Trump trvá na svém: Írán chce dohodu, i když to popírá. Pokud se nevzdá, rozpoutáme peklo

Íránské odmítnutí a předložení vlastního, pro Washington nepřijatelného plánu, si Trump vysvětluje po svém – podle něj mají íránští vyjednavači jednoduše strach o život z vlastních řad. Bílý dům přitom přitvrdil v rétorice a vzkázal, že pokud Teherán nepřijme porážku, jsou USA připraveny „rozpoutat peklo“.

Vojenská realita v terénu však diplomacii zatím výrazně předbíhá. Izraelská armáda ve čtvrtek oznámila provedení další masivní vlny náletů napříč celým Íránem. Cílem byla především infrastruktura režimu, přičemž rozsáhlé údery zasáhly i strategicky významné město Isfahán v centrální části země. Izrael tím dává jasně najevo, že hodlá systematicky likvidovat logistické a vojenské zázemí svého úhlavního nepřítele bez ohledu na probíhající výměnu vzkazů mezi diplomaty.

Na straně spojenců Íránu se mezitím aktivuje Rusko, které podle západních zpravodajských služeb dokončuje rozsáhlou zásilku pomoci. Ta má obsahovat drony, léky i potraviny, což Moskvě umožňuje udržet svého oslabeného partnera v boji i pod tlakem mezinárodních sankcí a přímých útoků. Současně se konflikt přelévá i do sousedních států – Kuvajt oznámil zatčení šesti osob, které měly v rámci spiknutí Hizballáhu plánovat atentáty na přední představitele tohoto státu v Perském zálivu.

Situace v Libanonu se rovněž dramaticky vyostřuje. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu potvrdil záměr rozšířit okupaci jižního Libanonu a vytvořit tam rozsáhlé „nárazníkové pásmo“. Tento krok, podporovaný i radikálními členy jeho vlády, má za cíl vytlačit Hizballáh dál od izraelských hranic. Šéf Hizballáhu Naím Kásim však jakákoliv vyjednávání pod palbou označil za kapitulaci a jeho hnutí odpovědělo dalšími útoky, které si mimo jiné vyžádaly vážné zranění jednoho izraelského vojáka.

V samotném Izraeli ve čtvrtek ráno opět zněly sirény. Protivzdušná obrana musela zasahovat proti íránským raketám mířícím na centrum země, Jeruzalém i okupovaný Západní břeh. V městě Kfar Qasim byli lehce zraněni dva lidé poté, co oblast zasáhla íránská kazetová puma. Tato eskalace přímo v srdci Izraele jen potvrzuje, že íránský arzenál i přes izraelské údery stále představuje pro civilní obyvatelstvo vážnou hrozbu.

Hospodářské důsledky války pociťuje celý svět skrze ceny energií. Cena ropy typu Brent se stabilně drží nad hranicí 100 dolarů za barel, přičemž nejistota na trzích sráží asijské akcie do červených čísel. Írán navíc dál utahuje smyčku kolem Hormuzského průlivu. Teheránský vyslanec v Jižní Koreji vzkázal, že tamní lodě mohou touto klíčovou cestou proplouvat pouze po předchozí koordinaci a schválení ze strany Íránu, což fakticky znamená uznání íránské kontroly nad mezinárodními vodami.

Uvnitř Íránu mezitím vládne téměř úplný digitální temno způsobené vypnutím internetu. Do pomoci íránským aktivistům a obyvatelům se proto zapojují mezinárodní sítě, které do země pašují terminály Starlink od Elona Muska. Navzdory přísným zákazům a hrozbě vězení je v zemi již několik stovek těchto zařízení, která pomáhají udržovat spojení se světem. Pašování probíhá přes sousední země a je financováno aktivisty z USA i Evropy, kteří na tyto aktivity navazují již od protestů v roce 2022.

Určitý optimismus se snaží šířit Čína, jejíž ministr zahraničí Wang I hovoří o „záblesku naděje“ na mír. Po telefonátech se svými protějšky z Turecka a Egypta naznačil, že jak Washington, tak Teherán vysílají signály o ochotě vrátit se k jednacímu stolu. Otázkou však zůstává, zda tyto signály nejsou jen diplomatickou hrou v době, kdy na obou stranách narůstají ztráty a vojenská rétorika dosahuje svého vrcholu.