Volby v Německu 2025: Prorazí krajně pravicová AfD bariéru a dostane se k moci?

V Německu začaly klíčové volby do spolkového parlamentu. Ty mohou přinést zásadní změny nejen pro samotnou zemi, ale i pro Evropu jako celek. Očekává se, že současný kancléř Olaf Scholz bude nahrazen konzervativcem Friedrichem Merzem, jehož CDU/CSU se v průzkumech pohybuje kolem 30 procent. Hlavním otazníkem však zůstává, jak velkou podporu získá krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která si vydobyla druhé místo a osciluje okolo 20 procent.

Vzestup AfD, která se vyznačuje radikální protiimigrační politikou a voláním po masové deportaci migrantů, vyvolává obavy jak v Německu, tak v zahraničí. Stranu podpořil i nejvlivnější poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa, Elon Musk, zatímco americký viceprezident JD Vance vyzval německé politiky, aby přehodnotili dosavadní strategii izolace krajní pravice. Historici a analytici varují, že výsledek voleb může zásadně ovlivnit stabilitu v Evropské unii.

Historik Timothy Garton Ash považuje současné volební preference za šokující. "Každý pátý volič podporuje stranu, která volá po 'remigraci' – tedy vyhoštění osob s migračním původem, včetně těch, kteří již získali občanství. AfD chce nejen zrušit euro, ale i opustit Evropskou unii. To je mimořádně nebezpečné a nelze to podceňovat," varuje pro Politico.

Německo-britská historička Katja Hoyer nicméně zdůrazňuje rozdíly mezi dnešní situací a obdobím vzestupu nacistů. "Lidé přeceňují nebezpečí pro demokracii. Ve 20. a 30. letech panovala masová politická násilí, která dnes neexistují. Tehdy měly strany své vlastní polovojenské organizace, což nyní není případ AfD ani žádné jiné strany," vysvětluje.

Jednou z nejdiskutovanějších otázek je, zda AfD dokáže překonat tradiční izolaci a dostat se k moci. Hoyer připomíná, že německý koaliční systém funguje jako silná pojistka proti extremistům. "AfD by vždy musela s někým spolupracovat, aby získala parlamentní většinu. Jejich extremismus by byl nutně zmírněn."

Timothy Garton Ash ale varuje, že pokud se po volbách znovu vytvoří velká koalice CDU a SPD a nebude schopná přinést výrazné změny, v roce 2029 by mohla AfD stát před mnohem větší šancí. "Německý politicko-ekonomický model se potýká s vážnou krizí a nespokojenost voličů je obrovská."

Podle historiků spočívá úspěch AfD ve vnímání voličů, že představuje jedinou skutečnou opozici proti mainstreamovým stranám. "Jejich název – Alternativa pro Německo – odráží frustraci voličů, kteří si myslí, že CDU a SPD jsou dvě strany jedné mince," vysvětluje Hoyer.

Zároveň upozorňuje, že AfD čerpá podporu především z východního Německa. "V západním Německu se nijak výrazně nešíří, což ukazuje na hluboké kulturní rozdíly mezi oběma částmi země."

Timothy Garton Ash vidí úspěch AfD i v její lídryni Alice Weidel, která je schopná oslovit mezinárodní publikum. "Hovoří plynně anglicky, umí pracovat s médii a prezentuje se jako sofistikovaná politička, což přispívá k legitimizaci její strany."

Alice Weidel je jednou z nejvýraznějších tváří AfD, ale podle historiků není reprezentativním vzorkem své strany. "Snažila se zmírnit některé extrémní body programu, například odstranění termínu 'remigrace'. Byla však přehlasována," říká Hoyer. "Je zajímavé, že sama žije v registrovaném partnerství se ženou, ale přesto podporuje stranu, která striktně definuje rodinu jako svazek muže a ženy."

Timothy Garton Ash varuje, že Weidel ve své kampani otevřeně podpořila politiku "remigrace", což ji spojuje s nejradikálnějšími proudy krajní pravice v Evropě. "To ukazuje, že i když je osobně v některých věcech liberálnější, je ochotná přijmout extrémní postoje, aby si udržela moc."

Budoucnost AfD závisí na mnoha faktorech. Hoyer je přesvědčena, že většina voličů AfD není tak radikální jako samotná strana. "Pokud mainstreamové strany nabídnou jasná řešení v otázkách imigrace a ekonomiky, AfD ztratí vítr z plachet. Ale pokud se nová koalice ukáže jako nefunkční a neschopná reforem, frustrace voličů poroste."

James Hawes věří, že AfD už dosáhla svého vrcholu. "Nevidím, odkud by mohla získat další voliče. Navíc CDU a CSU se samy posouvají směrem k tvrdší politice vůči migraci, což AfD oslabí."

Garton Ash však varuje před přílišným optimismem. "Evropa stojí na křižovatce a síly integrace a dezintegrace jsou v nebývalé rovnováze. Pokud mainstreamové strany nezareagují včas, AfD a podobné síly mohou v příštích letech ještě posílit."

Výsledek voleb v roce 2025 bude tedy klíčovým ukazatelem budoucího směřování Německa a celé Evropy. Pokud AfD prorazí izolaci a získá přístup k moci, může to mít hluboké důsledky nejen pro vnitropolitickou situaci v Německu, ale i pro stabilitu Evropské unie.

Související

Více souvisejících

Volby v Německu Německo Alternativa pro Německo (AfD) Alice Weidelová

Aktuálně se děje

včera

Petr Nečas

Expremiér Nečas se rozvedl s druhou manželkou

Definitivní tečku za vztahem, jenž sehrál důležitou roli i ve vrcholné české politice, napsali bývalý premiér Petr Nečas a jeho druhá manželka Jana Nagyová. Někdejší životní partneři se rozvedli. Již loni se Česko dozvědělo, že už netvoří pár. 

včera

včera

včera

včera

Princ Andrew

Platili mu, co neměli. Úředník popsal náklady bývalého prince Andrewa

V Británii se po nedávném zadržení bývalého prince Andrewa začíná intenzivněji řešit, co se dělo, když mladší bratr současného panovníka byl v roli zvláštního zástupce pro mezinárodní obchod. Podle tvrzení bývalého státního úředníka mu platili daňoví poplatníci za masáže a drahé zahraniční cesty. 

včera

Jaro, ilustrační fotografie

Předčasné jaro. V Česku letos poprvé naměřili 20 stupňů

Česko má sice před sebou ještě jeden den meteorologické zimy, ale už na konci února u nás panuje jarní počasí. V pátek dokonce poprvé v letošním roce vyšplhala teplota alespoň na 20 stupňů. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Írán, ilustrační fotografie.

Nejasný pokrok v jednáních mezi USA a Íránem. Rozhovory mají pokračovat

Američtí a íránští zástupci dosáhli značného pokroku během rozhovorů o íránském jaderném programu. Podle BBC však není jasné, zda bude dosaženo dohody, která by odvrátila konflikt mezi oběma zeměmi. Jednání mají po konzultacích obou delegací v hlavních městech pokračovat příští týden ve Vídni. 

včera

včera

Hillary Clintonová

Clintonová prý Epsteina nikdy nepotkala. Vyzvala k výslechu Trumpa

Šest hodin ve čtvrtek vypovídala bývalá americká ministryně zahraničí a neúspěšná prezidentská kandidátka Hillary Clintonová před kongresovou komisí, která vyšetřuje zločiny sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Někdejší politička řekla, o zločinech nevěděla. Zákonodárce vyzvala, aby vyslechli také současného prezidenta Donalda Trumpa. 

včera

včera

Počasí

Počasí bude i o víkendu nadále jarní

Poslední únorový víkend přinese do České republiky velmi proměnlivé počasí, které bude zpočátku připomínat spíše jaro. V sobotu se očekává převážně polojasná až jasná obloha. První ranní hodiny však mohou řidičům i chodcům zkomplikovat místní mlhy nebo nízká oblačnost, které mohou být vlivem nízkých teplot i mrznoucí.

26. února 2026 21:28

Hillary Clintonová

Hillary Clintonová před sněmovním výborem vypovídá o aktivitách Epsteina

Hillary Clintonová dnes předstoupila před sněmovní výbor pro dohled, aby vypovídala v souvislosti s vyšetřováním kriminálních aktivit Jeffreyho Epsteina a Ghislaine Maxwellové. Ve svém úvodním prohlášení, které zveřejnila také na síti X, kategoricky popřela jakoukoli spojitost s touto dvojicí. Uvedla, že nikdy neletěla Epsteinovým letadlem, ani nenavštívila jeho ostrov, domovy nebo kanceláře.

26. února 2026 20:17

Babiš si zahrává. Česko se v očích NATO dostává na velmi tenký led

Česká republika se podle všeho dostává do pozice, kterou někteří spojenci v NATO vnímají velmi kriticky. Praha se totiž vydala cestou snižování výdajů na obranu, což ji staví do přímého střetu nejen s ostatními členy Aliance, ale především s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl server Politico. Nový návrh rozpočtu populistické koalice Andreje Babiše počítá s tím, že z obranné kapitoly zmizí 900 milionů eur oproti plánům předchozí vlády.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy