Trump uvalil cla na země obchodující s Íránem a zvažuje raketové údery. Čína se bouří

Bílý dům dal jasně najevo, že ekonomické sankce nemusí být posledním slovem Washingtonu v této krizi. Podle informací z blízkosti administrativy byl prezident podrobně seznámen s širokou škálou vojenských i tajných operací, které zahrnují i cílené raketové údery s dlouhým doletem. Kromě přímé síly jsou ve hře také sofistikované kybernetické útoky a psychologické nástroje, jejichž cílem je oslabit stabilitu teokratického režimu v Teheránu a podpořit hlas nespokojených obyvatel.

Situace v samotném Íránu se dramaticky zhoršuje a země se potýká s téměř úplným informačním vakuem. Digitální zatemnění, které odřízlo přes 90 milionů lidí od globální sítě, trvá již více než 108 hodin a slouží režimu k maskování skutečného rozsahu násilí. Přestože se objevují zprávy o lidech, kteří se připojují pomocí satelitní služby Starlink, ověřování informací přímo z místa zůstává pro mezinárodní média včetně BBC prakticky nemožné.

Zahraniční pozorovatelé a lidskoprávní skupiny varují, že potvrzený počet 648 obětí může být ve skutečnosti jen zlomkem reality. Některé odhady naznačují, že počet mrtvých by mohl být násobně vyšší, jelikož se objevují svědectví o provizorních márnicích v průmyslových skladech. Nedostatek léků a kolabující měna, která vyhnala ceny potravin o desítky procent vzhůru, uvrhly zemi do hluboké humanitární krize, kterou nová americká cla pravděpodobně ještě prohloubí.

Čína, která je největším obchodním partnerem Íránu, reagovala na Trumpovo oznámení s ostrým nesouhlasem a varováním. Oficiální představitelé v Pekingu uvedli, že přijmou veškerá nezbytná opatření k ochraně svých legitimních práv a zájmů před tím, co označují za diskriminační protekcionismus. Čínská diplomacie opakovaně zdůrazňuje, že v obchodních a celních válkách neexistují vítězové a že nátlak ze strany Spojených států problémy v regionu nevyřeší.

Kromě Číny se nová americká cla citelně dotknou i dalších velkých ekonomik, jako jsou Indie, Turecko, Spojené arabské emiráty nebo Irák. Pro tyto země představuje obchod s Íránem důležitou součást jejich energetické bezpečnosti i exportních strategií. Trumpův krok tak staví tyto státy před velmi obtížné dilema: buď se vzdají obchodních vazeb s Teheránem, nebo budou čelit vysokým nákladům při vývozu vlastního zboží na lukrativní americký trh.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí sice prohlásil, že Teherán je stále otevřen spravedlivému vyjednávání s Washingtonem, zároveň však zdůraznil, že země je plně připravena na případnou válku. Tato rétorika odráží napjatou atmosféru, kdy se obě strany obviňují z provokací a destabilizace regionu. Zatímco veřejná vyjádření jsou plná hrozeb, zákulisní diplomatické kanály údajně zůstávají alespoň částečně otevřené, i když prostor pro kompromis se s každým dnem zužuje.