Rusku dochází dech? Skutečný ekonomický stav veřejnosti tají, v tichosti chystá další mobilizaci

Analýza Amerického institutu pro studium války naznačuje, že nedávno schválené legislativní změny a posilování pravomocí vnitřních bezpečnostních složek neslouží jen k usnadnění odvodů. Moskva se tímto krokem zároveň pojistí proti případným nepokojům, které by vyhlášení mobilizace mohlo mezi obyvatelstvem vyvolat.

Mezi zásadní právní úpravy patří zákon přijatý Státní dumou, který umožňuje podepisovat armádní kontrakty i osobám s rejstříkem trestů, včetně odsouzených za organizovaný zločin či obchody s drogami. Ruské ministerstvo obrany si od tohoto opatření slibuje výrazné rozšíření řad rekrutů pro pokračující boje na Ukrajině.

Současně s tím Ruská národní garda navrhuje rozšíření svých pravomocí v oblasti civilní obrany. Chce získat silnější kompetence k zásahům v období mobilizace či válečného stavu, což navazuje na předchozí legislativu z konce minulého roku, jež usnadnila vysílání záložníků na frontu bez nutnosti formálního vyhlášení mobilizačního stavu.

Přestože Moskva vytváří právní rámec pro případné masové odvody a počítá s možným odporem veřejnosti, konečné rozhodnutí závisí výhradně na Putinovi. Mobilizace totiž v ruské společnosti nadále představuje velmi citlivé a politicky nepopulární téma.

Ruský prezident se mezitím snaží uklidňovat veřejné obavy a tvrdí, že národní hospodářství úspěšně čelí všem vnějším tlakům. Výpadky v zásobování pohotovostními palivy, způsobené ukrajinskými údery na energetickou infrastrukturu, označil za pouhé přechodné komplikace bez dlouhodobého dopadu na ekonomický růst.

Oficiální statistiky předkládané Kremlem hovoří o mírném růstu hrubého domácího produktu i přebytku státního rozpočtu. Nezávislí odborníci však upozorňují, že tato čísla neodpovídají reálnému stavu, kdy země čelí chronickému nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflaci a výpadkům v dodávkách potravin.

Rostoucí ekonomické problémy potvrzují i údaje samotných ruských asociací a médií, podle nichž ceny základních potravin od začátku roku výrazně vzrostly a rafinérie nedokážou pokrýt ani pětinu poptávky po benzínu. Podle analytiků jde o strukturální selhání způsobené neúnosně vysokými výdaji na vedení války.

Nedostatek paliva se začíná zásadním způsobem projevovat přímo na bojišti, kde ukrajinské dronové útoky citelně narušují logistiku ruské armády. Vojáci na frontě hlásí tvrdá omezení na příděly benzínu a nafty, což komplikuje nejen přesuny techniky, ale i běžné zásobování munice a jídla.

V některých sektorech byli ruští vojáci nuceni přejít na přísný přídělový systém, kdy jednotky dostávají jen zlomek potřebného množství paliva. Výpadky tak komplikují i transport vody a základních zásob, které si vojáci musejí na své pozice nosit pěšky na dlouhé vzdálenosti.

Systematická ukrajinská kampaň zaměřená na ruské rafinérie tak dosáhla značných výsledků a srazila výrobu pohonných hmot v Rusku na nejnižší úroveň za poslední desetiletí. Situace si vyžádala celostátní regulaci spotřeby, zákaz vývozu paliv a dokonce úvahy o jejich dovozu ze zahraničí.