Volby v Německu provází nevídaný skandál: Příprava se nestihla, tisíce lidí hlasovat nemohou

„Poprvé v životě jsem nemohl hlasovat v národních volbách,“ uvedl pro Politico Karl Doemens, zpravodaj německé sítě German Newsrooms Network v USA. „Hotovo. Konec,“ dodal. Doemens vyjádřil svou frustraci, což není ojedinělý případ – tisíce dalších Němců se nacházejí v podobné situaci.

V Německu probíhají klíčové volby, které ukážou, jaký vliv bude mít konzervativní a krajně pravicová politika na třetí největší ekonomiku světa. Očekává se, že konzervativci zaujmou první místo, přičemž krajně pravicová strana Alternative for Germany (AfD) by měla získat přibližně pětinu hlasů.

Po rozpadu vlády kancléře Olafa Scholze v listopadu 2024 bylo rozhodnuto, že 23. února 2025 se uskuteční nové národní volby. Pro voliče v zahraničí to znamenalo obrovskou administrativní zátěž, protože úřady měly pouze dva měsíce na to, aby zorganizovaly celý proces včetně přípravy, tisku a rozesílání hlasovacích lístků.

Systém je přitom velmi složitý. Německá vláda stanovila uzávěrku pro žádosti o hlasování do 2. února, což bylo možné provést i e-mailem. Poté museli volební úředníci během pouhých tří týdnů zaslat lístky a čekat na jejich vrácení. To vše muselo být zajištěno do 23. února, kdy je nutné, aby volební lístky dorazily na místo do 18:00.

Na rozdíl například od Spojených států, kde může být hlasovací lístek odeslán do volební místnosti až v den voleb, německý systém vyžaduje, aby lístky byly doručeny do volebního dne.

Německý systém také neumožňuje elektronické hlasování, a to ani odesílání lístků e-mailem. Neposkytuje ani možnost hlasování na německých ambasádách nebo konzulátech, jak to dělají některé jiné země.

V některých případech se Němci rozhodli pro zvláštní cestu domů nebo předali své lístky známým, kteří je doručili osobně. To, že řada lidí v Belgii zažila zpoždění kvůli dvoutýdenní stávce v belgickém poštovním systému, situaci ještě zkomplikovalo.

Případná možnost doručování hlasovacích lístků přes ambasády byla diskutována s tím, že by to celý proces velmi zjednodušilo. „Bylo by to mnohem jednodušší, kdyby volební proces mohl probíhat přes ambasády,“ řekl Fabian Schmidt, politický ekonom žijící v Bruselu. Caroline Peters, Němka žijící na severu Bruselu, která svůj hlasovací lístek obdržela včas, souhlasí: „Hlasování online je rychlé a nevyžaduje žádné náklady.“

Zatímco v zahraničí žije kolem čtyř milionů Němců, pouze menší počet z nich je registrovaných k volbám. Německá média informovala o rekordním počtu žádostí o hlasování poštou – více než 210 000 lidí požádalo o možnost hlasovat mimo Německo. Pro všechny, kteří své hlasovací lístky neobdrželi včas, však jejich hlas nebude sečten.

„Frustrace,“ shrnul své zkušenosti Reinhard Boest, editor webu Belgieninfo.net v Bruselu, který si požádal o hlasovací lístek už v listopadu, ale nikdy jej neobdržel. „Zdá se, že expatrioti z Německa prostě nezajímají politiku,“ dodal.

Některé skupiny v Belgii, jako například německé zájmové organizace, zvažují právní kroky a možnost napadnout celý volební proces. Ať už k tomu dojde nebo ne, situace poukazuje na problémy spojené s administrativním zajištěním voleb a otázky o rovném přístupu k hlasovacím právům pro všechny občany, bez ohledu na jejich bydliště.