme na Ukrajině působit," řekl podle serveru SkyNews na dotaz, ve které oblasti bude skupina bojovat příště, poté, co se po několika měsících bojů stáhla z Bachmutu.

Za ministerstvo se následně postavil i ruský prezident Vladimir Putin, který rozkaz podpořil. "Ministerstvo obrany nyní uzavírá kontrakty se všemi, kdo chtějí prodloužit službu v rámci speciální vojenské operace. Jen tak lze zajistit záruky, protože když není kontrakt se státem a s ministerstvem obrany, tak nevzniká právní základ pro záruky ze strany státu," řekl Putin.

Dodal že, kontrakt je nutný a je třeba jej uzavřít co možná nejrychleji, řekl podle médií při setkání s válečnými reportéry a vojenskými blogery. Šéf Wagnerovy žoldnéřské skupiny ale i přes Putinův apel kontrakt nepodepíše.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda našla nový zdroj rekrutů. Studenti ze škol

Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.
Volodymyr Zelenskyj

Dejte nám 10 procent svých raket do Patriotů a zničíme všechny ruské balistické střely, vzkázal Zelenskyj USA

Ukrajina disponuje pouze desetinou střel do systému Patriot, které naléhavě potřebuje od Spojených států k zastavení sílících ruských balistických útoků. V rozhovoru pro stanici CNN to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že většinu dnů tráví nesčetnými telefonáty a neformálními jednáními se spojenci o zajištění dalších dodávek. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Jevgenij Prigožin Ruská armáda Rusko

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Boris Nadeždin

Protiválečný politik Naděždin, kterému Moskva nepovolila kandidovat proti Putinovi, uprchl z Ruska

Ruský opoziční a protiválečný politik Boris Naděždin opustil Rusko a odcestoval do Paříže poté, co čelil stupňujícímu se tlaku ze strany ruských úřadů. Do Francie odjel narychlo po obdržení předvolání od Vyšetřovacího výboru Ruské federace, přičemž se obával bezprostředně hrozícího zatčení a uvěznění v moskevské věznici Lefortovo. Kvůli spěšnému odjezdu musel v zemi zanechat svou rodinu a zmeškal i svatbu vlastní dcery.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou

Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Nové detaily Trumpova odjezdu z Turecka: Na stole byl původně jiný plán, v kontejneru na jídlo nejel sám

Během nedávného summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře musely americké bezpečnostní složky narychlo řešit závažnou hrozbu namířenou proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Američtí představitelé obdrželi varování, že íránské složky disponují detailními informacemi o prezidentově ubytování v luxusním hotelovém řetězci i o trasách jeho kolony. Podle zdrojů CNN z prostředí amerických služeb navíc existovalo riziko, že by se útočníci mohl pokusit sestřelit prezidentský speciál Air Force One pomocí ramenního protiletadlového kompletu v blízkosti letiště.

před 6 hodinami

Pete Hegseth

Pokusy o sebevraždu na letadlové lodi? Zkreslujete informace, naštval se Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth odmítl zprávy o zhoršujících se podmínkách a psychických problémech posádky na letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Prohlásil, že informace týkající se situace na plavidle nasazeném v rámci podpory operací v Íránu byly zcela zkresleny. Hegseth reagoval na sílící tlak ze strany amerického Kongresu ohledně rekordně dlouhého nasazení lodi na moři.

před 7 hodinami

Tchaj-Wan

Tchaj-wan vypnul internet. Blackoutem simuloval čínskou invazi

Tchaj-wan poprvé ve své historii uspořádal cvičení, při kterém simuloval rozsáhlý výpadek internetu. Úřady tímto krokem reagují na rostoucí obavy o bezpečnost podmořských kabelů, jež představují klíčové digitální spojení ostrova se světem. Manévry měly za cíl prověřit připravenost obyvatelstva i záložních komunikačních systémů na případný konflikt či blokádu ze strany Číny.

před 7 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Stíhačky NATO sestřelily nad Lotyšskem bezpilotní letoun. Finsko omezilo provoz

Stíhací letouny Severoatlantické aliance zasahovaly v pátek v brzkých ranních hodinách nad Lotyšskem, kde sestřelily cizí bezpilotní letoun. Incident potvrdily lotyšské ozbrojené síly na sociální síti X s tím, že neznámý dron narušil vzdušný prostor země. Armáda po úspěšném Zásahu aliančních stíhaček zrušila varování před vzdušnou hrozbou, které předtím vyhlásila pro oblasti v blízkosti ruských hranic.

před 9 hodinami

včera

Elon Musk

Musk vydělává jen z Tesly miliardy. Jeho příjem převyšuje plat zaměstnanců 2,5milionkrát

Nová zpráva americké odborové federace AFL-CIO poukazuje na výrazně se rozšiřující propast mezi příjmy nejvyšších firemních manažerů a běžných zaměstnanců ve Spojených státech. Výrazným příkladem je generální ředitel společnosti Tesla Elon Musk, jehož odměna ve výši 158,3 miliardy dolarů překročila průměrný plat zaměstnance této automobilky více než 2,5milionkrát. Výzkumníci pro ilustraci uvedli, že Musk v roce 2025 vydělal mediánový roční plat zaměstnance Tesly každé 4,23 sekundy.

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Proč Trump zastírá fakta o Hormuzském průlivu? Nehodí se mu růst cen před volbami

Vymezení kontroly nad Hormuzským průlivem zůstává v probíhajícím konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem stěžejním sporným bodem. Přestože americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že Spojené státy mají nad touto klíčovou námořní cestou plnou kontrolu, podle vojenských a geopolitických odborníků oslovených webem CNN ani jedna ze stran průliv plně neovládá. Situaci na bojišti popisují jako patovou s tím, že průchod strategie ztěžuje neustálé bezpečnostní riziko pro komerční plavidla.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Japonsko se bouří proti návštěvě Putina na sporných Kurilských ostrovech

Japonská premiérka Sanae Takaiči v čtvrtek ostrými slovy odsoudila vůbec první návštěvu ruského prezidenta Vladimira Putina na sporných Kurilských ostrovech a označila ji za naprosto nepřijatelnou. Ruská státní média informovala, že Putin navštívil ostrov Iturup, který je v Japonsku známý pod názvem Etorofu. Jedná se o jeden ze čtyř ostrovů Kurilského souostroví, na které si dlouhodobě nárokují právo jak Rusko, tak Japonsko.

včera

Češi pozorují zatmění Slunce Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Zatmění Slunce uchvátilo Čechy i Evropany, příští rok nás čeká znovu

Miliony lidí napříč Evropou sledovaly nejvýraznější zatmění Slunce za téměř tři desetiletí. Zatímco obyvatelé Česka měli možnost pozorovat částečné zatmění, během něhož Měsíc zakryl většinu slunečního disku, jiné části kontinentu zažily úplnou tmu. Pás úplného zatmění zasáhl především Grónsko, Island a Španělsko. Pozorovatelé na mnoha místech Evropy reagovali na nebeské divadlo hlasitým jásotem a úžasem.

včera

včera

Další vlna veder je tady. Extrémní počasí opět spaluje Evropu

Kontinentální Evropa i Velká Británie čelí další vlně extrémního horka, která přináší rekordně vysoké teploty, rozsáhlá sucha i nebezpečí lesních požárů. Ve Španělsku i v částech Anglie se očekávají teploty dosahující až 40 °C. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy