Jak se ubránit Putinovi bez pomoci USA? Merz má nápad, jde o jaderné zbraně

Friedrich Merz, favorit německých voleb, podle serveru Politico naznačil, že Evropa by si měla zajistit jaderné odstrašení bez závislosti na USA. Podle něj by Německo mělo hledat záruky u Velké Británie a Francie, tedy dvou evropských jaderných mocností. Jeho slova znamenají zásadní odklon od tradiční německé politiky, která dosud upřednostňovala spolupráci s USA před evropskou strategickou autonomií.

Merz v rozhovoru pro německou televizi ZDF varoval, že Trumpova administrativa už nemusí dodržovat závazky kolektivní obrany v rámci NATO. „Musíme být připraveni na možnost, že Spojené státy už nebudou bezpodmínečně garantovat naši bezpečnost. Proto je důležité, aby Evropa podnikla maximální úsilí k zajištění vlastní obrany,“ uvedl.

Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se americký viceprezident JD Vance nechal slyšet, že Washington zvažuje stažení amerických vojsk z Německa, což by mělo dramatické dopady na evropskou bezpečnostní architekturu.

Merzovy výroky okamžitě vzbudily pozornost v Paříži, kde už dříve zazněly návrhy na společnou evropskou jadernou obranu. Francie již v roce 2007 nabídla Německu sdílení svého jaderného arzenálu, ale tehdejší kancléřka Angela Merkelová tuto možnost odmítla. Prezident Emmanuel Macron v roce 2020 znovu oživil myšlenku „evropeizované“ francouzské jaderné odstrašující síly a Merzovy nejnovější komentáře naznačují, že Berlín je konečně ochoten začít jednat.

„Zaznamenali jsme rostoucí zájem o naši nabídku, zejména od vypuknutí války na Ukrajině,“ uvedl úředník Elysejského paláce. Francie sice vnímá svou jadernou obranu jako národní záležitost, ale zároveň uznává, že její bezpečnostní zájmy mají evropský rozměr.

Spojené království už nyní poskytuje jaderný deštník evropským spojencům v rámci NATO, ale jakoukoli hlubší spolupráci v oblasti jaderné obrany by komplikovala úzká provázanost britského jaderného programu s USA. Britský premiér Keir Starmer se příští týden chystá do Washingtonu společně s Macronem, aby se pokusili přesvědčit Trumpa, aby nepodkopával transatlantické spojenectví.

V britské politice sílí hlasy vyzývající k aktivnější roli Spojeného království v evropské obraně. Tan Dhesi, předseda britského parlamentního výboru pro obranu, uvedl: „V době rostoucí ruské hrozby je naší povinností prokázat vůdčí schopnosti a být silným partnerem pro naše spojence v Evropě.“

Zůstává otázkou, zda by jakýkoli nový evropský jaderný obranný systém vznikl uvnitř struktur NATO, nebo by byl budován nezávisle. Polský odborník na jadernou politiku Łukasz Kulesa upozorňuje, že Berlín jedná především preventivně. „Zatím neexistují jednoznačné signály, že USA změní svůj přístup k jadernému odstrašení v rámci NATO. Spíše jde o přípravu na možnou budoucí situaci,“ uvedl.

Evropští odborníci se shodují, že debata o evropském jaderném odstrašení už nemůže být nadále odsouvána. „Pokud o tom nebudeme mluvit teď, kdy je Evropa v ohrožení, pak už nikdy,“ varovala Héloïse Fayetová z Francouzského institutu pro mezinárodní vztahy.

Merzova slova tak mohou znamenat zrod nové éry v evropské bezpečnostní strategii, v níž se kontinent přestane spoléhat na USA a převezme větší odpovědnost za vlastní obranu. Jak hluboké změny to přinese pro NATO a transatlantické vztahy, však zůstává otázkou.