Trump si kvůli válce na Ukrajině telefonuje s Putinem

Dlouho očekávaný telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem začal, potvrdil serveru BBC vysoký představitel Bílého domu.

Podle zástupce šéfa kanceláře Bílého domu Dana Scavina se americký exprezident spojil s ruským lídrem v 16:00 SEČ. „Hovor probíhá dobře a stále pokračuje,“ uvedl Scavino na sociální síti X.

Ještě předtím však uvnitř Bílého domu panovala nejistota, zda se hovor skutečně uskuteční. Očekává se, že k výsledku jednání se po jeho ukončení vyjádří mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt.

Pozornost vzbudilo načasování Putinovy účasti na setkání Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů v Moskvě. Prezident dorazil přibližně půl hodiny před začátkem plánovaného telefonátu s Trumpem, který měl proběhnout mezi 13:00 a 15:00 GMT, podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.

Ruská státní agentura TASS ve 14:52 SEČ oznámila, že Putin místo konference opustil, což vyvolalo spekulace, že chtěl demonstrovat svou nadřazenost a neochotu čekat na hovor.

Putin je známý tím, že na klíčová jednání často přichází se zpožděním. Už v minulosti nechal čekat světové lídry, novináře i vlastní politické spojence. Minulý týden například americký vyslanec Steve Witkoff dorazil do Moskvy v poledne, ale s Putinem se setkal až pozdě večer.

Donald Trump se proti spekulacím o úmyslném oddalování jednání ostře ohradil. Lidi, kteří o tom hovoří v médiích, označil za „nemocné degeneráty zvenčí“.

Trump zahájil svou druhou prezidentskou éru sérií telefonátů se světovými lídry. Pouhých pět dní po inauguraci mluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Podle Kremlu proběhla Trumpova konverzace s Putinem v „pozitivním a konstruktivním duchu“ a oba státníci se dohodli na zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině.

Na rozdíl od lednového telefonátu mezi Trumpem a Putinem, který světová média považovala za překvapení, tentokrát měli další světoví lídři možnost s Trumpem předem konzultovat jeho kroky.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer potvrdili, že s Trumpem hovořili začátkem tohoto týdne. Starmer podle britských médií zdůraznil, že Ukrajina musí být před jednáním v „co nejsilnější pozici“.

Bližší detaily o průběhu telefonátu mezi Trumpem a Putinem by měly být zveřejněny v nejbližších hodinách. 

Nejde o obyčejný telefonát. Otestuje Trumpovy sliby

Klíčový telefonát mezi Trumpem a Putinem je zásadním testem Trumpovy schopnosti splnit svůj předvolební slib ukončit válku na Ukrajině. Trump v poslední době přebírá narativ Kremlu ohledně konfliktu, což vyvolává otázky, zda jeho vstřícnost vůči Rusku přinese reálné výsledky.

Podle zdrojů obeznámených s jednáním se Bílý dům zaměřuje na zajištění ruských ústupků, včetně možného stažení vojsk z území, které Moskva ovládla od začátku invaze v roce 2022. Trump tuto možnost naznačil už o víkendu při rozhovoru s novináři na palubě Air Force One. Uvedl, že američtí vyjednavači hovořili o „rozdělení určitých aktiv“. „Budeme mluvit o území. Jak víte, po válce je situace jiná než dřív. Budeme mluvit o území, o elektrárnách, to je velká otázka,“ řekl prezident.

Kreml potvrdil, že Putin se na hovor pečlivě připravuje a jeho tým sestavil podrobné podklady s ruskými stanovisky. Jednání o ukončení války začala poté, co Trump a Putin minulý měsíc telefonicky obnovili přerušené kontakty mezi Washingtonem a Moskvou. Mezitím Trump přijal v Oválné pracovně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Schůzka však skončila dramatickým střetem, kdy Trump a viceprezident JD Vance na Zelenského křičeli a požádali ho, aby odešel. Následně Spojené státy dočasně pozastavily vojenskou pomoc a sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou.

Po týdnech intenzivních vyjednávání vedených americkým vyslancem pro Blízký východ Stevem Witkoffem, ministrem zahraničí Marcem Rubiem a poradcem pro národní bezpečnost Mikem Waltzem došlo k průlomu – Washington oznámil návrh na příměří. Zelensky minulý týden uvedl, že Ukrajina přijímá třicetidenní příměří, a Trump reagoval prohlášením, že nyní „má všechny karty v rukou Rusko“.

Americké úsilí o dohodu vyvrcholilo čtvrteční návštěvou Witkoffa v Moskvě, kde několik hodin jednal přímo s Putinem. Po schůzce pro CNN uvedl, že rozhovory byly „pozitivní“ a že se obě strany „výrazně přiblížily dohodě“. Putin podle něj „filozoficky věří v příměří“, ačkoliv má k návrhu určité výhrady.

Witkoff se poté přesunul na Floridu, aby informoval Trumpa, který byl prý natolik povzbuzen průběhem jednání, že okamžitě nařídil přípravy na další telefonát s Putinem. O víkendu pak Rubio telefonicky jednal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.

„Jsme deset yardů od míru,“ uvedla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová v pondělí a dodala, že USA „nikdy nebyly blíž k mírové dohodě než právě teď“. Podobně se vyjádřil i nejmenovaný činitel Bílého domu, který CNN řekl, že „ještě před týdnem byly obě strany stovky mil od dohody, nyní je to jen pár stovek yardů“. Telefonát Trumpa s Putinem je podle něj „logickým dalším krokem“ v procesu.

Mezi možnostmi, které by mohly být probírany během rozhovoru, je i osobní schůzka mezi Trumpem a Putinem, kterou americký prezident v minulosti avizoval. Trump a jeho tým trvají na tom, že boje musí nejprve utichnout, než se přistoupí k dlouhodobějším a složitějším otázkám, jako je vymezení hranic a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.

Putin však dosud vyjadřoval pochybnosti o americkém návrhu. Minulý týden prohlásil, že Ukrajina musí přistoupit na konkrétní ústupky, jako je zastavení mobilizace a výcviku svých vojsk, a že západní země musí přestat dodávat zbraně Kyjevu po dobu příměří.

Jeden z ruských vyjednavačů, Jurij Ušakov, označil americký návrh na příměří za „pouhou dočasnou úlevu pro ukrajinskou armádu“.

Rubio na Putinovy výhrady reagoval slovy, že „americká zahraniční politika nebude řízena tím, co lídři říkají na tiskových konferencích“. Dodal, že vyjednávání se odehrává v zákulisí a ne před kamerami, přičemž hlavní slovo budou mít lídři zapojených zemí. 

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Rusko Vladimír Putin Donald Trump

Aktuálně se děje

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Letošní volby se blíží. Ministerstvo spouští novou kampaň

V říjnu se uskuteční volby do obecních zastupitelstev a jedné třetiny Senátu. Kromě standardní volební přípravy a metodické pomoci samosprávám realizovalo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Digitální a informační agenturou zátěžový test eDokladů a připravilo pro podzimní volby edukační kampaň. Ministerstvo o kampani informovalo na webu. 

včera

včera

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodci si ještě mohou zajistit tištěné oznámení o valorizaci

Důchodci mohou až do 30. září požádat o zaslání valorizačního oznámení v tištěné podobě pro nadcházející lednovou valorizaci. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Klienti, kteří již v minulosti o zasílání tištěného oznámení požádali, nemusí žádost podávat znovu. 

včera

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta reagovala na nevydařený vstup do sezóny. Dva asistenty nahradila navrátilcem Clarupem

V úvodu nové fotbalové sezóny 2026/27 nezažívají sparťané nejúspěšnější začátek. Naopak ten nejhorší, který dokonce překonává i ten z nechvalně proslulé sezóny s trenérem Andreou Stramaccionim. Fanoušci ji přičítají pozdním nákupům a přestavbě mužstva, což dávají za vinu především sportovnímu řediteli Tomáši Rosickému. Jenže ten zatím ve vedení pražské Sparty zůstává a naopak ukázal na jiné lidi, kteří tak špatný vstup do sezóny odnesli. 

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce

Washington může opět zvýšit tlak na Rusko v souvislosti s jeho válkou na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu. 

včera

Andrej Babiš

Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek přijal v Kramářově vile jordánského krále Abdalláha II. Společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem jednali o aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a o dalším rozvoji hospodářské a obranné spolupráce. Představitelé obou zemí hovořili také o možnostech spolupráce ve zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti a vodním hospodářství.

včera

Alpy, ilustrační fotografie.

Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi

Před 35 lety, dne 19. září roku 1991, nalezli turisté v Alpách na hranicích Rakouska a Itálie lidské ostatky, které byly přirozeně mumifikované. Že se nejedná o žádného zesnulého horolezce, ale o tělesné pozůstatky staré tisíce let, to vyšlo najevo až za několik dní. A mumie dostala podle místa nálezu jméno Ötzi. Co všechno o něm po 35 letech od nálezu jeho těla víme?

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska

Americký prezident Donald Trump se dočkal nové dohody ohledně americké vojenské přítomnosti v Grónsku. Washington podle jeho slov zvýší vojenskou přítomnost na ostrově, zvolené řešení označil za skvělé pro všechny strany i americké spojence.

včera

Ilustrační foto

Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky

Česko čeká v úvodu příštího týdne chladné a větrné počasí doprovázené přeháňkami, které zasáhnou zejména sever a severovýchod území. Postupně však bude oblačnosti i srážek ubývat a v polovině týdne přijdou jasné noci s ojedinělými přízemními mrazíky. V závěru týdne se pak teploty začnou vracet k příjemnějším hodnotám a denní maxima dosáhnou až k jednadvaceti stupňům Celsia.

18. září 2026 21:06

Ilustrační fotografie.

Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky

Ruská armáda stále častěji útočí na ukrajinské osobní i nákladní vlaky pomocí drony s proudovým pohonem. Tento stupňující se tlak přímo ohrožuje železniční síť, která je klíčová pro fungování ukrajinské ekonomiky, vojenskou logistiku i pohyb obyvatelstva. Od začátku celoplošné invaze ruské údery poškodily nebo zničily již více než pět set lokomotiv. Nadpoloviční většina z nich byla zasažena během posledních osmi měsíců, přičemž ukrajinské dráhy přicházejí měsíčně až o čtyřicet strojů.

18. září 2026 19:48

CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí

Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy