Trump si kvůli válce na Ukrajině telefonuje s Putinem

Dlouho očekávaný telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem začal, potvrdil serveru BBC vysoký představitel Bílého domu.

Podle zástupce šéfa kanceláře Bílého domu Dana Scavina se americký exprezident spojil s ruským lídrem v 16:00 SEČ. „Hovor probíhá dobře a stále pokračuje,“ uvedl Scavino na sociální síti X.

Ještě předtím však uvnitř Bílého domu panovala nejistota, zda se hovor skutečně uskuteční. Očekává se, že k výsledku jednání se po jeho ukončení vyjádří mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt.

Pozornost vzbudilo načasování Putinovy účasti na setkání Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů v Moskvě. Prezident dorazil přibližně půl hodiny před začátkem plánovaného telefonátu s Trumpem, který měl proběhnout mezi 13:00 a 15:00 GMT, podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.

Ruská státní agentura TASS ve 14:52 SEČ oznámila, že Putin místo konference opustil, což vyvolalo spekulace, že chtěl demonstrovat svou nadřazenost a neochotu čekat na hovor.

Putin je známý tím, že na klíčová jednání často přichází se zpožděním. Už v minulosti nechal čekat světové lídry, novináře i vlastní politické spojence. Minulý týden například americký vyslanec Steve Witkoff dorazil do Moskvy v poledne, ale s Putinem se setkal až pozdě večer.

Donald Trump se proti spekulacím o úmyslném oddalování jednání ostře ohradil. Lidi, kteří o tom hovoří v médiích, označil za „nemocné degeneráty zvenčí“.

Trump zahájil svou druhou prezidentskou éru sérií telefonátů se světovými lídry. Pouhých pět dní po inauguraci mluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Podle Kremlu proběhla Trumpova konverzace s Putinem v „pozitivním a konstruktivním duchu“ a oba státníci se dohodli na zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině.

Na rozdíl od lednového telefonátu mezi Trumpem a Putinem, který světová média považovala za překvapení, tentokrát měli další světoví lídři možnost s Trumpem předem konzultovat jeho kroky.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer potvrdili, že s Trumpem hovořili začátkem tohoto týdne. Starmer podle britských médií zdůraznil, že Ukrajina musí být před jednáním v „co nejsilnější pozici“.

Bližší detaily o průběhu telefonátu mezi Trumpem a Putinem by měly být zveřejněny v nejbližších hodinách. 

Nejde o obyčejný telefonát. Otestuje Trumpovy sliby

Klíčový telefonát mezi Trumpem a Putinem je zásadním testem Trumpovy schopnosti splnit svůj předvolební slib ukončit válku na Ukrajině. Trump v poslední době přebírá narativ Kremlu ohledně konfliktu, což vyvolává otázky, zda jeho vstřícnost vůči Rusku přinese reálné výsledky.

Podle zdrojů obeznámených s jednáním se Bílý dům zaměřuje na zajištění ruských ústupků, včetně možného stažení vojsk z území, které Moskva ovládla od začátku invaze v roce 2022. Trump tuto možnost naznačil už o víkendu při rozhovoru s novináři na palubě Air Force One. Uvedl, že američtí vyjednavači hovořili o „rozdělení určitých aktiv“. „Budeme mluvit o území. Jak víte, po válce je situace jiná než dřív. Budeme mluvit o území, o elektrárnách, to je velká otázka,“ řekl prezident.

Kreml potvrdil, že Putin se na hovor pečlivě připravuje a jeho tým sestavil podrobné podklady s ruskými stanovisky. Jednání o ukončení války začala poté, co Trump a Putin minulý měsíc telefonicky obnovili přerušené kontakty mezi Washingtonem a Moskvou. Mezitím Trump přijal v Oválné pracovně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Schůzka však skončila dramatickým střetem, kdy Trump a viceprezident JD Vance na Zelenského křičeli a požádali ho, aby odešel. Následně Spojené státy dočasně pozastavily vojenskou pomoc a sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou.

Po týdnech intenzivních vyjednávání vedených americkým vyslancem pro Blízký východ Stevem Witkoffem, ministrem zahraničí Marcem Rubiem a poradcem pro národní bezpečnost Mikem Waltzem došlo k průlomu – Washington oznámil návrh na příměří. Zelensky minulý týden uvedl, že Ukrajina přijímá třicetidenní příměří, a Trump reagoval prohlášením, že nyní „má všechny karty v rukou Rusko“.

Americké úsilí o dohodu vyvrcholilo čtvrteční návštěvou Witkoffa v Moskvě, kde několik hodin jednal přímo s Putinem. Po schůzce pro CNN uvedl, že rozhovory byly „pozitivní“ a že se obě strany „výrazně přiblížily dohodě“. Putin podle něj „filozoficky věří v příměří“, ačkoliv má k návrhu určité výhrady.

Witkoff se poté přesunul na Floridu, aby informoval Trumpa, který byl prý natolik povzbuzen průběhem jednání, že okamžitě nařídil přípravy na další telefonát s Putinem. O víkendu pak Rubio telefonicky jednal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.

„Jsme deset yardů od míru,“ uvedla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová v pondělí a dodala, že USA „nikdy nebyly blíž k mírové dohodě než právě teď“. Podobně se vyjádřil i nejmenovaný činitel Bílého domu, který CNN řekl, že „ještě před týdnem byly obě strany stovky mil od dohody, nyní je to jen pár stovek yardů“. Telefonát Trumpa s Putinem je podle něj „logickým dalším krokem“ v procesu.

Mezi možnostmi, které by mohly být probírany během rozhovoru, je i osobní schůzka mezi Trumpem a Putinem, kterou americký prezident v minulosti avizoval. Trump a jeho tým trvají na tom, že boje musí nejprve utichnout, než se přistoupí k dlouhodobějším a složitějším otázkám, jako je vymezení hranic a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.

Putin však dosud vyjadřoval pochybnosti o americkém návrhu. Minulý týden prohlásil, že Ukrajina musí přistoupit na konkrétní ústupky, jako je zastavení mobilizace a výcviku svých vojsk, a že západní země musí přestat dodávat zbraně Kyjevu po dobu příměří.

Jeden z ruských vyjednavačů, Jurij Ušakov, označil americký návrh na příměří za „pouhou dočasnou úlevu pro ukrajinskou armádu“.

Rubio na Putinovy výhrady reagoval slovy, že „americká zahraniční politika nebude řízena tím, co lídři říkají na tiskových konferencích“. Dodal, že vyjednávání se odehrává v zákulisí a ne před kamerami, přičemž hlavní slovo budou mít lídři zapojených zemí. 

Související

Prezident Trump

Trump se bojí „prohnilých“ států, ve kterých nevyhrává. Vyzval ke znárodnění voleb

Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru pro podcast Dana Bongina otevřeně vyzval republikány, aby přistoupili ke „znárodnění voleb“. Tento apel přichází v době, kdy se jeho administrativa snaží o bezprecedentní revizi volebních pravidel před blížícími se klíčovými volbami do Kongresu. Podle prezidenta by republikáni měli převzít přímou kontrolu nad volebními procesy nejméně v patnácti klíčových oblastech po celých Spojených státech.
Washngton D.C.

Zastíní i Lincolnův památník. Trump chce v srdci Washingtonu vybudovat monument, aby na něj lidé nezapomněli

Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kontroverze svým plánem na výstavbu monumentálního Vítězného oblouku v samém srdci Washingtonu. Stavba s oficiálním názvem „Independence Arch“ má dosahovat výšky až 76 metrů, čímž by výrazně převýšila pařížský Arc de Triomphe i nedaleký Lincolnův památník. Podle kritiků jde o pokus odvést pozornost od nedávno zveřejněných spisů týkajících se finančníka Jeffreyho Epsteina a zajistit si pompézní odkaz v historii, zatímco jiní projekt vnímají jako typický Trumpův způsob řešení úzkosti skrze megalomanskou architekturu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Rusko Vladimír Putin Donald Trump

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Čínský prezident Si Ťin-pching

Kdo nahradí Si Ťin-pchinga? V Číně se spekuluje o nástupci i útoku proti Tchaj-wanu k udržení moci

V Číně nastává období personálních změn a pozornost se stále více upírá k éře po Si Ťin-pchingovi. Nejde o to, že by se očekávalo Siovo brzké odstoupení z funkcí generálního tajemníka a prezidenta, ale spíše o začátek diskusí o jeho nástupnictví. Předpokládá se totiž, že na 21. sjezdu strany v roce 2027 by mohli být do Stálého výboru politbyra nebo do samotného politbyra jmenováni potenciální kandidáti, z nichž jeden by mohl Sia nahradit po skončení jeho čtvrtého funkčního období v roce 2032 nebo 2035.

před 1 hodinou

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Macinka snížil pomoc Ukrajině na třetinu. Msta na lidstvu, reaguje Lipavský

Současný ministr zahraničí a životního prostředí Petr Macinka (Motoristé) přistoupil k výraznému snížení rozpočtu na humanitární pomoc. Zatímco předchozí kabinet pod vedením Petra Fialy plánoval na tyto účely pro letošní rok vyčlenit 165 milionů korun, Macinka tuto částku zredukoval na 50 milionů. 

před 2 hodinami

Melania Trumpová

„50 dolarů, když jej uvidíte do konce.“ Film Melanie Trumpové je propadák, návštěvnost se zřejmě navyšuje uměle

Dokumentární snímek o první dámě s jednoduchým názvem Melania si při svém premiérovém víkendu vedl v kinech lépe, než mnozí analytici předpovídali. Film z produkce Amazon MGM, jehož výroba vyšla na 75 milionů dolarů, vydělal hned na úvod 7 milionů dolarů. Tento výsledek sice vyvolal oslavné titulky v některých médiích, ale zároveň vzbudil značnou dávku skepse mezi filmovými odborníky.

před 4 hodinami

Česká národní banka (ČNB)

Ekonomika roste, hypotéky ale nezlevní, rozhodla ČNB. Nejistotou je válka na Ukrajině

Bankovní rada na svém dnešním zasedání rozhodla o ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni, přičemž dvoutýdenní repo sazba zůstává ve výši 3,5 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Přestože se inflace od začátku loňského roku pohybuje v blízkosti 2% cíle, jádrová inflace zůstane v nadcházejících čtvrtletích zvýšená. Vzhledem k očekávanému vývoji je proto podle rady nezbytné udržovat měnovou politiku ve srovnání s minulostí relativně přísnou.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Severní bílý nosorožec

Do roku 2050 téměř vymře třetina známých druhů zvířat, varují vědci. Vytváří obří biotrezor

Lidstvo se jako živočišný druh zatím o svou budoucnost bát nemusí. Na sedmi kontinentech nás žije 8,2 miliardy a očekává se, že do roku 2050 tento počet vzroste na téměř 10 miliard. Ostatní obyvatelé planety jsou na tom však podstatně hůře. Podle Střediska pro biologickou rozmanitost se předpokládá, že do stejného roku 2050 překročí hranici vyhynutí přibližně 30 % známých druhů. Nyní se však objevuje způsob, jak je chránit – nebo alespoň uchovat jejich genomy, aby se v budoucnu mohli na Zemi znovu vrátit.

před 6 hodinami

Richard Chlad

Náhrada za Turka? Byl bych lepší ministr než Pavel prezident, tvrdí podnikatel Richard Chlad

Richard Chlad, známý podnikatel a milovník luxusních vozů, se ocitl v centru spekulací ohledně obsazení postu ministra životního prostředí. Tato diskuse se rozhořela poté, co se objevily úvahy, že by mohl v nominaci hnutí Motoristé sobě nahradit poslance Filipa Turka. Chlad se k situaci vyjádřil ve videu na svém instagramovém profilu, kde informaci sice nepotvrdil, ale ani jednoznačně neodmítl.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Kyjev a Moskva si vyměňují zajatce, potvrdil Zelenskyj. Ruský útok se po vypnutí Starlinku hroutí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil konání výměny zajatců, o které dříve informoval zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff. V příspěvku na sociální síti X Zelenskyj uvedl, že se domů vrací 157 Ukrajinců. Mezi osvobozenými jsou vojáci ozbrojených sil, příslušníci národní gardy i státní pohraniční služby, a to v hodnostech od vojáků přes seržanty až po důstojníky.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Unikát letošní olympiády: Sportovci obdrží nejdražší medaile v historii her

Sportovci, kteří tento měsíc vystoupí na stupně vítězů během zimních olympijských her v Itálii, obdrží nejdražší medaile v historii her. Za tímto rekordem stojí strmý nárůst cen drahých kovů na světových trzích. Pro nejlepší zimní sportovce v disciplínách od lyžování až po hokej či krasobruslení je připraveno více než 700 zlatých, stříbrných a bronzových cenných kovů.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj řekl, kolik ukrajinských vojáků zemřelo od začátku války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu poprvé po delší době aktualizoval oficiální bilanci ztrát ukrajinské armády. V předtočeném rozhovoru pro francouzskou televizi France 2 uvedl, že od začátku ruské invaze v plném rozsahu v únoru 2022 padlo v boji 55 000 ukrajinských vojáků. Toto číslo zahrnuje jak vojáky z povolání, tak mobilizované záložníky, přičemž prezident doplnil, že značný počet dalších osob zůstává nezvěstný.

před 11 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Je hotovo. Umělá inteligence dosáhla lidské úrovně, tvrdí část vědců

Vize o umělé inteligenci na lidské úrovni, kterou v 50. letech 20. století nastínil Alan Turing, se podle skupiny předních vědců stala realitou. V článku pro prestižní vědecký časopis Nature odborníci z oblastí filozofie, strojového učení, lingvistiky a kognitivní vědy tvrdí, že současné systémy již dosáhly obecné inteligence (AGI). Podle nich je důkazní situace na začátku roku 2026 zcela jednoznačná a dlouhodobý problém vytvoření AGI byl vyřešen.

před 11 hodinami

Jan Darmovzal přistál v Česku

Jan Darmovzal popsal drastické podmínky venezuelského vězení. Dodnes má zdravotní problémy

Jan Darmovzal, který byl po 500 dnech strávených ve venezuelském vězení propuštěn na svobodu, popsal v otevřeném dopise drastické podmínky svého věznění. Čech byl zadržen v září 2024 tamními úřady kvůli vykonstruovanému obvinění z plánování atentátu na prezidenta Nicoláse Madura a pokusu o svržení vlády. Na svobodu se dostal až 16. ledna 2026 poté, co došlo k zásadnímu zvratu v zemi v důsledku americké vojenské intervence a zajetí samotného Madura.

před 12 hodinami

António Guterres

OSN stojí před kolapsem, varoval Guterres. Podle nejhorších scénářů nastane za pár měsíců

Generální tajemník OSN António Guterres varoval členské státy, že organizaci hrozí „bezprostřední finanční kolaps“. V dopise, který obdrželi velvyslanci koncem ledna, Guterres uvádí, že kombinace neuhrazených příspěvků a zastaralých rozpočtových pravidel ohrožuje samotnou existenci této globální instituce. Podle nejhorších scénářů by OSN mohla vyčerpat veškerou hotovost již v červenci letošního roku.

před 13 hodinami

Jaderný výbuch

Svět spadnul do nejistoty. Jaderné smlouvy exspirovaly, jaderný konflikt hrozí víc než kdy dřív

Vypršení platnosti poslední zbývající jaderné smlouvy mezi Spojenými státy a Ruskem, ke kterému došlo tento čtvrtek, vyvolalo vážné obavy z nového kola závodů ve zbrojení. Poprvé po desítkách let se dvě největší jaderné supervelmoci ocitly v situaci, kdy jejich strategické arzenály nepodléhají žádným vzájemným limitům. Odborníci varují, že absence kontroly zvyšuje riziko nepředvídatelných incidentů, které by mohly eskalovat až v jaderný konflikt.

před 14 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň prošla ligovou fází Evropské ligy jako nůž máslem. Po Portu neprohrála ani s Basilejí

Rozhodně je to nevídaný úspěch, který se málokdy českému fotbalovému klubu na evropské scéně stane. Takoví slávisté v Lize mistrů by mohli Západočechům jejich bilanci závidět. Viktoria Plzeň totiž prošla ligovou fází Evropské ligy s nabitými soupeři bez jediné prohry s tím, že se jí to podařilo jako jedinému účastníkovi v této soutěži. Nic na tom nezměnily ani její poslední dva zápasy, v rámci nichž nejprve doma s Portem remizovala 1:1, i když sahala po senzační výhře. Basilej pak venku porazila 1:0.

včera

Babišova vláda pokračuje. Opozice neuspěla se snahou o vyslovení nedůvěry

Předpokládaným výsledkem skončila mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, na které se opozice snažila vyslovit nedůvěru vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). Kabinet, jenž získal důvěru poslanců teprve v polovině ledna, v hlasování obstál. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy