Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

Podle prohlášení Kremlu prezidenti „pokračovali v detailní a otevřené výměně názorů“ na konflikt, přičemž vyjádřili „vzájemný zájem o normalizaci vztahů s ohledem na svou zvláštní odpovědnost za globální bezpečnost“.

Bílý dům ve svém prohlášení uvedl, že Trump a Putin souhlasili s tím, že prvním krokem k míru bude příměří v oblasti energetiky a infrastruktury. Dále se dohodli na technických jednáních o zavedení příměří v Černém moři, plném příměří a následném trvalém míru.

„Prezident Trump a prezident Putin dnes hovořili o nutnosti míru a příměří v ukrajinském konfliktu. Oba lídři se shodli, že tento konflikt musí skončit trvalým mírem,“ uvedl Bílý dům v prohlášení.

Oba prezidenti zdůraznili, že zlepšení vzájemných vztahů mezi USA a Ruskem je zásadní. „Krev a bohatství, které Ukrajina i Rusko v této válce vynaložily, by měly být lépe využity pro potřeby jejich vlastních občanů. Tento konflikt nikdy neměl začít a měl být dávno ukončen upřímnou a poctivou snahou o mír,“ stojí v prohlášení.

Trump a Putin se dohodli, že první krok k mírovému řešení povede přes příměří v oblasti energetické a dopravní infrastruktury, stejně jako technická jednání o realizaci námořního příměří v Černém moři, s cílem dosáhnout úplného příměří a trvalého míru. Tato jednání budou zahájena okamžitě na Blízkém východě.

Podle Bílého domu se prezidenti věnovali i širším bezpečnostním otázkám v regionu Blízkého východu, kde vidí potenciál pro spolupráci při předcházení budoucím konfliktům. Dále diskutovali o nutnosti zastavit šíření strategických zbraní a zapojí další země do snahy o co nejširší prosazení tohoto cíle.

Během rozhovoru se oba lídři shodli na tom, že Írán nesmí nikdy být v pozici, která by mu umožnila zničit Izrael. Zdůraznili rovněž, že budoucnost se zlepšenými vztahy mezi USA a Ruskem přináší obrovské ekonomické příležitosti a větší geopolitickou stabilitu po dosažení míru.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt na sociální síti X potvrdila, že oba prezidenti „hovořili o nutnosti míru a příměří ve válce na Ukrajině“. 

Podle Leavittové Trump a Putin diskutovali také o omezení šíření strategických zbraní a napětí mezi Izraelem a Íránem. „Oba lídři se shodli, že zlepšené bilaterální vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem by mohly přinést obrovské ekonomické příležitosti i větší geopolitickou stabilitu,“ dodává prohlášení.

Kreml potvrdil, že Putin podpořil Trumpovu myšlenku na 30denní zastavení útoků na energetickou infrastrukturu mezi Ukrajinou a Ruskem. Moskva od začátku invaze v roce 2022 opakovaně zasahovala ukrajinskou energetickou síť.

„Během rozhovoru Donald Trump navrhl, aby se strany konfliktu vzájemně zdržely útoků na energetickou infrastrukturu po dobu 30 dnů. Vladimir Putin na tuto iniciativu reagoval pozitivně a okamžitě vydal ruské armádě odpovídající rozkaz,“ uvedl Kreml ve svém prohlášení.

Ruský prezident se podle stejného zdroje rovněž konstruktivně postavil k Trumpově návrhu na zavedení bezpečnostní iniciativy týkající se plavby v Černém moři. Oba lídři se shodli, že jednání o podrobnostech této dohody by měla být zahájena v nejbližší době.

Napětí mezi Ruskem a Západem v posledních měsících výrazně vzrostlo, přičemž Moskva stále čelí sankcím kvůli své agresi vůči Ukrajině. Spojené státy i jejich spojenci opakovaně varovali před ruskou destabilizační politikou a možnými hrozbami pro evropskou bezpečnost.

Během svého projevu před telefonátem na zasedání Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů ruský prezident prohlásil, že „západní dominance slábne a objevují se nová centra globálního růstu“. Podle něj se jedná o dlouhodobý trend, který už nelze zvrátit.

Putin dále zpochybnil význam skupiny G7, sdružující nejvyspělejší ekonomiky světa, a ironicky ji označil za „Velkou sedmičku“, kterou „na mapě není vidět“. Jeho slova vyvolala bouřlivý potlesk přítomných ruských podnikatelů.

Putin se rovněž ostře vymezil proti západním sankcím, které označil za nespravedlivé a namířené proti ruské ekonomice bez ohledu na jakékoliv kroky Moskvy. „I když druhá strana učiní nějaké gesto, uvolní nebo zmírní něco, můžete si být jistí, že najdou jiný způsob, jak na nás vyvinout tlak nebo nám házet klacky pod nohy,“ prohlásil ruský prezident.

Telefonát mezi Putinem a Trumpem tak přišel v klíčovém momentu, kdy se stále více diskutuje o budoucnosti transatlantických vztahů a o tom, jaký postoj by měla Amerika zaujmout vůči Rusku.

Související

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.
Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům pod palbou kritiky: Mírové memorandum působí proíránsky, Teherán navíc řadu věcí popírá

Bílý dům po zveřejnění memoranda o porozumění s Íránem čelí vlně pochybností, protože text dohody působí velmi jednostranně ve prospěch Teheránu. Americká administrativa sice opakovaně prohlašuje, že se jí podařilo vyjednat zásadní ústupky, jenže žádný z těchto bodů se v oficiálním dokumentu neobjevuje. Íránská strana navíc jakákoli dodatečná ujednání rezolutně popírá a tvrdí, že k ničemu takovému nedošlo. Kvůli dřívějším rozporuplným prohlášením Washingtonu je tak v tuto chvíli velmi obtížné určit, která strana říká pravdu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Rusko Donald Trump Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Bojový letoun Rafale F2

Evropská spolupráce se rozpadla. Německo odstoupilo z vývoje bojového letounu šesté generace, státy řeší, co dál

Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babiš otočil. Rozhodnutí Pavla respektuji, tvrdil včera, dnes se do něj navezl

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ve středu ostře vyjádřil na adresu prezidenta Petra Pavla v souvislosti s jeho kompetenční žalobou a žádostí o předběžné opatření u Ústavního soudu. Hlava státu tímto krokem reagovala na záměr vládního kabinetu neumožnit jí účast na nadcházejícím summitu NATO v Turecku. Babiš v rozhovoru pro server Blesk označil prezidentovo chování za směšné. Podle premiéra tímto způsobem Pavel pouze dělá kampaň za své znovuzvolení.

před 2 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Francie ohlásila první případ eboly na svém území

Francouzské ministerstvo zdravotnictví ve středu potvrdilo první případ nákazy virem ebola na svém území. Infikovaným je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo. Podle oficiálního prohlášení úřadů byl nakažený zdravotník okamžitě převezen a hospitalizován ve specializovaném zdravotnickém zařízení, přičemž jeho zdravotní stav je v současné době stabilizovaný.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Petr Pavel

Pavel požádal ÚS o předběžné opatření, které mu umožní jet na summit NATO

Prezident Petr Pavel se obrátil na Ústavní soud s žádostí o předběžné opatření, které by mu umožnilo účast na červencovém summitu NATO v Ankaře ještě předtím, než soud definitivně rozhodne o kompetenční žalobě. Tento krok vyplývá z návrhu zveřejněného v přehledu plenárních věcí na webových stránkách soudu. Případ dostal jako soudce zpravodaj na starosti Pavel Šámal, nicméně verdikt bude vydávat plénum, které tvoří všichni soudci a soudkyně.

před 5 hodinami

Izraelská armáda

OSN: Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy

Nezávislá vyšetřovací komise OSN ve své nové zprávě uvedla, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti. Dokument, který zkoumal porušování práv dětí od začátku konfliktu, poukazuje na to, že děti tvoří přibližně 30 % všech obětí zabitých izraelskými silami. Navazuje tak na zářijové závěry komise, podle nichž Izrael v Gaze páchá genocidu a izraelští představitelé včetně premiéra Benjamina Netanjahua k těmto činům podněcují. Netanjahu navíc čelí zatykači Mezinárodního trestního soudu kvůli válečným zločinům.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům pod palbou kritiky: Mírové memorandum působí proíránsky, Teherán navíc řadu věcí popírá

Bílý dům po zveřejnění memoranda o porozumění s Íránem čelí vlně pochybností, protože text dohody působí velmi jednostranně ve prospěch Teheránu. Americká administrativa sice opakovaně prohlašuje, že se jí podařilo vyjednat zásadní ústupky, jenže žádný z těchto bodů se v oficiálním dokumentu neobjevuje. Íránská strana navíc jakákoli dodatečná ujednání rezolutně popírá a tvrdí, že k ničemu takovému nedošlo. Kvůli dřívějším rozporuplným prohlášením Washingtonu je tak v tuto chvíli velmi obtížné určit, která strana říká pravdu.

před 8 hodinami

včera

Marco Rubio

Rubio: USA nedovolí žádné zemi, včetně Íránu, vybírat poplatky za plavbu v Hormuzském průlivu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Perského zálivu prohlásil, že Spojené státy nedovolí žádné zemi, včetně Íránu, vybírat poplatky za plavbu v Hormuzském průlivu. Podle šéfa americké diplomacie se jedná o mezinárodní vodní cestu, kde stávající mezinárodní právo jakékoli zpoplatnění zakazuje. Rubio přicestoval do Abú Zabí s cílem ujistit regionální spojence, že Washington zaujme v mírových rozhovorech s Teheránem pevný postoj a že nedávno uzavřené šedesátidenní příměří bezpečnost partnerů v zálivu neohrozí.

včera

Plavání

Extrémní počasí si už v Evropě vyžádalo desítky lidských životů

Extrémní vlna veder, která v těchto dnech sužuje Evropu, přinesla tragickou bilanci ve Francii, kde od minulého čtvrtka utonulo v souvislosti s horky již 40 lidí. Ministryně pro sport a mládež Marina Ferrariová v této souvislosti varovala před riziky spojenými s koupáním na nehlídaných místech, kam lidé v touze po ochlazení často míří, aniž by domysleli nebezpečí. Francie v úterý zažila vůbec nejteplejší červnový den v historii měření s celostátním teplotním průměrem 29.8 stupně Celsia a více než polovina země se ocitla v nejvyšším stupni pohotovosti. Kritická situace panuje také v Německu, kde záchranáři hlásí několik utonulých poté, co zejména muži přecenili své síly ve vodě, přičemž tři těla byla vyplavena z řeky Rýn.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Meloniová je jen špičkou ledovce. Jak Trump přichází o partnery, s nimiž budoval přátelství desítky let?

Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které bylo dříve spojenectví s americkým prezidentem Donaldem Trumpem politickým přínosem, podle webu Politico začínají měnit svůj postoj. S blížícími se klíčovými volbami v roce 2027 v Itálii, Francii či Polsku se podpora z USA stává spíše přítěží. Trumpův obraz v Evropě poškodily obchodní války s cly, hrozby vůči Grónsku a válečný konflikt v Íránu, který zapříčinil růst cen energií. Jeho zásahy do evropské politiky tak nyní tamní pravicoví politici vnímají jako riziko, které by mohlo odradit umírněné voliče a rozdělit jejich vlastní voličskou základnu.

včera

včera

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy