Rumunsko je připraveno stát se logistickým uzlem pro evropské mírové jednotky na Ukrajině

Rumunsko je ochotné nabídnout své území pro podporu evropských mírových jednotek, které budou operovat na Ukrajině. V pátek to uvedl úřadující prezident Ilie Bologan, který zároveň zdůraznil, že Rumunsko neplánuje vyslat vlastní mírové síly.

Rumunsko zatím nemá v úmyslu vyslat své mírové jednotky na Ukrajinu, ale otevřelo možnost stát se klíčovým logistickým centrem pro evropské mírové síly. Ilie Bolojan, úřadující prezident Rumunska, uvedl, že bude "předčasné" diskutovat o nasazení vojenského personálu, dokud nebude uzavřena mírová dohoda. 

Bolojan zdůraznil, že rumunská nabídka spočívá především v logistické podpoře, nikoliv v přímé účasti na vojenských operacích. "Můžeme pomoci jako logistický uzel, což může zahrnovat poskytování dopravy, ubytování a komunikační infrastruktury pro úspěšné provádění mírových misí," vysvětlil. Tato podpora by měla usnadnit pohyb a koordinaci evropských sil na Ukrajině, aniž by se Rumunsko zapojilo do samotného konfliktu.

Další vysoký představitel rumunské vlády, premiér Marcel Ciolacu, potvrdil, že Rumunsko nebude vysílat své vlastní vojáky do zóny konfliktu. V prohlášení z 27. února řekl, že jakákoli vojenská účast by byla možná až po uzavření mírové dohody. Rumunsko se podle něj zaměří na posílení bezpečnosti na svém východním křídle, což má být dostatečnou reakcí na regionální hrozby, aniž by bylo nutné přímo zasahovat na Ukrajině.

Tento přístup je v souladu s postojem, který Rumunsko dlouhodobě zastává ve vztahu k vojenským intervencím mimo vlastní území. Země se soustředí na zajištění stability na svém vlastním území a na posílení obranné kapacity v rámci NATO. Přestože Rumunsko jako člen aliance podporuje bezpečnostní iniciativy v regionu, jakýkoliv krok směrem k vyslání vojenských jednotek by vyžadoval širokou politickou podporu.

V Evropě se v poslední době diskutuje o možnosti vyslání mírové mise na Ukrajinu, která by měla zahrnovat mezi 25 a 30 tisíci vojáky. Podle informací z The Washington Post by tyto jednotky neměly být nasazeny podél linie dotyku, ale měly by být připraveny zasáhnout v případě obnovení nepřátelských akcí. Tato možnost odráží rostoucí tlak na evropské státy, aby našly způsob, jak podpořit Ukrajinu a zároveň zabránit dalšímu eskalování konfliktu.

Pokud by došlo k implementaci mírové mise, Rumunsko by mohlo hrát klíčovou roli v jejím logistickém zajištění. Tato podpora by byla v souladu s bezpečnostními zájmy Rumunska, které se nachází v blízkosti Ukrajiny a má přímý zájem na stabilitě v regionu. Ačkoliv Rumunsko nemá v plánu vyslat své vlastní vojáky do zóny konfliktu, jeho strategická pozice a logistické kapacity mohou být klíčové pro úspěch širší evropské iniciativy.

Související

Garri Kasparov, foto: Frank Hoppe

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rumunsko Armáda U.K.

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Petr Pavel

Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup

Poslanec Filip Turek (Motoristé) by měl rezignovat na funkci vládního zmocněnce, pokud se potvrdí jeho vina v případu pondělní nehody v centru Prahy, míní prezident Petr Pavel. Turek již připustil svůj úplný konec ve funkci po ukončení policejního vyšetřování. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Garri Kasparov, foto: Frank Hoppe

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

před 3 hodinami

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 6 hodinami

Aktualizováno před 6 hodinami

před 7 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy