Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

Podle prohlášení Kremlu prezidenti „pokračovali v detailní a otevřené výměně názorů“ na konflikt, přičemž vyjádřili „vzájemný zájem o normalizaci vztahů s ohledem na svou zvláštní odpovědnost za globální bezpečnost“.

Bílý dům ve svém prohlášení uvedl, že Trump a Putin souhlasili s tím, že prvním krokem k míru bude příměří v oblasti energetiky a infrastruktury. Dále se dohodli na technických jednáních o zavedení příměří v Černém moři, plném příměří a následném trvalém míru.

„Prezident Trump a prezident Putin dnes hovořili o nutnosti míru a příměří v ukrajinském konfliktu. Oba lídři se shodli, že tento konflikt musí skončit trvalým mírem,“ uvedl Bílý dům v prohlášení.

Oba prezidenti zdůraznili, že zlepšení vzájemných vztahů mezi USA a Ruskem je zásadní. „Krev a bohatství, které Ukrajina i Rusko v této válce vynaložily, by měly být lépe využity pro potřeby jejich vlastních občanů. Tento konflikt nikdy neměl začít a měl být dávno ukončen upřímnou a poctivou snahou o mír,“ stojí v prohlášení.

Trump a Putin se dohodli, že první krok k mírovému řešení povede přes příměří v oblasti energetické a dopravní infrastruktury, stejně jako technická jednání o realizaci námořního příměří v Černém moři, s cílem dosáhnout úplného příměří a trvalého míru. Tato jednání budou zahájena okamžitě na Blízkém východě.

Podle Bílého domu se prezidenti věnovali i širším bezpečnostním otázkám v regionu Blízkého východu, kde vidí potenciál pro spolupráci při předcházení budoucím konfliktům. Dále diskutovali o nutnosti zastavit šíření strategických zbraní a zapojí další země do snahy o co nejširší prosazení tohoto cíle.

Během rozhovoru se oba lídři shodli na tom, že Írán nesmí nikdy být v pozici, která by mu umožnila zničit Izrael. Zdůraznili rovněž, že budoucnost se zlepšenými vztahy mezi USA a Ruskem přináší obrovské ekonomické příležitosti a větší geopolitickou stabilitu po dosažení míru.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt na sociální síti X potvrdila, že oba prezidenti „hovořili o nutnosti míru a příměří ve válce na Ukrajině“. 

Podle Leavittové Trump a Putin diskutovali také o omezení šíření strategických zbraní a napětí mezi Izraelem a Íránem. „Oba lídři se shodli, že zlepšené bilaterální vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem by mohly přinést obrovské ekonomické příležitosti i větší geopolitickou stabilitu,“ dodává prohlášení.

Kreml potvrdil, že Putin podpořil Trumpovu myšlenku na 30denní zastavení útoků na energetickou infrastrukturu mezi Ukrajinou a Ruskem. Moskva od začátku invaze v roce 2022 opakovaně zasahovala ukrajinskou energetickou síť.

„Během rozhovoru Donald Trump navrhl, aby se strany konfliktu vzájemně zdržely útoků na energetickou infrastrukturu po dobu 30 dnů. Vladimir Putin na tuto iniciativu reagoval pozitivně a okamžitě vydal ruské armádě odpovídající rozkaz,“ uvedl Kreml ve svém prohlášení.

Ruský prezident se podle stejného zdroje rovněž konstruktivně postavil k Trumpově návrhu na zavedení bezpečnostní iniciativy týkající se plavby v Černém moři. Oba lídři se shodli, že jednání o podrobnostech této dohody by měla být zahájena v nejbližší době.

Napětí mezi Ruskem a Západem v posledních měsících výrazně vzrostlo, přičemž Moskva stále čelí sankcím kvůli své agresi vůči Ukrajině. Spojené státy i jejich spojenci opakovaně varovali před ruskou destabilizační politikou a možnými hrozbami pro evropskou bezpečnost.

Během svého projevu před telefonátem na zasedání Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů ruský prezident prohlásil, že „západní dominance slábne a objevují se nová centra globálního růstu“. Podle něj se jedná o dlouhodobý trend, který už nelze zvrátit.

Putin dále zpochybnil význam skupiny G7, sdružující nejvyspělejší ekonomiky světa, a ironicky ji označil za „Velkou sedmičku“, kterou „na mapě není vidět“. Jeho slova vyvolala bouřlivý potlesk přítomných ruských podnikatelů.

Putin se rovněž ostře vymezil proti západním sankcím, které označil za nespravedlivé a namířené proti ruské ekonomice bez ohledu na jakékoliv kroky Moskvy. „I když druhá strana učiní nějaké gesto, uvolní nebo zmírní něco, můžete si být jistí, že najdou jiný způsob, jak na nás vyvinout tlak nebo nám házet klacky pod nohy,“ prohlásil ruský prezident.

Telefonát mezi Putinem a Trumpem tak přišel v klíčovém momentu, kdy se stále více diskutuje o budoucnosti transatlantických vztahů a o tom, jaký postoj by měla Amerika zaujmout vůči Rusku.

Související

Donald Trump

Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu

Americký prezident Donald Trump podepsal v Oválné pracovně Bílého domu výkonné nařízení, kterým se název Hořejšího jezera Ontario v rámci Spojených států mění na „Lake America“, tedy Americké jezero. Tento krok přichází v době vyostřující se obchodní války mezi Washingtonem a Ottawou. Trump prohlásil, že změna názvu vstupuje v platnost okamžitě, a naznačil, že by do budoucna se svými administrativními úpravami mohl přistoupit i k přejmenování Atlantského nebo Tichého oceánu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Rusko Donald Trump Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Noční úder na Kyjevskou oblast si vyžádal nejméně 27 mrtvých a stovky evakuovaných

Noční úder ruských bezpilotních prostředků na Kyjevskou oblast si vyžádal nejméně 27 lidských životů. Dalších 42 osob, včetně čtyř dětí, utrpělo zranění. Šéf tamní regionální vojenské správy Tymur Tkačenko potvrdil, že útok masivně zasáhl Bučanský okres, kde muselo být bezprostředně evakuováno přes 380 obyvatel. Záchranné složky a prohledávací týmy pokračují v odklízení sutin a kontrole poškozených objektů.

před 1 hodinou

Čína, ilustrační fotografie

Čína záběry katastrofy v Nepálu cenzuruje. Ven nepustí videa ani výpovědi svědků

Zatímco záběry dravého proudu vody strhávajícího budovy v pohraničním přechodu Gyirong na hranici mezi Nepálem a Tibetem obletěly celý svět, obyvatelé Číny viděli z této katastrofy jen velmi málo. Tamní státní televize odvysílala z dramatických okamžiků pouze jediný statický snímek a videa popisující rozsah neštěstí z čínského internetu podléhajícího přísné cenzuře rychle mizí. Informování o záplavách, které si vyžádaly stovky obětí a pohřešovaných, podléhá prísnému dohledu státních orgánů.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu už má přes 600 mrtvých. Tisíce lidí se dál pohřešují

Záchranné práce na hranicích mezi Nepálem a Tibetem vstoupily do čtvrtého dne po pustošivé bleskové povodni, která region zasáhla ve středu. Podle nejnovějších údajů nepálského Národního úřadu pro snižování rizika katastrof a jejich řízení si přírodní pohroma v Nepálu vyžádala již nejméně 626 lidských životů. Dalších více než 2 400 osob se nadále pohřešuje, přičemž bilance obětí i pohřešovaných v posledních hodinách výrazně vzrostla.

před 6 hodinami

včera

včera

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení

Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo podat trestní oznámení kvůli příspěvkům, v nichž se kritika systému sociálně-právní ochrany dětí mění v osobní útoky, veřejné dehonestování nebo výroky, které mohou u konkrétních pracovníků vyvolat obavy o jejich bezpečnost. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. 

včera

Alena Schillerová, Andrej Babiš

Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod

Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.

včera

včera

Himaláje

Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu

Zřícení ledovce v Tibetu vyvolalo ničení v údolí v Nepálu, kde masa vody a suti připravila o život stovky lidí a další stovky se stále pohřešují. Odborník na aplikovanou geomorfologii Stuart Dunning pro The Conversation vysvětluje, že přesná posloupnost událostí je předmětem zkoumání. Mezi možné příčiny patří masivní sesuv horninového podloží, který strhl ledovec, nebo naopak prvotní selhání ledovce s následným sesuvem skály.

včera

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní

Do České republiky postupuje od západu zvlněná studená fronta, která s sebou přináší dešťové srážky, přeháňky a místy i silné až velmi silné bouřky. Nejpravděpodobnější výskyt intenzivních bouřkových jevů meteorologové očekávají v jižních a jihozápadních Čechách. Naopak nejnižší riziko bouřek i výraznějších srážek platí pro jihovýchodní polovinu Moravy a Slezska. 

včera

včera

včera

himaláje

Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii

Předběžné výsledky vyšetřování tragických záplav na hranici mezi Nepálem a Tibetem podle BBC ukazují, že katastrofu s největší pravděpodobností způsobil rozsáhlý kolaps ledovce. Prvotní zprávy přitom hovořily o zemětřesení a následném sesuvu půdy. Americká geologická služba však tyto informace upřesnila s tím, že příčinou bleskové povodně byl vlnový dopad hroutícího se ledovce, který vyvolal otřesy o sile 5,2 stupně. Tragédie si podle dosavadních bilancí vyžádala nejméně 469 lidských životů.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce

Čínské úřady pozastavily záchranné práce v epicentru katastrofálních záplav v Tibetu kvůli obavám z provalení nově vzniklého jezera. Nahromaděné obrovské množství sutin a bahna přehradilo tok a vzniklá vodní plocha se začala přelévat směrem k místům, kde zasahovaly záchranné týmy. Všechny složky dostaly rozkaz zůstat na místě a týmy zasažené v přední linii se musely stáhnout o jeden kilometr do bezpečí. V sousedním Nepálu mezitím celkový počet obětí vzrostl na 469 a více než 1 300 lidí zůstává nezvěstných.

včera

Norský král Harald V.

Norský král Harald V. zemřel

Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.

včera

Donald Trump

Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu

Americký prezident Donald Trump podepsal v Oválné pracovně Bílého domu výkonné nařízení, kterým se název Hořejšího jezera Ontario v rámci Spojených států mění na „Lake America“, tedy Americké jezero. Tento krok přichází v době vyostřující se obchodní války mezi Washingtonem a Ottawou. Trump prohlásil, že změna názvu vstupuje v platnost okamžitě, a naznačil, že by do budoucna se svými administrativními úpravami mohl přistoupit i k přejmenování Atlantského nebo Tichého oceánu.

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky

Páteční bouřky mohou být v Čechách i velmi intenzivní, varovali meteorologové s tím, že vydaná výstraha se bude s velkou pravděpodobností upřesňovat. Možné je i zvýšení stupně výstrahy. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

27. srpna 2026 22:03

Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny

Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy