Trump si kvůli válce na Ukrajině telefonuje s Putinem

Dlouho očekávaný telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem začal, potvrdil serveru BBC vysoký představitel Bílého domu.

Podle zástupce šéfa kanceláře Bílého domu Dana Scavina se americký exprezident spojil s ruským lídrem v 16:00 SEČ. „Hovor probíhá dobře a stále pokračuje,“ uvedl Scavino na sociální síti X.

Ještě předtím však uvnitř Bílého domu panovala nejistota, zda se hovor skutečně uskuteční. Očekává se, že k výsledku jednání se po jeho ukončení vyjádří mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt.

Pozornost vzbudilo načasování Putinovy účasti na setkání Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů v Moskvě. Prezident dorazil přibližně půl hodiny před začátkem plánovaného telefonátu s Trumpem, který měl proběhnout mezi 13:00 a 15:00 GMT, podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.

Ruská státní agentura TASS ve 14:52 SEČ oznámila, že Putin místo konference opustil, což vyvolalo spekulace, že chtěl demonstrovat svou nadřazenost a neochotu čekat na hovor.

Putin je známý tím, že na klíčová jednání často přichází se zpožděním. Už v minulosti nechal čekat světové lídry, novináře i vlastní politické spojence. Minulý týden například americký vyslanec Steve Witkoff dorazil do Moskvy v poledne, ale s Putinem se setkal až pozdě večer.

Donald Trump se proti spekulacím o úmyslném oddalování jednání ostře ohradil. Lidi, kteří o tom hovoří v médiích, označil za „nemocné degeneráty zvenčí“.

Trump zahájil svou druhou prezidentskou éru sérií telefonátů se světovými lídry. Pouhých pět dní po inauguraci mluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Podle Kremlu proběhla Trumpova konverzace s Putinem v „pozitivním a konstruktivním duchu“ a oba státníci se dohodli na zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině.

Na rozdíl od lednového telefonátu mezi Trumpem a Putinem, který světová média považovala za překvapení, tentokrát měli další světoví lídři možnost s Trumpem předem konzultovat jeho kroky.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer potvrdili, že s Trumpem hovořili začátkem tohoto týdne. Starmer podle britských médií zdůraznil, že Ukrajina musí být před jednáním v „co nejsilnější pozici“.

Bližší detaily o průběhu telefonátu mezi Trumpem a Putinem by měly být zveřejněny v nejbližších hodinách. 

Nejde o obyčejný telefonát. Otestuje Trumpovy sliby

Klíčový telefonát mezi Trumpem a Putinem je zásadním testem Trumpovy schopnosti splnit svůj předvolební slib ukončit válku na Ukrajině. Trump v poslední době přebírá narativ Kremlu ohledně konfliktu, což vyvolává otázky, zda jeho vstřícnost vůči Rusku přinese reálné výsledky.

Podle zdrojů obeznámených s jednáním se Bílý dům zaměřuje na zajištění ruských ústupků, včetně možného stažení vojsk z území, které Moskva ovládla od začátku invaze v roce 2022. Trump tuto možnost naznačil už o víkendu při rozhovoru s novináři na palubě Air Force One. Uvedl, že američtí vyjednavači hovořili o „rozdělení určitých aktiv“. „Budeme mluvit o území. Jak víte, po válce je situace jiná než dřív. Budeme mluvit o území, o elektrárnách, to je velká otázka,“ řekl prezident.

Kreml potvrdil, že Putin se na hovor pečlivě připravuje a jeho tým sestavil podrobné podklady s ruskými stanovisky. Jednání o ukončení války začala poté, co Trump a Putin minulý měsíc telefonicky obnovili přerušené kontakty mezi Washingtonem a Moskvou. Mezitím Trump přijal v Oválné pracovně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Schůzka však skončila dramatickým střetem, kdy Trump a viceprezident JD Vance na Zelenského křičeli a požádali ho, aby odešel. Následně Spojené státy dočasně pozastavily vojenskou pomoc a sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou.

Po týdnech intenzivních vyjednávání vedených americkým vyslancem pro Blízký východ Stevem Witkoffem, ministrem zahraničí Marcem Rubiem a poradcem pro národní bezpečnost Mikem Waltzem došlo k průlomu – Washington oznámil návrh na příměří. Zelensky minulý týden uvedl, že Ukrajina přijímá třicetidenní příměří, a Trump reagoval prohlášením, že nyní „má všechny karty v rukou Rusko“.

Americké úsilí o dohodu vyvrcholilo čtvrteční návštěvou Witkoffa v Moskvě, kde několik hodin jednal přímo s Putinem. Po schůzce pro CNN uvedl, že rozhovory byly „pozitivní“ a že se obě strany „výrazně přiblížily dohodě“. Putin podle něj „filozoficky věří v příměří“, ačkoliv má k návrhu určité výhrady.

Witkoff se poté přesunul na Floridu, aby informoval Trumpa, který byl prý natolik povzbuzen průběhem jednání, že okamžitě nařídil přípravy na další telefonát s Putinem. O víkendu pak Rubio telefonicky jednal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.

„Jsme deset yardů od míru,“ uvedla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová v pondělí a dodala, že USA „nikdy nebyly blíž k mírové dohodě než právě teď“. Podobně se vyjádřil i nejmenovaný činitel Bílého domu, který CNN řekl, že „ještě před týdnem byly obě strany stovky mil od dohody, nyní je to jen pár stovek yardů“. Telefonát Trumpa s Putinem je podle něj „logickým dalším krokem“ v procesu.

Mezi možnostmi, které by mohly být probírany během rozhovoru, je i osobní schůzka mezi Trumpem a Putinem, kterou americký prezident v minulosti avizoval. Trump a jeho tým trvají na tom, že boje musí nejprve utichnout, než se přistoupí k dlouhodobějším a složitějším otázkám, jako je vymezení hranic a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.

Putin však dosud vyjadřoval pochybnosti o americkém návrhu. Minulý týden prohlásil, že Ukrajina musí přistoupit na konkrétní ústupky, jako je zastavení mobilizace a výcviku svých vojsk, a že západní země musí přestat dodávat zbraně Kyjevu po dobu příměří.

Jeden z ruských vyjednavačů, Jurij Ušakov, označil americký návrh na příměří za „pouhou dočasnou úlevu pro ukrajinskou armádu“.

Rubio na Putinovy výhrady reagoval slovy, že „americká zahraniční politika nebude řízena tím, co lídři říkají na tiskových konferencích“. Dodal, že vyjednávání se odehrává v zákulisí a ne před kamerami, přičemž hlavní slovo budou mít lídři zapojených zemí. 

Související

Íránské jaderné zařízení Fordo

USA nabízejí dvacet milionů dolarů za informace o íránském jaderném programu

Spojené státy nabízejí odměnu až dvacet milionů dolarů za informace týkající se íránského jaderného programu, a to navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, že klíčové íránské kapacity byly zcela zničeny. Program Rewards for Justice, spadající pod americké ministerstvo zahraničních věcí, takovým krokem signalizuje přetrvávající obavy Washingtonu ohledně reálného stavu íránského vývoje.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ,  Rusko ,  Vladimír Putin ,  Donald Trump

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 47 minutami

Donald Trump

Ukrajina bude mít po válce trochu jiný tvar, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump poskytl rozsáhlý rozhovor v pořadu 60 Minutes televizní stanice CBS, v němž poprvé podrobně zhodnotil výsledky nedávných voleb do poloviny mandátu a vyjádřil se k řadě aktuálních politických i osobních témat. V hodnocení volebního neúspěchu republikánů prezident otevřeně přiznal, že imigrační politika jeho administrativy a rozsáhlé deportace nelegálních migrantů zašly příliš daleko. 

před 1 hodinou

Mekka je město s cca 2 miliony obyvateli v západní části Saúdské Arábie. Je hlavním městem provincie Mekka v regionu Hidžáz. Je rodištěm Mohameda, proroka islámu, a je nejsvětějším městem islámu. Každým rokem putuje na pouť během hadždže (islámský měsíc dhú'l-hidždža) do Mekky tři milióny muslimů, přičemž nevěřícím je vstup do města tradičně zakázán.

Pouť do Mekky se kvůli extrémnímu vedru změnila v boj o život. Sanitky nemohly zasáhnout, popisuje cestovatel

Čtyřicetiletý britský cestovatel a spisovatel Zirrar Ali prožil během tradiční pouti do Mekky extrémní vlnu veder, kdy teploty na posvátných místech překročily 51 stupňů Celsia. Náboženská cesta, která měla být vrcholem jeho duchovního života, se kvůli stupňujícím se dopadům klimatické změny proměnila v nebezpečný boj o přežití, během něhož on i jeho starší otec čelili akutnímu nedostatku vody, stínu a lékařské pomoci.

před 2 hodinami

Gadi Eisenkot

Netanjahu uvrhnul Izrael do hluboké krize, tvrdí Eisenkot. Zahájil jednání o sestavení vlády

Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Tesla Cybertruck

Tesla oficiálně ukončuje výrobu vozů Cybertruck, oznámil Musk

Společnost Tesla plánuje v příštím roce ukončit výrobu svých elektrických vozů Cybertruck v texaské továrně, jak oznámil ředitel automobilky Elon Musk. Tento krok má uvolnit potřebné výrobní kapacity pro rozvoj autonomních vozidel typu Cybercab. Model s nezaměnitelným hranatým designem přitáhl od svého uvedení na trh řadu skalních příznivců, avšak potýkal se také s prodejními problémy.

před 5 hodinami

Klimatická konference COP31

Pařížská dohoda je po 10 letech od podpisu minulostí? Světu se oteplení pod 1,5 stupni nedaří udržet

Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.

před 5 hodinami

Jensen Huang

Nejbohatší firma světa čelí vážnému obvinění. Šéf Nvidie udržoval poměr s čínskou špionkou

Americký technologický gigant a nejbohatší firma světa Nvidia zahájil nezávislé vyšetřování kvůli obviněním, že jeho generální ředitel Jensen Huang udržoval poměr se ženou podezřelou z čínské špionáže. Šéf jedné z nejhodnotnějších firem světa přiznal, že byl nevěrný své manželce, a veřejně se omluvil své rodině i všem zaměstnancům. Tato zpráva vyvolala značný rozruch v celém globálním technologickém sektoru a nastolila vážné otázky ohledně firemní bezpečnosti.

před 6 hodinami

Klimatická konference COP31

Vůle řešit oteplování chybí. Na COP31 nedorazí lídři států, které mají největší podíl na klimatických změnách

V Turecku začíná významná klimatická konference, kterou společně zahajují turecký ministr životního prostředí Murat Kurum, australský ministr pro klima a životní prostředí Chris Bowen a šéf OSN pro klima Simon Stiell. Hlavním úkolem účastníků summitu bude ukázat, že pařížská dohoda o klimatu z roku 2015 stále funguje, a to navzdory rekordním teplotám z posledních dvou let, které překonaly klíčovou hranici 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň.

před 7 hodinami

Petr Macinka

Macinka ostrými útoky na adresu sportovkyň pobouřil politiky. Padají výzvy k rezignaci, skandál hasí jeho kolegové

Výrok ministra zahraničí Petra Macinky z hnutí Motoristé sobě, kterým v nedělním televizním pořadu označil ruské hokejové reprezentantky za „ruské mužatky“, vyvolal bouřlivou vlnu kritiky napříč českou politickou scénou. Incident se odehrál v nedělní Partii Terezie Tománkové na stanici CNN Prima NEWS, kde šéf české diplomacie hovořil o možné účasti ruských sportovkyň na nadcházejícím lednovém mistrovství světa hokejistek do 18 let v Ostravě a prohlásil, že feministky budou muset toto mistrovství přežít bez účasti zmíněného týmu.

před 8 hodinami

Policista Jakub Kulik hlídá zneškodněného střelce

Střelec, který v Krakově zabil šest lidí, zemřel

Střelec, který o uplynulém víkendu zabil šest lidí při krvavém útoku v historickém centru polského Krakova, v pondělí zemřel v nemocnici na následky svých zranění. Tragická událost hluboce otřásla celou zemí a vyvolala vlnu obav v evropském státě s mimořádně přísnými zákony o držení zbraní. Policie případ vyšetřuje jako možný teroristický čin, za nímž stála krajně pravicová ideologie.

před 8 hodinami

Klimatická konference COP31

Největší klimatická konference světa začíná. USA COP31 bojkotují, hlavním tématem je padlá pařížská dohoda

V tureckém pobřežním městě Antalyi dnes začíná jednadvacáté zasedání konference OSN o změně klimatu známé pod označením COP31, na němž se scházejí představitelé téměř sto devadesáti států a řada světových lídrů. Cílem těchto vysoce sledovaných rozhovorů je řešit prohlubující se globální klimatickou krizi v době, kdy svět čelí nejsilnějšímu meteorologickému jevu El Niño v historii, jenž je navíc umocněn využíváním fosilních paliv.

před 10 hodinami

včera

Kyjev

Kyjev čeká krutá zima. Rusko na frontě uspět nedokáže, zaměřilo se na ničení ukrajinské ekonomiky, varují experti

V předvečer nových mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

včera

Orlí hnízdo

Potká Orlí hnízdo stejný osud, jako Hitlerův bunkr? Německo řeší, co s vyhořelou stavbou

V bavorských Alpách vyvolal silné kontroverze a bouřlivou debatu nedávný požár, který během říjnového večera téměř zcela zničil historickou horskou chatu známou jako Orlí hnízdo. Toto místo, postavené nacistickým režimem v roce 1938 a frekventované Adolfem Hitlerem, se po druhé světové válce stalo památníkem a dlouhá léta fungovalo jako oblíbená turistická atrakce.

včera

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

USA nabízejí dvacet milionů dolarů za informace o íránském jaderném programu

Spojené státy nabízejí odměnu až dvacet milionů dolarů za informace týkající se íránského jaderného programu, a to navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, že klíčové íránské kapacity byly zcela zničeny. Program Rewards for Justice, spadající pod americké ministerstvo zahraničních věcí, takovým krokem signalizuje přetrvávající obavy Washingtonu ohledně reálného stavu íránského vývoje.

včera

včera

Vláda připravuje zastropování cen energií, oznámil Havlíček

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) oznámil v Nedělní debatě, že vláda připravuje režim zastropování koncových cen energií a zaměří se také na samotné výrobce, přičemž tento krizový plán předloží kabinetu již v pondělí k projednání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy