Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla

Bílý dům nová opatření zdůvodňuje bojem proti nucené práci a odvolává se na příslušný zákon o obchodu z roku 1974. Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer prohlásil, že Spojené státy uplatňují přísné zákazy dovozu zboží spojeného s nucenou prací už téměř století a vyžadují od svých partnerů stejný přístup.

Reakce ze světa na sebe nenechala dlouho čekat a vlnou rozhořčení zasáhla klíčové alianční partnery. Představitelé Austrálie, Brazílie či Norska označili nová cla za zcela neopodstatněná a oznámili úsilí o jejich zrušení. Výhrady znějí také z Evropské unie i Kanady, které zdůrazňují, že mezinárodní závazky plní a proti nezákonným pracovním praktikám bojují dlouhodobě.

Krok americké administrativy přichází v době, kdy předchozí pokusy o zavedení plošných cel narazily u soudu. Nejvyšší soud USA totiž již dříve rozhodl, že prezident nemá v mírovém období právo zavádět takto rozsáhlé poplatky bez souhlasu zákonodárců. Bílý dům proto hledá stále nové právní kličky, jak prezidentské pravomoci k regulaci zahraničního obchodu využít.

Právní experti však upozorňují, že i nejnovější využití obchodního zákona se pohybuje na hraně ústavnosti. Podle odborníků na mezinárodní právo Kongres prezidentovi takto široké pravomoci nikdy nesvěřil, a pokud se poškozené země nebo firmy obrátí na soud, je velmi pravděpodobné, že Nejvyšší soud i tato nová cla smete ze stolu.

Zatímco Trump dlouhodobě považuje cla za nejlepší nástroj k ochraně domácího průmyslu a amerických pracovních míst, u samotných obyvatel Spojených států tato politika vyvolává čím dál větší odpor. Podle nedávných průzkumů veřejného mínění je většina Američanů přesvědčena, že tato obchodní opatření vedou pouze ke zdražování zboží a mají negativní dopad na běžné spotřebitele.

Tento názor přitom sdílí i značná část voličů prezidentovy vlastní strany. Drtivá většina oslovených Republikánů přiznává, že cla se přímo promítla do růstu cen v obchodech a zhoršila jejich ekonomickou situaci, což může výrazně ovlivnit nadcházející parlamentní volby.

Domácí ekonomiku navíc těžce zasáhly globální události, především válečný konflikt na Blízkém východě, který vyšrouboval ceny energií a pohonných hmot nahoru. Spojení vysokých cen energií a celních poplatků tak vyvolalo nejvyšší inflační skok za poslední tři roky.

I přes rostoucí tlak veřejnosti a ekonomická fakta představitelé administrativy jakékoliv negativní dopady striktně odmítají. Bílý dům nadále tvrdí, že prezidentova opatření americkým rodinám neškodí, a argumentuje vybranými ekonomickými ukazateli, podle kterých se jádrová inflace drží na přijatelné úrovni.

Politický spor o dopady celní politiky tak v Americe vyostřuje přetahovanou mezi vládou a zákonodárci. Zatímco opozice tvrdí, že prezident přehlíží realitu běžných domácností, Bílý dům hodlá v agresivní obchodní strategii pokračovat i navzdory hrozícím soudním žalobám a odporu zahraničních spojenců.