Rumunsko je připraveno stát se logistickým uzlem pro evropské mírové jednotky na Ukrajině

Rumunsko je ochotné nabídnout své území pro podporu evropských mírových jednotek, které budou operovat na Ukrajině. V pátek to uvedl úřadující prezident Ilie Bologan, který zároveň zdůraznil, že Rumunsko neplánuje vyslat vlastní mírové síly.

Rumunsko zatím nemá v úmyslu vyslat své mírové jednotky na Ukrajinu, ale otevřelo možnost stát se klíčovým logistickým centrem pro evropské mírové síly. Ilie Bolojan, úřadující prezident Rumunska, uvedl, že bude "předčasné" diskutovat o nasazení vojenského personálu, dokud nebude uzavřena mírová dohoda. 

Bolojan zdůraznil, že rumunská nabídka spočívá především v logistické podpoře, nikoliv v přímé účasti na vojenských operacích. "Můžeme pomoci jako logistický uzel, což může zahrnovat poskytování dopravy, ubytování a komunikační infrastruktury pro úspěšné provádění mírových misí," vysvětlil. Tato podpora by měla usnadnit pohyb a koordinaci evropských sil na Ukrajině, aniž by se Rumunsko zapojilo do samotného konfliktu.

Další vysoký představitel rumunské vlády, premiér Marcel Ciolacu, potvrdil, že Rumunsko nebude vysílat své vlastní vojáky do zóny konfliktu. V prohlášení z 27. února řekl, že jakákoli vojenská účast by byla možná až po uzavření mírové dohody. Rumunsko se podle něj zaměří na posílení bezpečnosti na svém východním křídle, což má být dostatečnou reakcí na regionální hrozby, aniž by bylo nutné přímo zasahovat na Ukrajině.

Tento přístup je v souladu s postojem, který Rumunsko dlouhodobě zastává ve vztahu k vojenským intervencím mimo vlastní území. Země se soustředí na zajištění stability na svém vlastním území a na posílení obranné kapacity v rámci NATO. Přestože Rumunsko jako člen aliance podporuje bezpečnostní iniciativy v regionu, jakýkoliv krok směrem k vyslání vojenských jednotek by vyžadoval širokou politickou podporu.

V Evropě se v poslední době diskutuje o možnosti vyslání mírové mise na Ukrajinu, která by měla zahrnovat mezi 25 a 30 tisíci vojáky. Podle informací z The Washington Post by tyto jednotky neměly být nasazeny podél linie dotyku, ale měly by být připraveny zasáhnout v případě obnovení nepřátelských akcí. Tato možnost odráží rostoucí tlak na evropské státy, aby našly způsob, jak podpořit Ukrajinu a zároveň zabránit dalšímu eskalování konfliktu.

Pokud by došlo k implementaci mírové mise, Rumunsko by mohlo hrát klíčovou roli v jejím logistickém zajištění. Tato podpora by byla v souladu s bezpečnostními zájmy Rumunska, které se nachází v blízkosti Ukrajiny a má přímý zájem na stabilitě v regionu. Ačkoliv Rumunsko nemá v plánu vyslat své vlastní vojáky do zóny konfliktu, jeho strategická pozice a logistické kapacity mohou být klíčové pro úspěch širší evropské iniciativy.

Související

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rumunsko Armáda U.K.

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 1 hodinou

Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí Petr Macinka (Motoristé sobě).

Macinka hodlá konzultovat situaci v Íránu s tamním velvyslancem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl povolat českého velvyslance v Íránu ke konzultacím na ministerstvu. Místopředseda vlády argumentuje íránskými nepřátelskými a nevyprovokovanými akcemi vůči zemím Perského zálivu a českým spojencům. 

před 2 hodinami

Írán, ilustrační foto

Írán mění strategii. Pozastavil útoky na sousedy a omluvil se

Írán se ústy prezidenta Masúda Pezeškjána omluvil sousedním zemím za útoky, kterými v uplynulých dnech reagoval na americké a íránské údery. Íránská armáda už by v nich neměla pokračovat, pokud se nestane terčem útoku z některé ze sousedních zemí. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu

Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout. 

před 6 hodinami

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

Rusko těží z války proti Íránu. Poptávka po ropě roste, USA udělily Indii výjimku

Zatímco Washington sčítá výdaje na válku proti Íránu, Kreml ústy mluvčího Dmitrije Peskova potvrdil, že konflikt výrazně zvýšil poptávku po ruských energetických produktech, čímž Rusko upevňuje svou roli dodavatele pro asijské trhy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy