Trump expertům opět zvedá mandle. Šéfkou zpravodajců udělá šiřitelku konspirací

Toto jmenování, oznámené Donaldem Trumpem, vyvolalo silnou kritiku z různých politických i odborných kruhů, zejména kvůli Gabbardové postojům k zahraniční politice a jejím kontaktům na autoritářské režimy, jako je ten syrského prezidenta Bašára Asada.

Jedním z hlavních problémů byla její cesta do Sýrie v roce 2017, během níž se setkala s Asadem. Tato schůzka vyvolala obavy, že by mohla představovat bezpečnostní riziko, například potenciálním sdílením citlivých informací. Kritici ji také obviňují ze šíření konspiračních teorií, jako byla tvrzení o amerických biologických laboratořích na Ukrajině, což bylo vyvráceno jako dezinformace.

Podobné obavy se objevily i během slyšení syrského disidenta, známého pod krycím jménem Caesar, který přinesl svědectví o mučení a popravách v syrských věznicích. Někteří se tehdy obávali, že by Gabbardová mohla poskytnout informace zpět syrskému režimu, přestože pro toto tvrzení neexistuje žádný důkaz.

Gabbardová čelí také kritice za své postoje k válce na Ukrajině, kde volala po neutralitě země a obviňovala USA z podněcování konfliktu. Její přístup k zahraniční politice je charakterizován směsí tvrdého postoje proti terorismu a odmítání změny režimu, což mnozí považují za rozporuplné.

Navzdory své vojenské službě v Národní gardě nemá Gabbardová žádné předchozí zkušenosti v oblasti zpravodajských služeb, což u odborníků vzbuzuje další obavy. Kritici varují, že její nominace by mohla ohrozit spolupráci s americkými spojenci, zejména v rámci skupiny Five Eyes a NATO, kvůli ztrátě důvěry v americké zpravodajské struktury.