Prigožin: Válku rozpoutal Kreml, ze zcela jiných důvodů. Ruská armáda prý ustupuje a poslala na wagnerovce rakety

Ruské vojenské velení se musí kromě ukrajinského protiútoku potýkat i s dalším problémem. Kritika šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina nabírá na obrátkách a nově obvinil Kreml z rozpoutání války na Ukrajině. Tvrdí, že původním cílem nebyla denacifikace Ukrajiny, jak tvrdil ruský prezident Vladimir Putin, ale kromě jiného i snaha minstra obrany Sergeje Šojgua o hodnost maršála. Následně obvinil ruskou armádu, že podnikla raketový útok na pozice wagnerovců a uvedl, že se vládní jednotky stahují.

Prigožin podle serveru BBC na sociálních sítích obviňuje ruského ministra obrany z rozpoutání války na Ukrajině. Prigožin nejprve hovořil o bojích na východní Ukrajině, které začaly v roce 2014 po ruské vojenské intervenci. "Bili jsme je a oni bili nás. Tak to šlo dlouhých osm let, od roku 2014 do roku 2022. Někdy se počet šarvátek zvyšoval, někdy snižoval," uvedl. "Z nějakého důvodu se ale banda idiotů rozhodla, že jsou tak mazaní, že nikdo nebude chápat, co dělají během cvičení, a nikdo je na cestě do Kyjeva nezastaví," uvedl na telegramu.

V tu chvíli začala válka, která podle něj neměla s původně deklarovanými cíli nic společného. "Dne 24. února se nic mimořádného nedělo. Nyní se ministerstvo obrany snaží oklamat veřejnost, oklamat prezidenta a vyprávět historku, že došlo k nějaké šílené agresi Ukrajiny, že - spolu s celým blokem NATO - Ukrajina plánovala na nás zaútočit," uvedl.

"Válka byla potřebná... aby se Šojgu mohl stát maršálem, aby mohl získat druhou hrdinskou hvězdu... válka nebyla kvůli demilitarizaci nebo denacifikaci Ukrajiny. Bylo potřebná pro extra hvězdu," dodal s tím, že žádná agrese z ukrajinské strany nehrozila. Už v polovině března ale podle něj byl Šojgu "třesoucím se dědečkem", který přemýšlel jen o tom, jak se z této situace dostat. Šéf wagnerovců uvedl, že už tehdy měl být postaven před soud za ztrátu "desítek tisíc životů."

Podle Prigožina ale nešlo o jediný důvod. Uvedl také, že Ukrajina zajímala především ruské oligarchy. Ti podle něj válku potřebovali. "Mezi lety 2014 až 2022 byl Donbas rozvracen. Plundrovali ho různí lidé, někteří z prezidentovy administrativy, další z FSB a převlečení oligarchové jako Kurčenko (někdejší spolupracovník exprezidenta Viktora Janukovyče). Tito lidé sebrali peníze obyvatel Donbasu," řekl s tím, že Donbas sloužil oligarchům jako místo, které mohou rozkrást.

Tím to ale skončit nemělo. Dalším důvodem podle něj byla snaha dosadit Viktora Medvedčuka na pozici prezidenta Ukrajiny. "Byl zatčen a vyměnili ho za celý Azov. Kdyby chtěli denacifikovat Ukrajinu, tak proč by ho vyměňovali? Proč je pro nás cenný, proč se ho nevzdali a nenechali ho zastřelit? Proč nevyměnili Azov za naše zajatce?" ptá se.

Podle serveru BBC nelze určit, zda jde ze strany Prigožina o skutečnou kritiku Kremlu, nebo o záměr s cílem ochránit Putina před veřejnou kritikou a zároveň mu nabídnout možnou cestu z konfliktu, který nešel podle plánu.

Prigožin obvinil ruskou armádu z útoku na wagnerovce

Ze strany šéfa wagnerovců nejde o jedinou kritiku, která dnes zazněla. Na telegramu také uvedl, že ruská armáda ustupuje a ministerstvo obrany Putinovi lže, přičemž Ukrajina a NATO se na Rusko zaútočit nechystají.

"Ozbrojené síly Ukrajiny se probíjejí ruskou armádou, koupeme se v krvi, nikdo neposkytuje zálohy, neexistuje žádná kontrola, neexistuje žádný management, nejsou žádné vojenské úspěchy, vedení ministerstva obrany pečlivě lže prezidentovi," řekl s tím, že ačkoliv Rusové slýchají zprávy o 60 zničených tancích Leopard, jde podle něj o "totální nesmysl".

Podle serveru Meduza Prigožin také obvinil ruskou armádu z útoku na jeho žoldnéře. "Byl proveden raketový útok na tábory Wagnerovy skupiny. Obětí je hodně. Podle očitých svědků přišel útok z týla, to znamená, že byl způsoben armádou ministerstva obrany Ruské federace," řekl Prigožin.

Podle Progižona při údajném útoku "zemřelo obrovské množství bojovníků" a v blízké budoucnosti se skupina rozhodne, "jak na toto zvěrstvo reagovat". "Podivně nás podvedli a snažili se nás připravit o možnost bránit naše domovy. Byli jsme připraveni udělat ústupky ministerstvu obrany, odevzdat zbraně, najít řešení, jak budeme pokračovat v obraně země. Ale tato spodina se neuklidnila. Dnes, když viděli, že nejsme zlomeni, zahájili raketové útoky na naše týlové tábory," řekl Prigožin.

Ministerstvo obrany ale jakýkoliv útok popřelo. "Všechny zprávy a videozáznamy šířené na sociálních sítích pod jménem Jevgenije Prigožina o údajném "útoku ministerstva obrany Ruské federace na" týlové tábory wagnerovců "neodpovídají realitě a jsou informační provokací", tvrdí resort v prohlášení.

Prigožin dlouhodobě podkopává autoritu ruského velení

Prigožin dlouhodobě vystupuje proti velení ruské armády, útoky se ale začaly stupňovat poté, co Wagnerova skupina odmítla uposlechnout rozkaz, který vydal ministr obrany Šojgu. Ten nařizuje všem žoldnéřským skupinám uzavřít do konce měsíce kontrakt s ministerstvem obrany. Podle Prigožina nikdo z jeho bojovníků kontrakt nepodepíše.

"Wagnerovci nepodepíšou se Šojguem žádné smlouvy. Šojgu nedokáže správně řídit vojenská uskupení," prohlásil už dříve podle BBC. Namísto toho zvažuje, že Ukrajinu i se svými žoldáky zcela opustí.

"Nejsem si jistý, že budeme na Ukrajině působit," řekl podle serveru SkyNews na dotaz, ve které oblasti bude skupina bojovat příště, poté, co se po několika měsících bojů stáhla z Bachmutu.

Za ministerstvo se následně postavil i ruský prezident Vladimir Putin, který rozkaz podpořil. "Ministerstvo obrany nyní uzavírá kontrakty se všemi, kdo chtějí prodloužit službu v rámci speciální vojenské operace. Jen tak lze zajistit záruky, protože když není kontrakt se státem a s ministerstvem obrany, tak nevzniká právní základ pro záruky ze strany státu," řekl Putin.

Dodal že, kontrakt je nutný a je třeba jej uzavřít co možná nejrychleji, řekl podle médií při setkání s válečnými reportéry a vojenskými blogery. Šéf Wagnerovy žoldnéřské skupiny ale i přes Putinův apel kontrakt nepodepíše.

Související

Donald Trump

USA vyhrožují Ukrajině sebráním Starlinku. Dohoda s Kyjevem je blízko, tvrdí Trump, Zelenskyj říká opak

Jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou ohledně dohody o přístupu k ukrajinským nerostným surovinám vázne. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle zdrojů není připraven podepsat dokument, který by umožnil USA získat přístup k surovinám výměnou za vojenskou pomoc. Podle Kyjeva obsahuje návrh dohody řadu problematických bodů, kvůli nimž ji nelze v současné podobě akceptovat.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Jevgenij Prigožin Ruská armáda Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Volby v Německu, ilustrační foto

Volby v Německu provází nevídaný skandál: Příprava se nestihla, tisíce lidí hlasovat nemohou

Němečtí občané žijící v zahraničí čelí zásadnímu problému, který je zbavil možnosti účastnit se voleb, protože jejich hlasovací lístky nebyly doručeny včas. Několik tisíc Němců žijících mimo domovskou zemi se tak nemohlo zapojit do rozhodujícího hlasování, které má ukázat, jak moc se Německo posune doprava. Je to dáno nejen krátkým časem na přípravu voleb, ale také unikátním systémem, který prakticky vylučuje řadu možností známých z jiných zemí.

před 2 hodinami

Volby v Německu, ilustrační foto

Drtivý propad SPD, rekordní úspěch AfD. Jaký výsledek mohou přinést volby v Německu?

V Německu dnes probíhají předčasné parlamentní volby, které pravděpodobně ukončí vládu kancléře Olafa Scholze a jeho sociálnědemokratické strany (SPD). Po třech letech vlády složené ze sociálních demokratů, Zelených a liberálů z FDP se očekává výrazný posun doprava, přičemž průzkumy naznačují historicky nejhorší výsledek pro Scholzovu stranu a výrazný úspěch konzervativců vedených Friedrichem Merzem.

před 2 hodinami

Alice Weidelová

Volby v Německu 2025: Prorazí krajně pravicová AfD bariéru a dostane se k moci?

V Německu začaly klíčové volby do spolkového parlamentu. Ty mohou přinést zásadní změny nejen pro samotnou zemi, ale i pro Evropu jako celek. Očekává se, že současný kancléř Olaf Scholz bude nahrazen konzervativcem Friedrichem Merzem, jehož CDU/CSU se v průzkumech pohybuje kolem 30 procent. Hlavním otazníkem však zůstává, jak velkou podporu získá krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která si vydobyla druhé místo a osciluje okolo 20 procent.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

film Drømmer

Vítězem Berlinale se stal norský film Drømmer

Norský film Drømmer (Sny) režiséra Daga Johana Haugeruda získal na 75. ročníku mezinárodního filmového festivalu Berlinale hlavní cenu – Zlatého medvěda za nejlepší film. Snímek vypráví příběh dospívající Johanny, která se zamiluje do své učitelky, avšak její city nejsou opětovány. Na popud matky a babičky své představy promítne do románu. Film je třetí částí Haugerudovy trilogie o lásce a sexualitě a byl jedním z devatenácti soutěžních snímků.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Aktualizováno včera

Donald Trump

Jak se ubránit Putinovi bez pomoci USA? Merz má nápad, jde o jaderné zbraně

Evropské státy začínají otevřeně diskutovat o možnostech obrany proti jaderné hrozbě bez pomoci Spojených států, což je jasným signálem hluboké krize v transatlantických vztazích. Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu podkopal důvěru evropských lídrů v americké bezpečnostní záruky, které od roku 1945 tvoří základ obrany kontinentu.

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie

Další smrt u Hradce Králové. V Labi plavala mrtvola

V řece u Lochenic nedaleko Hradce Králové bylo nalezeno tělo neznámého muže. Policie zatím nezná jeho totožnost, ale předběžné ohledání neodhalilo žádná viditelná zranění. Příčinu úmrtí objasní až nařízená pitva, přičemž nejpravděpodobnější verzí je utonutí.

včera

včera

Donald Trump

USA vyhrožují Ukrajině sebráním Starlinku. Dohoda s Kyjevem je blízko, tvrdí Trump, Zelenskyj říká opak

Jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou ohledně dohody o přístupu k ukrajinským nerostným surovinám vázne. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle zdrojů není připraven podepsat dokument, který by umožnil USA získat přístup k surovinám výměnou za vojenskou pomoc. Podle Kyjeva obsahuje návrh dohody řadu problematických bodů, kvůli nimž ji nelze v současné podobě akceptovat.

včera

Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

Hamas propustí šest izraelských rukojmích, příměří je přesto v ohrožení

Napětí mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás nadále roste, přestože militantní skupina oznámila, že v sobotu propustí šest izraelských rukojmích. Vývoj přichází v době, kdy je příměří v Pásmu Gazy značně křehké a násilí v Tel Avivu a na Západním břehu Jordánu hrozí jeho zhroucením, uvedl server Politico.

včera

ruská vesnice v zimě.

Trump žádný plán nemá, říkají po třech letech války Rusové

Ve městě Tver, ležícím severozápadně od Moskvy, je přítomnost války na první pohled patrná. Na billboardech, autobusových zastávkách i fasádách budov se objevují portréty vojáků s označením „Hrdina Ruska“. Plakáty vyzývají občany, aby „milovali, byli hrdí a bránili“ svou zemi. Jinými slovy, aby se přihlásili do armády a šli bojovat na Ukrajinu. Po třech letech války Rusko stále hledá nové rekruty, píše BBC.

včera

včera

včera

Reakce na rozhovor s politoložkou: Kde končí fakta a začíná subjektivní dojem?

Politoložka Radoslava Brhlíková z Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře nedávno poskytla serveru EuroZprávy.cz rozhovor o situaci před parlamentními volbami v Německu. V rámci otevřeného prostoru pro různé pohledy jsme se rozhodli její odpovědi publikovat. Slovenská expertka však ve svých vyjádřeních opomenula řadu klíčových souvislostí, čímž její komentáře spíše působí jako subjektivní názory než skutečná snaha o odbornou analýzu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy