Ruské síly zahájily novou fázi útoků na Ukrajinu, přičemž se úmyslně zaměřují na tamní železniční síť. Při masivním bombardování Kyjeva a okolního regionu zasáhla balistická raketa depo lokomotiv, kde zahynulo šest zaměstnanců státní společnosti Ukrzaliznytsia. Útoky v oblasti si celkem vyžádaly nejméně dvanáct lidských životů a tucet zraněných, mezi nimiž jsou i tři děti. Vlnu vzdušných úderů zahájila Moskva těsně před začátkem nového školního roku.
Šéf ukrajinských drah Oleksandr Percovskyj pro The Guardian označil noc po útocích za nesmírně těžkou pro celou železničářskou rodinu. Záchranáři a železničáři pracovali na místě tragédie od brzkých ranních hodin, aby uhasili řadu vzniklých požárů. Zásah způsobil na infrastruktuře značné škody a vyžádal si okamžitou pomoc obětem i jejich příbuzným. Mezi zraněnými skončil také zaměstnanec Volodymyr, pro něhož kolegové narychlo sháněli dárce krve.
Od začátku plnohodnotné ruské invaze přišlo o život již 58 železničářů a nejméně 318 dalších utrpělo zranění. Ukrajinská železniční síť je s délkou 24 tisíc kilometrů tratí třetí největší v Evropě a během války představuje pro zemi klíčovou tepnu. Drahám se dosud podařilo přepravit přes čtyři miliony obyvatel a přibližně 120 tisíc domácích mazlíčků. Vlakové spoje do metropole zároveň bezpečně dopravily řadu světových státníků včetně amerického prezidenta Joea Bidena.
Člen dozorčí rady podniku Serhij Leščenko zdůraznil, že železnice tvoří samotnou páteř ukrajinské ekonomiky. Společnost zaměstnává 170 tisíc lidí a je největším podnikem v zemi, který zajišťuje logistiku pro armádu i průmysl. Každý týden využívalo vlakovou dopravu zhruba 600 tisíc cestujících. Právě z těchto důvodů se ruské síly snaží železniční infrastrukturu systematicky zničit a vyřadit z provozu.
Taktika ruských útoků se v průběhu konfliktu výrazně proměnila. V prvním roce války se ruská armáda zaměřovala na mosty, které však bylo možné poměrně rychle opravit. Později přešla na ostřelování kolejí a elektrických rozvoden, což Ukrajinu přimělo k masovému nasazení dieselových lokomotiv. V letošním roce však Rusko přistoupilo k přímým úderům na civilní lokomotivy a depa, přičemž využívá nedostatku ukrajinské protivzdušné obrany.
Pokud se útočný dron Šáhid přiblíží k vlaku na vzdálenost menší než 50 kilometrů, musí být souprava okamžitě evakuována a v jízdě pokračuje až po odeznění hrozby. Od začátku roku zaznamenala železniční síť více než 1 500 úderů, což je vyšší počet než za celý předchozí rok. Celkově bylo poškozeno již 249 vagónů a 492 lokomotiv. Pravidelné vlakové spoje se kvůli vzdušným poplachům potýkají se zpožděním dosahujícím často 12 až 15 hodin.
Cestující jsou během vzdušných poplachů nuceni opustit vagóny a hledat úkryt v okolním terénu bez ohledu na počasí. Ukrajinská novinářka Tetjana Zajecová popsala zkušenost z noční evakuace, kdy vlak zastavil v neznámém městě uprostřed noci a cestující museli pod dohledem průvodčích opustit soupravu. Společně s dětmi z nemocnice se schovávali pod nákladním vagónem, zatímco nad nimi přelétaly sebevražedné drony. Novinářka uvedla, že po tomto zážitku má z cestování vlakem strach a do konce války jej již nevyužije.
K podobným dramatickým incidentům dochází na ukrajinských tratích opakovaně. V Oděské oblasti zasáhl nepřítele dron vlakovou soupravu se 600 cestujícími, mezi nimiž bylo 15 dětí. Pasažéři museli narychlo opustit hořící vagóny a strávili dlouhé desítky minut v otevřeném poli, než pro ně dorazila náhradní autobusová doprava. I přes tato rizika vyjadřují cestující uznání železničářům, kteří udržují provoz v extrémních podmínkách.
Pokračující ruské údery těžce zasahují ukrajinskou ekonomiku a výrazně zpomalují vývoz obilí z černomořských přístavů. Zástupci drah zdůrazňují, že Kyjev nutně potřebuje další systémy protivzdušné obrany od západních partnerů k ochraně vlaků před raketami a drony. Před válkou přitom dosahovala dochvilnost ukrajinských vlaků více než 90 procent a železnice nabízel spolehlivý standard služeb. Vlaky představovaly spolehlivý způsob dopravy po rozlehlé zemi i hlavní cestu pro miliony uprchlíků směřujících do zahraničí.
V posledních dnech vyslala Moskva proti Ukrajině přes 1 500 dronů, přičemž stovky z nich představovaly novější modely s proudovým pohonem, které se hůře sestřelují. Zatímco v minulosti podnikala ruská armáda masivní útoky několikrát týdně převážně v noci, nyní vysílá drony v nepřetržitém proudu každou hodinu. Tento neustálý tlak paralyzuje běžný život obyvatel a v hlavním městě způsobují vzdušné poplachy téměř nepřetržité sirény. Záchranné složky i železničáři nadále pracují v nepřetržitém nasazení na odstraňování následků škod.
Související
Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky
Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Bin Ládin pošle letadlo naplněné výbušninami, varovala CIA tři roky před 11. zářím
před 2 hodinami
Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky
před 3 hodinami
Letní počasí se zapsalo do dějin. Nový rekord má stanice na Hodonínsku
včera
Princ George nastoupil na novou školu. Chodili tam i britští premiéři
včera
Topolánek přiznal metastáze v plicích. Chce něco zkusit
včera
Knihovna Václava Havla je minulostí. Instituce odhalila nový název
včera
Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby
včera
Houby rostou, naznačuje mapa. Počasí se konečně umoudřilo
včera
Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti
včera
Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů
včera
Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky
včera
Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni
včera
Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa
včera
Zlomový bod, který jim změnil život navždy. Jak Američané vzpomínají na 11. září?
včera
Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům
včera
Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě
včera
25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?
včera
Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy
včera
25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5
včera
Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě
Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.
Zdroj: Libor Novák