Trump si kvůli válce na Ukrajině telefonuje s Putinem

Dlouho očekávaný telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem začal, potvrdil serveru BBC vysoký představitel Bílého domu.

Podle zástupce šéfa kanceláře Bílého domu Dana Scavina se americký exprezident spojil s ruským lídrem v 16:00 SEČ. „Hovor probíhá dobře a stále pokračuje,“ uvedl Scavino na sociální síti X.

Ještě předtím však uvnitř Bílého domu panovala nejistota, zda se hovor skutečně uskuteční. Očekává se, že k výsledku jednání se po jeho ukončení vyjádří mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt.

Pozornost vzbudilo načasování Putinovy účasti na setkání Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů v Moskvě. Prezident dorazil přibližně půl hodiny před začátkem plánovaného telefonátu s Trumpem, který měl proběhnout mezi 13:00 a 15:00 GMT, podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.

Ruská státní agentura TASS ve 14:52 SEČ oznámila, že Putin místo konference opustil, což vyvolalo spekulace, že chtěl demonstrovat svou nadřazenost a neochotu čekat na hovor.

Putin je známý tím, že na klíčová jednání často přichází se zpožděním. Už v minulosti nechal čekat světové lídry, novináře i vlastní politické spojence. Minulý týden například americký vyslanec Steve Witkoff dorazil do Moskvy v poledne, ale s Putinem se setkal až pozdě večer.

Donald Trump se proti spekulacím o úmyslném oddalování jednání ostře ohradil. Lidi, kteří o tom hovoří v médiích, označil za „nemocné degeneráty zvenčí“.

Trump zahájil svou druhou prezidentskou éru sérií telefonátů se světovými lídry. Pouhých pět dní po inauguraci mluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Podle Kremlu proběhla Trumpova konverzace s Putinem v „pozitivním a konstruktivním duchu“ a oba státníci se dohodli na zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině.

Na rozdíl od lednového telefonátu mezi Trumpem a Putinem, který světová média považovala za překvapení, tentokrát měli další světoví lídři možnost s Trumpem předem konzultovat jeho kroky.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer potvrdili, že s Trumpem hovořili začátkem tohoto týdne. Starmer podle britských médií zdůraznil, že Ukrajina musí být před jednáním v „co nejsilnější pozici“.

Bližší detaily o průběhu telefonátu mezi Trumpem a Putinem by měly být zveřejněny v nejbližších hodinách. 

Nejde o obyčejný telefonát. Otestuje Trumpovy sliby

Klíčový telefonát mezi Trumpem a Putinem je zásadním testem Trumpovy schopnosti splnit svůj předvolební slib ukončit válku na Ukrajině. Trump v poslední době přebírá narativ Kremlu ohledně konfliktu, což vyvolává otázky, zda jeho vstřícnost vůči Rusku přinese reálné výsledky.

Podle zdrojů obeznámených s jednáním se Bílý dům zaměřuje na zajištění ruských ústupků, včetně možného stažení vojsk z území, které Moskva ovládla od začátku invaze v roce 2022. Trump tuto možnost naznačil už o víkendu při rozhovoru s novináři na palubě Air Force One. Uvedl, že američtí vyjednavači hovořili o „rozdělení určitých aktiv“. „Budeme mluvit o území. Jak víte, po válce je situace jiná než dřív. Budeme mluvit o území, o elektrárnách, to je velká otázka,“ řekl prezident.

Kreml potvrdil, že Putin se na hovor pečlivě připravuje a jeho tým sestavil podrobné podklady s ruskými stanovisky. Jednání o ukončení války začala poté, co Trump a Putin minulý měsíc telefonicky obnovili přerušené kontakty mezi Washingtonem a Moskvou. Mezitím Trump přijal v Oválné pracovně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Schůzka však skončila dramatickým střetem, kdy Trump a viceprezident JD Vance na Zelenského křičeli a požádali ho, aby odešel. Následně Spojené státy dočasně pozastavily vojenskou pomoc a sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou.

Po týdnech intenzivních vyjednávání vedených americkým vyslancem pro Blízký východ Stevem Witkoffem, ministrem zahraničí Marcem Rubiem a poradcem pro národní bezpečnost Mikem Waltzem došlo k průlomu – Washington oznámil návrh na příměří. Zelensky minulý týden uvedl, že Ukrajina přijímá třicetidenní příměří, a Trump reagoval prohlášením, že nyní „má všechny karty v rukou Rusko“.

Americké úsilí o dohodu vyvrcholilo čtvrteční návštěvou Witkoffa v Moskvě, kde několik hodin jednal přímo s Putinem. Po schůzce pro CNN uvedl, že rozhovory byly „pozitivní“ a že se obě strany „výrazně přiblížily dohodě“. Putin podle něj „filozoficky věří v příměří“, ačkoliv má k návrhu určité výhrady.

Witkoff se poté přesunul na Floridu, aby informoval Trumpa, který byl prý natolik povzbuzen průběhem jednání, že okamžitě nařídil přípravy na další telefonát s Putinem. O víkendu pak Rubio telefonicky jednal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.

„Jsme deset yardů od míru,“ uvedla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová v pondělí a dodala, že USA „nikdy nebyly blíž k mírové dohodě než právě teď“. Podobně se vyjádřil i nejmenovaný činitel Bílého domu, který CNN řekl, že „ještě před týdnem byly obě strany stovky mil od dohody, nyní je to jen pár stovek yardů“. Telefonát Trumpa s Putinem je podle něj „logickým dalším krokem“ v procesu.

Mezi možnostmi, které by mohly být probírany během rozhovoru, je i osobní schůzka mezi Trumpem a Putinem, kterou americký prezident v minulosti avizoval. Trump a jeho tým trvají na tom, že boje musí nejprve utichnout, než se přistoupí k dlouhodobějším a složitějším otázkám, jako je vymezení hranic a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.

Putin však dosud vyjadřoval pochybnosti o americkém návrhu. Minulý týden prohlásil, že Ukrajina musí přistoupit na konkrétní ústupky, jako je zastavení mobilizace a výcviku svých vojsk, a že západní země musí přestat dodávat zbraně Kyjevu po dobu příměří.

Jeden z ruských vyjednavačů, Jurij Ušakov, označil americký návrh na příměří za „pouhou dočasnou úlevu pro ukrajinskou armádu“.

Rubio na Putinovy výhrady reagoval slovy, že „americká zahraniční politika nebude řízena tím, co lídři říkají na tiskových konferencích“. Dodal, že vyjednávání se odehrává v zákulisí a ne před kamerami, přičemž hlavní slovo budou mít lídři zapojených zemí. 

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Rusko Vladimír Putin Donald Trump

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 2 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

včera

včera

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

včera

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

včera

včera

Zelenskyj je příživník, prohlásil Arakčí a pohrozil Ukrajině

Írán nařkl Ukrajinu z útoku na íránskou komerční loď a pohrozil Kyjevu odvetou. Podle íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího v zákulisí působí Izrael, který se snaží zatáhnout evropské státy do války na Blízkém východě.  

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy