Trump si kvůli válce na Ukrajině telefonuje s Putinem

Dlouho očekávaný telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem začal, potvrdil serveru BBC vysoký představitel Bílého domu.

Podle zástupce šéfa kanceláře Bílého domu Dana Scavina se americký exprezident spojil s ruským lídrem v 16:00 SEČ. „Hovor probíhá dobře a stále pokračuje,“ uvedl Scavino na sociální síti X.

Ještě předtím však uvnitř Bílého domu panovala nejistota, zda se hovor skutečně uskuteční. Očekává se, že k výsledku jednání se po jeho ukončení vyjádří mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt.

Pozornost vzbudilo načasování Putinovy účasti na setkání Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů v Moskvě. Prezident dorazil přibližně půl hodiny před začátkem plánovaného telefonátu s Trumpem, který měl proběhnout mezi 13:00 a 15:00 GMT, podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.

Ruská státní agentura TASS ve 14:52 SEČ oznámila, že Putin místo konference opustil, což vyvolalo spekulace, že chtěl demonstrovat svou nadřazenost a neochotu čekat na hovor.

Putin je známý tím, že na klíčová jednání často přichází se zpožděním. Už v minulosti nechal čekat světové lídry, novináře i vlastní politické spojence. Minulý týden například americký vyslanec Steve Witkoff dorazil do Moskvy v poledne, ale s Putinem se setkal až pozdě večer.

Donald Trump se proti spekulacím o úmyslném oddalování jednání ostře ohradil. Lidi, kteří o tom hovoří v médiích, označil za „nemocné degeneráty zvenčí“.

Trump zahájil svou druhou prezidentskou éru sérií telefonátů se světovými lídry. Pouhých pět dní po inauguraci mluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Podle Kremlu proběhla Trumpova konverzace s Putinem v „pozitivním a konstruktivním duchu“ a oba státníci se dohodli na zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině.

Na rozdíl od lednového telefonátu mezi Trumpem a Putinem, který světová média považovala za překvapení, tentokrát měli další světoví lídři možnost s Trumpem předem konzultovat jeho kroky.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer potvrdili, že s Trumpem hovořili začátkem tohoto týdne. Starmer podle britských médií zdůraznil, že Ukrajina musí být před jednáním v „co nejsilnější pozici“.

Bližší detaily o průběhu telefonátu mezi Trumpem a Putinem by měly být zveřejněny v nejbližších hodinách. 

Nejde o obyčejný telefonát. Otestuje Trumpovy sliby

Klíčový telefonát mezi Trumpem a Putinem je zásadním testem Trumpovy schopnosti splnit svůj předvolební slib ukončit válku na Ukrajině. Trump v poslední době přebírá narativ Kremlu ohledně konfliktu, což vyvolává otázky, zda jeho vstřícnost vůči Rusku přinese reálné výsledky.

Podle zdrojů obeznámených s jednáním se Bílý dům zaměřuje na zajištění ruských ústupků, včetně možného stažení vojsk z území, které Moskva ovládla od začátku invaze v roce 2022. Trump tuto možnost naznačil už o víkendu při rozhovoru s novináři na palubě Air Force One. Uvedl, že američtí vyjednavači hovořili o „rozdělení určitých aktiv“. „Budeme mluvit o území. Jak víte, po válce je situace jiná než dřív. Budeme mluvit o území, o elektrárnách, to je velká otázka,“ řekl prezident.

Kreml potvrdil, že Putin se na hovor pečlivě připravuje a jeho tým sestavil podrobné podklady s ruskými stanovisky. Jednání o ukončení války začala poté, co Trump a Putin minulý měsíc telefonicky obnovili přerušené kontakty mezi Washingtonem a Moskvou. Mezitím Trump přijal v Oválné pracovně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Schůzka však skončila dramatickým střetem, kdy Trump a viceprezident JD Vance na Zelenského křičeli a požádali ho, aby odešel. Následně Spojené státy dočasně pozastavily vojenskou pomoc a sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou.

Po týdnech intenzivních vyjednávání vedených americkým vyslancem pro Blízký východ Stevem Witkoffem, ministrem zahraničí Marcem Rubiem a poradcem pro národní bezpečnost Mikem Waltzem došlo k průlomu – Washington oznámil návrh na příměří. Zelensky minulý týden uvedl, že Ukrajina přijímá třicetidenní příměří, a Trump reagoval prohlášením, že nyní „má všechny karty v rukou Rusko“.

Americké úsilí o dohodu vyvrcholilo čtvrteční návštěvou Witkoffa v Moskvě, kde několik hodin jednal přímo s Putinem. Po schůzce pro CNN uvedl, že rozhovory byly „pozitivní“ a že se obě strany „výrazně přiblížily dohodě“. Putin podle něj „filozoficky věří v příměří“, ačkoliv má k návrhu určité výhrady.

Witkoff se poté přesunul na Floridu, aby informoval Trumpa, který byl prý natolik povzbuzen průběhem jednání, že okamžitě nařídil přípravy na další telefonát s Putinem. O víkendu pak Rubio telefonicky jednal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.

„Jsme deset yardů od míru,“ uvedla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová v pondělí a dodala, že USA „nikdy nebyly blíž k mírové dohodě než právě teď“. Podobně se vyjádřil i nejmenovaný činitel Bílého domu, který CNN řekl, že „ještě před týdnem byly obě strany stovky mil od dohody, nyní je to jen pár stovek yardů“. Telefonát Trumpa s Putinem je podle něj „logickým dalším krokem“ v procesu.

Mezi možnostmi, které by mohly být probírany během rozhovoru, je i osobní schůzka mezi Trumpem a Putinem, kterou americký prezident v minulosti avizoval. Trump a jeho tým trvají na tom, že boje musí nejprve utichnout, než se přistoupí k dlouhodobějším a složitějším otázkám, jako je vymezení hranic a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.

Putin však dosud vyjadřoval pochybnosti o americkém návrhu. Minulý týden prohlásil, že Ukrajina musí přistoupit na konkrétní ústupky, jako je zastavení mobilizace a výcviku svých vojsk, a že západní země musí přestat dodávat zbraně Kyjevu po dobu příměří.

Jeden z ruských vyjednavačů, Jurij Ušakov, označil americký návrh na příměří za „pouhou dočasnou úlevu pro ukrajinskou armádu“.

Rubio na Putinovy výhrady reagoval slovy, že „americká zahraniční politika nebude řízena tím, co lídři říkají na tiskových konferencích“. Dodal, že vyjednávání se odehrává v zákulisí a ne před kamerami, přičemž hlavní slovo budou mít lídři zapojených zemí. 

Související

Ilustrační foto

Trump v Íránu zásadně mění strategii. Místo útoků zahajuje ekonomickou válku

Strategie prezidenta Donalda Trumpa v konfliktu s Íránem prochází zásadní proměnou, když se těžiště operací přesouvá od přímých vojenských úderů k ekonomické válce. Hlavním nástrojem tohoto postupu se stala námořní blokáda íránských přístavů a lodí. Cílem Washingtonu je ukončit vleklý spor bez nutnosti zahajovat další vlnu masivních americko-izraelských útoků.
Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Americká zahraniční politika se stává noční můrou. Světoví lídři mění strategii, opouští od podlézání Trumpovi

Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa pouštějí do jednostranných vojenských akcí, které jejich tradiční spojenci odmítají podpořit. Přestože se lídři Evropy či Asie odmítají do války s Íránem zapojit, zjišťují, že následkům tohoto konfliktu nelze uniknout. Pro mnohé z nich se americká zahraniční politika stává politickou i ekonomickou noční můrou, která ohrožuje jejich vlastní kariéry a stabilitu jejich zemí.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Rusko Vladimír Putin Donald Trump

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Nebudeme riskovat. Do otevřeného Hormuzského průlivu se lodě nehrnou, mají strach

I přes oficiální potvrzení o zprovoznění Hormuzského průlivu ze strany Íránu i amerického prezidenta Donalda Trumpa panuje mezi velkými námořními dopravci značná skepse. Firmy jako Maersk nebo Hapag-Lloyd sice zprávu o uvolnění cesty kvitují, jedním dechem však zdůrazňují, že nehodlají riskovat bezpečí svých lidí ani zboží. Aktuální statistiky ukazují, že lodě se do této oblasti zatím nehrnou a většina dopravců raději vyčkává na potvrzení reálné bezpečnosti.

před 2 hodinami

Letadla, ilustrační foto

Žádná krize nehrozí. EU popřela tvrzení IEA o nedostatku leteckého paliva

Evropská unie odmítá zprávy o tom, že by kontinentu hrozil bezprostřední nedostatek leteckého paliva vedoucí k masivnímu rušení letů. Eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas v pátek prohlásil, že informace o docházejícím kerosinu neodpovídají skutečné situaci. Reagoval tak na varování šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola, který jen o den dříve odhadoval, že Evropě zbývají zásoby paliva na zhruba šest týdnů.

před 3 hodinami

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině

Představitelé amerického Pentagonu varovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině již nemůže stát primárně na bedrech Spojených států. Elbridge Colby, nejvyšší úředník Pentagonu pro strategii, na setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil, že Evropa musí urychleně převzít hlavní odpovědnost za obranu vlastního kontinentu. Podle jeho slov není tento krok otázkou volby, ale strategickou nutností, protože dosavadní čerpání omezených amerických zásob je nadále neudržitelné.

před 4 hodinami

Péter Magyar

Delegace EU dorazila do Budapešti. Začalo jednání o restartu napjatých vztahů

Delegace Evropské unie dorazila do Budapešti k zásadním jednáním, která mají za cíl restartovat napjaté vztahy mezi Bruselem a Maďarskem. Rozhovory probíhají v době, kdy dosluhující premiér Viktor Orbán poprvé od své volební porážky veřejně uznal, že jedna politická éra skončila. Přestože Orbán přijal plnou odpovědnost za výsledek své strany Fidesz, naznačil, že o jeho dalším setrvání v čele hnutí rozhodne až červnový sjezd.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Írán už Hormuzský průliv nikdy nezavře, Izrael má zákaz bombardovat Libanon, řekl Trump. NATO vzkázal, ať se do toho neplete

Americký prezident Donald Trump vydal sérii prohlášení, ve kterých oznámil zásadní obrat v blízkovýchodním konfliktu. Podle jeho slov Spojené státy s okamžitou platností zakázaly Izraeli další bombardování Libanonu. Prezident zdůraznil, že Izrael má od USA tyto akce striktně zakázány, a dodal, že současná situace již stačila. Svůj příspěvek na sociální síti Truth Social zakončil rázným zvoláním, že čeho je moc, toho je příliš.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

Hormuzský průliv je s okamžitou platností otevřen pro všechny lodě, oznámil Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek oznámil, že Hormuzský průliv je s okamžitou platností zcela otevřen pro všechna obchodní plavidla. Toto rozhodnutí se vztahuje na zbývající období desetidenního příměří, které bylo dříve uzavřeno mezi Izraelem a Libanonem. Vodní cesta, která byla od začátku války s Íránem fakticky uzavřena, je nyní přístupná po koordinovaných trasách určených íránskou námořní organizací.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Steve Witkoff

Kushner a Witkoff jsou amatéři. Situaci v Íránu jen zhoršují, tvrdí zkušení diplomaté

Pokusy Trumpovy administrativy o diplomatický průlom s Íránem čelí ostré kritice ze strany zkušených diplomatů a expertů. Neúspěšná jednání v pákistánském Islámábádu vyvolala obavy, zda jsou hlavní vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff schopni doručit slibovanou dohodu. Podle kritiků postrádají tito bývalí realitní magnáti nezbytné odborné znalosti a diplomatické zkušenosti, což může vést k prodloužení válečného stavu a destabilizaci světové ekonomiky.

před 11 hodinami

Armáda Velké Británie

Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády

Bývalý důstojník britské armády a vládní poradce pro boj proti terorismu varoval, že Spojené království pravděpodobně čelí hrozbě přímého ruského útoku. Toto varování přichází poté, co Kreml označil britské firmy vyrábějící drony, které podporují ukrajinské válečné úsilí, za potenciální cíle. Podle bezpečnostních expertů se napětí mezi Moskvou a evropskými spojenci Kyjeva posouvá do kritické fáze.

před 12 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů

Válka dronů dosáhla historického milníku, který zásadně mění povahu moderního válčení. Minulý týden svět poprvé sledoval, jak útok bezpilotních strojů a pozemních robotů dokázal dobýt nepřátelské pozice bez přímé účasti lidské síly. Tento úspěch ukrajinské armády proti ruskému opěrnému bodu komentoval prezident Volodymyr Zelenskyj slovy, že „budoucnost je zde“. Tento technologický průlom přišel jako šok pro Moskvu, která se dlouho domnívala, že díky íránské podpoře v technologii dronů dominuje.

před 13 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Procitli už i pravicoví populisté. Dejte od Trumpa ruce pryč, vzkázala Le Penová

Evropští pravicoví populisté, kteří v minulosti vzhlíželi k Donaldu Trumpovi jako ke svému ideovému vzoru, od něj v posledních týdnech dávají ruce pryč. Americký prezident se na starém kontinentu stal natolik kontroverzní postavou, že i jeho nejbližší spojenci ho nyní vnímají spíše jako politickou zátěž. Marine Le Penová, lídryně francouzského Národního sdružení, již svým spolustraníkům jasně vzkázala, že je nutné si od Trumpa udržovat odstup.

před 13 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Není to jen aktuální výměna názorů. Spory mezi papežem Lvem a Trumpem sahají daleko do minulosti

První americký papež v historii, Lev XIV., se během své významné cesty po Africe ocitl v přímém ideovém střetu s administrativou Donalda Trumpa. Rodák z Chicaga, který byl zvolen do čela katolické církve teprve nedávno, se rozhodl neignorovat ostré výpady amerického prezidenta na sociálních sítích a poprvé otevřeně vystoupil proti jeho politice. Během letu do Alžírska novinářům sdělil, že se americké administrativy nebojí a hodlá i nadále důrazně varovat před válečnými konflikty, které podle něj zneužívají poselství evangelia.

před 14 hodinami

Libanon

Začalo platit příměří s Libanonem, oznámil Trump. Izraelci nechápou, Netanjahua viní ze lži

Oznámení o příměří mezi Izraelem a Libanonem vyvolalo v Izraeli značné překvapení a vlnu skepse. Zpráva o klidu zbraní se začala šířit v době, kdy severem země zněly sirény varující před raketami z libanonské strany. Nad městem Naharija musela izraelská protivzdušná obrana likvidovat několik střel, což doprovázely hlasité exploze. Záchranáři potvrdili, že krátce před oficiálním začátkem příměří šrapnely zranily tři lidi, z toho dva vážně.

před 15 hodinami

Jan Potměšil

Zemřel známý herec Jan Potměšil

Českou hereckou obec zasáhla před víkendem velmi smutná zpráva. Ve věku 60 let zemřel herec Jan Potměšil, který byl od svých 23 let na invalidním vozíku.

před 16 hodinami

Aktualizováno včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ukrajina potřebuje naši pomoc, řekl Rutte v Praze. Uděláme vše pro splnění závazků, slíbil Babiš

Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.

včera

Česko světovým lídrům v pátek představí plán na zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu

Česká republika je připravena aktivně se zapojit do řešení napjaté situace v Hormuzském průlivu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po čtvrtečním pražském jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem potvrdil, že Praha má vypracovanou konkrétní nabídku na zajištění bezpečnosti v této strategické námořní cestě. Tento návrh hodlá česká vláda oficiálně představit na páteční mezinárodní videokonferenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy