PŮVODNÍ ZPRÁVA | Rusko může po ukončení americké podpory Ukrajině získat vzdušnou nadvládu, samo ale bojuje s nedostatky, říká expert

Norský bezpečnostní expert Hans Peter Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz analyzoval možné důsledky ukončení americké vojenské podpory Ukrajině. Hrozí významné dopady na ukrajinské obranné kapacity, a to jak ve vzduchu, tak na zemi. Současně však Midttun poukazuje na fakt, že zásoby munice a těžkých zbraní se tenčí i Rusku, což činí předpovědi ohledně dopadů tohoto kroku mimořádně složitými.

Dopady podle experta budou velké. „Rozhodnutí zastavit obrannou pomoc USA Ukrajině bude mít velký dopad na obranné úsilí Ukrajiny. Do jaké míry ovlivní válku, záleží na rozsahu a dosahu rozhodnutí,“ potvrdil Midttun.

Podle něj se dramaticky zvýší ohrožení ze vzduchu. „Chybějící rakety do jejích systémů protivzdušné obrany obecně a systému protiraketové obrany Patriot zvláště otevřou Pandořinu skříňku. Zastavení dodávek zbraní, klamných cílů a náhradních dílů pro rostoucí flotilu letounů F-16 problém ještě prohloubí,“ vysvětlil.

K tomu se zvýší schopnost Ruska zasáhnout kritickou infrastrukturu. „A co je ještě důležitější, zvýší se riziko, že Rusko postupně dosáhne vzdušné nadvlády, což jeho letectvu umožní volně operovat nad územím kontrolovaným vládou. Pokud k tomu dojde, povaha války se zásadně změní k nebezpečí Ukrajiny,“ zdůraznil Midttun.

Situace bude horší také na zemi. „Ukrajině se podařilo zastavit nebo omezit postup Ruska díky technologické převaze. HIMARS a ATACMS jsou dva systémy, které Ukrajině umožnily vést přesné údery proti ruským velitelským a řídicím uzlům, logistickým uzlům, muničním skladům a dalším. Bez amerických systémů Ukrajina ztratí část výhody, která jí pomohla vykrvácet ruskou armádu,“ shrnul expert.

„Za třetí, USA by také mohly odepřít spojencům možnost dodávat zbraňové systémy, senzory a komunikační systémy obsahující americké technologie. To dále zvýší logistické problémy Ukrajiny a sníží její technologickou převahu,“ doplnil.

Připustil, že Američané zřejmě zastaví veškerý výcvik ukrajinského personálu, a to včetně pilotů stíhaček F-16. Přestanou také sdílet zpravodajské informace, včasné varování a ukončí podporu kybernetické obrany. „To dále sníží schopnost Ukrajiny zastavit ruské útoky a údery a omezí její schopnost vést přesné údery proti ruským vysoce hodnotným cílům,“ upozornil Midttun.

Toto rozhodnutí podle něj ale nemusí být nutně zlomové. „Ukrajina postupem času dramaticky zvýšila vlastní obrannou průmyslovou produkci. Její výroba dronů, raket a munice by mohla postupně kompenzovat nedostatek amerických dodávek,“ přiblížil.

Evropa a Kanada navíc zvýší své úsilí, aby zaplnily mezeru po Spojených státech. „Spolupráce mezi Ukrajinou a jejími evropskými spojenci se posílí v řádné partnerství ku prospěchu všech stran. Rozhodnutí USA navíc nic nemění na skutečnosti, že ruská útočná válka stojí před krachem, neboť jí docházejí těžké zbraně a munice,“ uzavřel expert.

Související

Vladimir Putin

Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml

Moskva v pondělí znovu okomentovala telefonní hovor mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem, kteří si volali minulý týden. Podle prezidentova mluvčího Dmitrije Peskova zůstanou politici ve spojení i nadále. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Hans Petter Midttun USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Jaromír Zůna

Armáda dokončila významnou modernizaci. Převzala poslední Leopard 2A4

Česká armáda v pátek oficiálně završila jednu z nejvýznamnějších modernizačních etap posledních let. V posádce 73. tankového praporu v Přáslavicích proběhl slavnostní ceremoniál převzetí posledního tanku Leopard 2A4. Tímto krokem bylo definitivně dokončeno přezbrojení celé flotily a přechod praporu z techniky východní provenience na moderní západní platformu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Tramvaje se předčasně vrací k Pražskému hradu

První tramvaje se již zítra po více než tříměsíční výluce vrátí do okolí Pražského hradu. Může za to změna postupu prací při rekonstrukci tratě, vysvětlil pražský dopravní podnik. V jednom směru ale bude provoz ještě týden omezen. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

včera

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

včera

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán

Americká a íránská strana se opět střetly v rámci vzájemného ostřelování, což vedlo k opětovnému nárůstu napětí na Blízkém východě. Podle informací íránského ministerstva zdravotnictví si útoky z úterý a středy vyžádaly čtrnáct lidských životů. Úterní události představovaly nejvážnější narušení vzájemné dohody od 17. června, kdy obě země podepsaly memorandum o porozumění. Vojenské akce pokračovaly také během středeční noci a další údery byly hlášeny i během čtvrtka.

včera

Námořníci opět váhají s cestami přes Hormuzský průliv, potvrzují data

Nové napětí na Blízkém východě, které symbolizují vzájemné americké a íránské údery i slova šéfa Bílého domu Donalda Trumpa o konci příměří, se projevuje i na aktuálním lodním provozu v Hormuzském průlivu. Znovu se totiž snížil počet komerčních lodí v oblasti. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy