Ruské síly zahájily novou fázi útoků na Ukrajinu, přičemž se úmyslně zaměřují na tamní železniční síť. Při masivním bombardování Kyjeva a okolního regionu zasáhla balistická raketa depo lokomotiv, kde zahynulo šest zaměstnanců státní společnosti Ukrzaliznytsia. Útoky v oblasti si celkem vyžádaly nejméně dvanáct lidských životů a tucet zraněných, mezi nimiž jsou i tři děti. Vlnu vzdušných úderů zahájila Moskva těsně před začátkem nového školního roku.
Šéf ukrajinských drah Oleksandr Percovskyj pro The Guardian označil noc po útocích za nesmírně těžkou pro celou železničářskou rodinu. Záchranáři a železničáři pracovali na místě tragédie od brzkých ranních hodin, aby uhasili řadu vzniklých požárů. Zásah způsobil na infrastruktuře značné škody a vyžádal si okamžitou pomoc obětem i jejich příbuzným. Mezi zraněnými skončil také zaměstnanec Volodymyr, pro něhož kolegové narychlo sháněli dárce krve.
Od začátku plnohodnotné ruské invaze přišlo o život již 58 železničářů a nejméně 318 dalších utrpělo zranění. Ukrajinská železniční síť je s délkou 24 tisíc kilometrů tratí třetí největší v Evropě a během války představuje pro zemi klíčovou tepnu. Drahám se dosud podařilo přepravit přes čtyři miliony obyvatel a přibližně 120 tisíc domácích mazlíčků. Vlakové spoje do metropole zároveň bezpečně dopravily řadu světových státníků včetně amerického prezidenta Joea Bidena.
Člen dozorčí rady podniku Serhij Leščenko zdůraznil, že železnice tvoří samotnou páteř ukrajinské ekonomiky. Společnost zaměstnává 170 tisíc lidí a je největším podnikem v zemi, který zajišťuje logistiku pro armádu i průmysl. Každý týden využívalo vlakovou dopravu zhruba 600 tisíc cestujících. Právě z těchto důvodů se ruské síly snaží železniční infrastrukturu systematicky zničit a vyřadit z provozu.
Taktika ruských útoků se v průběhu konfliktu výrazně proměnila. V prvním roce války se ruská armáda zaměřovala na mosty, které však bylo možné poměrně rychle opravit. Později přešla na ostřelování kolejí a elektrických rozvoden, což Ukrajinu přimělo k masovému nasazení dieselových lokomotiv. V letošním roce však Rusko přistoupilo k přímým úderům na civilní lokomotivy a depa, přičemž využívá nedostatku ukrajinské protivzdušné obrany.
Pokud se útočný dron Šáhid přiblíží k vlaku na vzdálenost menší než 50 kilometrů, musí být souprava okamžitě evakuována a v jízdě pokračuje až po odeznění hrozby. Od začátku roku zaznamenala železniční síť více než 1 500 úderů, což je vyšší počet než za celý předchozí rok. Celkově bylo poškozeno již 249 vagónů a 492 lokomotiv. Pravidelné vlakové spoje se kvůli vzdušným poplachům potýkají se zpožděním dosahujícím často 12 až 15 hodin.
Cestující jsou během vzdušných poplachů nuceni opustit vagóny a hledat úkryt v okolním terénu bez ohledu na počasí. Ukrajinská novinářka Tetjana Zajecová popsala zkušenost z noční evakuace, kdy vlak zastavil v neznámém městě uprostřed noci a cestující museli pod dohledem průvodčích opustit soupravu. Společně s dětmi z nemocnice se schovávali pod nákladním vagónem, zatímco nad nimi přelétaly sebevražedné drony. Novinářka uvedla, že po tomto zážitku má z cestování vlakem strach a do konce války jej již nevyužije.
K podobným dramatickým incidentům dochází na ukrajinských tratích opakovaně. V Oděské oblasti zasáhl nepřítele dron vlakovou soupravu se 600 cestujícími, mezi nimiž bylo 15 dětí. Pasažéři museli narychlo opustit hořící vagóny a strávili dlouhé desítky minut v otevřeném poli, než pro ně dorazila náhradní autobusová doprava. I přes tato rizika vyjadřují cestující uznání železničářům, kteří udržují provoz v extrémních podmínkách.
Pokračující ruské údery těžce zasahují ukrajinskou ekonomiku a výrazně zpomalují vývoz obilí z černomořských přístavů. Zástupci drah zdůrazňují, že Kyjev nutně potřebuje další systémy protivzdušné obrany od západních partnerů k ochraně vlaků před raketami a drony. Před válkou přitom dosahovala dochvilnost ukrajinských vlaků více než 90 procent a železnice nabízel spolehlivý standard služeb. Vlaky představovaly spolehlivý způsob dopravy po rozlehlé zemi i hlavní cestu pro miliony uprchlíků směřujících do zahraničí.
V posledních dnech vyslala Moskva proti Ukrajině přes 1 500 dronů, přičemž stovky z nich představovaly novější modely s proudovým pohonem, které se hůře sestřelují. Zatímco v minulosti podnikala ruská armáda masivní útoky několikrát týdně převážně v noci, nyní vysílá drony v nepřetržitém proudu každou hodinu. Tento neustálý tlak paralyzuje běžný život obyvatel a v hlavním městě způsobují vzdušné poplachy téměř nepřetržité sirény. Záchranné složky i železničáři nadále pracují v nepřetržitém nasazení na odstraňování následků škod.
Související
Hackeři napadli aplikace pro varování před útoky. Ukrajinou a Ruskem zněly falešné poplachy před jaderným útokem
Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany USA obnovila útoky na ruské ropné rafinérie
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Mimořádná zpráva Trump utrpěl zdrcující porážku. Demokraté dosáhli historického výsledku, ovládli celý Kongres
před 54 minutami
Volby v USA skončily. Ameriku teď mohou potkat tři scénáře
před 1 hodinou
Listopadové počasí bude odpovídat očekáváním, naznačuje výhled
včera
Návrat Rusů se nelíbí ani sponzorům hokeje. Česká firma zaujala jasný postoj
včera
Klempíř chyběl na předávání státních cen. Nepřišli ani dva laureáti
včera
Fico musí řešit nečekanou krizi. Vláda přišla o křehkou většinu
včera
Opoziční lídři chtějí jednat s Babišem. Jde jim o ČT a Český rozhlas
včera
Tragédie, jakou fotbal nepamatuje. De Miguel zemřel po faulu brankáře
Aktualizováno včera
Václavák na podporu ČT a ČRo zaplnily tisíce lidí. Začalo se v symbolickém čase
včera
Češi proti Rusku na led nenastoupí, oznámil šéf svazu Hadamczik
včera
Volby v USA: Kdy budeme znát výsledky? Čekat na ně můžeme několik dní i týdnů
včera
Volby v USA provází technické potíže. Lidé hlasují o Kongresu, guvernérech či v referendech
včera
Demonstranti zastavili provoz na magistrále. Pochodují proti změně financování veřejnoprávních médií
včera
Poplach v celé Evropě: Kvůli nahlášeným bombám přistává jedno letadlo za druhým
včera
Po celém Česku začínají protesty na podporu veřejnoprávních médií
včera
Soud v USA zamítl žádost Trumpovy administrativy o zneplatnění tisíců hlasovacích lístků
včera
Volby v USA začaly. Miliony voličů vystaví Trumpovi účet
včera
Televize a Rozhlas jsou ve stávce. Diváky místo zpravodajství čekají archivní pořady
včera
Ceny ropy po novém oznámení Teheránu prudce klesají
včera
Německo představilo ambiciózní plán. Do roku 2030 chce být velmocí v oblasti AI
Německá vláda podle webu Politico představila ambiciózní strategický plán, jehož cílem je proměnit zemi do roku 2030 v suverénní velmoc v oblasti umělé inteligence a dohnat tak technologický náskok Spojených států a Číny. Návrh připravený vládní pracovní skupinou pro umělou inteligenci, který byl připraven k představení na summitu v Berlíně a předložení Národní radě bezpečnosti, stanovuje klíčový směr pro příštích dvanáct až osmnáct měsíců.
Zdroj: Libor Novák