Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

Podle prohlášení Kremlu prezidenti „pokračovali v detailní a otevřené výměně názorů“ na konflikt, přičemž vyjádřili „vzájemný zájem o normalizaci vztahů s ohledem na svou zvláštní odpovědnost za globální bezpečnost“.

Bílý dům ve svém prohlášení uvedl, že Trump a Putin souhlasili s tím, že prvním krokem k míru bude příměří v oblasti energetiky a infrastruktury. Dále se dohodli na technických jednáních o zavedení příměří v Černém moři, plném příměří a následném trvalém míru.

„Prezident Trump a prezident Putin dnes hovořili o nutnosti míru a příměří v ukrajinském konfliktu. Oba lídři se shodli, že tento konflikt musí skončit trvalým mírem,“ uvedl Bílý dům v prohlášení.

Oba prezidenti zdůraznili, že zlepšení vzájemných vztahů mezi USA a Ruskem je zásadní. „Krev a bohatství, které Ukrajina i Rusko v této válce vynaložily, by měly být lépe využity pro potřeby jejich vlastních občanů. Tento konflikt nikdy neměl začít a měl být dávno ukončen upřímnou a poctivou snahou o mír,“ stojí v prohlášení.

Trump a Putin se dohodli, že první krok k mírovému řešení povede přes příměří v oblasti energetické a dopravní infrastruktury, stejně jako technická jednání o realizaci námořního příměří v Černém moři, s cílem dosáhnout úplného příměří a trvalého míru. Tato jednání budou zahájena okamžitě na Blízkém východě.

Podle Bílého domu se prezidenti věnovali i širším bezpečnostním otázkám v regionu Blízkého východu, kde vidí potenciál pro spolupráci při předcházení budoucím konfliktům. Dále diskutovali o nutnosti zastavit šíření strategických zbraní a zapojí další země do snahy o co nejširší prosazení tohoto cíle.

Během rozhovoru se oba lídři shodli na tom, že Írán nesmí nikdy být v pozici, která by mu umožnila zničit Izrael. Zdůraznili rovněž, že budoucnost se zlepšenými vztahy mezi USA a Ruskem přináší obrovské ekonomické příležitosti a větší geopolitickou stabilitu po dosažení míru.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt na sociální síti X potvrdila, že oba prezidenti „hovořili o nutnosti míru a příměří ve válce na Ukrajině“. 

Podle Leavittové Trump a Putin diskutovali také o omezení šíření strategických zbraní a napětí mezi Izraelem a Íránem. „Oba lídři se shodli, že zlepšené bilaterální vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem by mohly přinést obrovské ekonomické příležitosti i větší geopolitickou stabilitu,“ dodává prohlášení.

Kreml potvrdil, že Putin podpořil Trumpovu myšlenku na 30denní zastavení útoků na energetickou infrastrukturu mezi Ukrajinou a Ruskem. Moskva od začátku invaze v roce 2022 opakovaně zasahovala ukrajinskou energetickou síť.

„Během rozhovoru Donald Trump navrhl, aby se strany konfliktu vzájemně zdržely útoků na energetickou infrastrukturu po dobu 30 dnů. Vladimir Putin na tuto iniciativu reagoval pozitivně a okamžitě vydal ruské armádě odpovídající rozkaz,“ uvedl Kreml ve svém prohlášení.

Ruský prezident se podle stejného zdroje rovněž konstruktivně postavil k Trumpově návrhu na zavedení bezpečnostní iniciativy týkající se plavby v Černém moři. Oba lídři se shodli, že jednání o podrobnostech této dohody by měla být zahájena v nejbližší době.

Napětí mezi Ruskem a Západem v posledních měsících výrazně vzrostlo, přičemž Moskva stále čelí sankcím kvůli své agresi vůči Ukrajině. Spojené státy i jejich spojenci opakovaně varovali před ruskou destabilizační politikou a možnými hrozbami pro evropskou bezpečnost.

Během svého projevu před telefonátem na zasedání Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů ruský prezident prohlásil, že „západní dominance slábne a objevují se nová centra globálního růstu“. Podle něj se jedná o dlouhodobý trend, který už nelze zvrátit.

Putin dále zpochybnil význam skupiny G7, sdružující nejvyspělejší ekonomiky světa, a ironicky ji označil za „Velkou sedmičku“, kterou „na mapě není vidět“. Jeho slova vyvolala bouřlivý potlesk přítomných ruských podnikatelů.

Putin se rovněž ostře vymezil proti západním sankcím, které označil za nespravedlivé a namířené proti ruské ekonomice bez ohledu na jakékoliv kroky Moskvy. „I když druhá strana učiní nějaké gesto, uvolní nebo zmírní něco, můžete si být jistí, že najdou jiný způsob, jak na nás vyvinout tlak nebo nám házet klacky pod nohy,“ prohlásil ruský prezident.

Telefonát mezi Putinem a Trumpem tak přišel v klíčovém momentu, kdy se stále více diskutuje o budoucnosti transatlantických vztahů a o tom, jaký postoj by měla Amerika zaujmout vůči Rusku.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Rusko Donald Trump Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 2 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

včera

včera

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

včera

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

včera

včera

Zelenskyj je příživník, prohlásil Arakčí a pohrozil Ukrajině

Írán nařkl Ukrajinu z útoku na íránskou komerční loď a pohrozil Kyjevu odvetou. Podle íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího v zákulisí působí Izrael, který se snaží zatáhnout evropské státy do války na Blízkém východě.  

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy