Trump žádný plán nemá, říkají po třech letech války Rusové

Přestože vojenská propaganda dominuje veřejnému prostoru, život v Tveru se na první pohled jeví jako běžný. „Podívejte se kolem sebe,“ říká místní učitel Michail. „Auta projíždějí, obchody jsou otevřené. Nezní tu sirény, neběžíme k žádným úkrytům. Žijeme normálně.“

Mnoho Rusů vnímá válku pouze skrze televizní obrazovky, avšak pro některé, jako je Anna, je realita mnohem krutější. „Znám hodně lidí, kteří šli bojovat,“ říká a drží svou dceru za ruku. „Někteří z nich se nikdy nevrátili. Doufám, že to co nejdříve skončí.“

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že chce válku ukončit. Jeho administrativa však již zahájila přímé rozhovory s ruským vedením, aniž by k jednání přizvala Ukrajinu. „Trump je nevyzpytatelný,“ myslí si Anna. „Nevím, co od něj čekat.“

Někteří obyvatelé Tveru opakují oficiální verzi Kremlu, podle které není Rusko agresorem, ale naopak ochráncem ruských občanů a ruských mluvčích na Ukrajině.

„Ve společnosti lidé často přejímají hlavní proud,“ vysvětluje analytik Andrej Kolesnikov. „Pokud televizní kanály tvrdí, že jsme ve válce se Západem, průměrný občan tomu uvěří. Je jednodušší nepřemýšlet o detailech. Chcete žít v klidu, tak se přidáte k většině.“

Podle Kolesnikova je tento fenomén běžný v autoritářských režimech. „Někteří tomu říkají ‚fétální pozice‘. Člověk se brání nepochopitelnému světu a říká si: ‚Nevím, co se děje. Věřím vám. Nakrmte mě slovy a já je přijmu.‘“

To je i případ Larissy a jejího manžela Valerije. „Jsme plně pro speciální vojenskou operaci,“ říká Larissa. „Jsme připraveni jít bojovat sami!“ Dosud tak ale neučinili. „Doufáme, že zvítězíme. Chceme úplnou kapitulaci Ukrajiny,“ dodává Valerij.

Zatímco se reportéři BBC baví s místními, přijíždí policejní hlídka. Policisté dostali hlášení o „podezřelých osobách s kamerou“. Jsou sice zdvořilí, ale chtějí vědět, co zahraniční novináři dělají ve městě. Kontrolují jejich doklady, vyslýchají řidiče a prověřují vůz.

Současně se na místě objevuje televizní štáb ruské státní televize. „Právě jsme projížděli,“ tvrdí reportér, „a uviděli policii. Můžete nám říct, co se děje?“ „To bych spíše měl já ptát vás,“ odpovídá novinář BBC. „O čem natáčíte?“ „Mluvíme s lidmi na ulici,“ říká. „Myslím, že na to máme právo.“

„Samozřejmě, v naší zemi máme svobodu slova,“ kontruje ruský novinář. „Možná vám policie jen chce pomoci? Je nepříjemné slyšet, jak západní média šíří falešné zprávy, že v Rusku není svoboda slova. Vidíte? Mluvíte tu s lidmi zcela svobodně.“ „Kromě toho, že tu stojíte vy a policisté u našeho auta,“ podotýká reportér BBC.

Celý incident trvá asi hodinu, což jen potvrzuje rostoucí podezřívavost vůči Západu po třech letech války. Ani náznaky oteplení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem na tom zatím nic nemění.

Z rozhovorů s obyvateli Tveru je patrné, že mnozí očekávají, že konec války přinese hospodářské zlepšení. Rostoucí ceny základních potravin se staly hlavním problémem pro běžné občany.

„Ceny jsou teď strašně vysoké, zvláště za věci, které nejvíc potřebuji,“ říká mladá matka Julija, zatímco houpe své dítě v kočárku. „Brambory, cibule, všechno je tak drahé. Opravdu to pociťuji.“

Vliv sankcí a rostoucích výdajů na válku doléhá na celé ruské hospodářství, i když oficiální propaganda tvrdí opak. Stát se snaží situaci kompenzovat různými podporami, ale inflace a omezený přístup k západním technologiím a investicím si vybírají svou daň.

Přesto učitel Michail zůstává skeptický k tomu, že by Donald Trump mohl situaci zlepšit. „Bohužel Trump nemá žádný plán,“ říká. „Je to improvizátor. Sám neví, co udělá. Sympatizuji s ním, jsem rád, že vyhrál, ale pokud jde o tuto situaci, jsme všichni v temnotě. A Trump sám taky.“

Nejistota ohledně budoucnosti, ekonomická nestabilita a propaganda udržují ruskou společnost v rozpolceném stavu. Někteří stále podporují vojenské operace, jiní si přejí jejich rychlý konec. Všichni se však shodují na jednom – ať už se konflikt vyvine jakkoliv, obyčejní lidé v Rusku na něj budou nadále doplácet.