Dohoda připravovaná 20 let rozzuřila Trumpa. Den po podpisu ji pohřbil

Přitom ještě ve středu odpoledne v sídle amerického ministerstva energetiky ve Washingtonu vládla slavnostní atmosféra. Ministr energetiky Chris Wright a jeho saúdský protějšek po měsících odkladů oficiálně stvrdili dokument, na kterém obě strany pracovaly více než dvě desetiletí. Rijád tím dosáhl většiny svých klíčových požadavků v oblasti jaderné energetiky.

Následující ráno však přineslo radikální obrat. Trump na svých sociálních sítích nečekaně oznámil, že platnost dohody podmiňuje novým požadavkem: Saúdská Arábie musí přistoupit k takzvaným Abrahámovským dohodám a normalizovat své vztahy s Izraelem. Zároveň odmítl, že by pakt umožňoval obohacování uranu na saúdském území.

Podle zdrojů CNN obeznámených se situací byl americký prezident vzteky bez sebe z toho, že ministerstvo energetiky o dohodě informovalo veřejnost bez jeho výslovného souhlasu. O chystaném oznámení ze strany ministra Wrighta totiž vůbec nevěděl.

Frustraci šéfa Bílého domu ještě více vyhrotila vlna kritiky z řad bezpečnostních expertů a konzervativních médií. Na stanici Fox News i v deníku The Wall Street Journal se objevily pochybnosti o tom, proč Bílý dům poskytuje Saúdům jaderné technologie, aniž by od nich výměnou získal diplomatické uznání Izraele – což byl ústupek, o který dříve usilovala i předchozí administrativa.

Nové ultimátum zaskočilo samotné americké vyjednavače, pro něž byla podmínka propojení jaderného paktu s Abrahámovskými dohodami zcela nečekaná. O této náhlé změně kurzu neměli do posledního okamžiku tušení.

Zatímco v administrativě zavládl zmatek, představitelé Bílého domu začali ukazovat prstem na ministerstvo energetiky. Zdroje z prezidentova okolí tvrdí, že úřad pokračoval v propagaci dohody i přes varování, aby akci odložil, a zdůrazňují, že pakt nebyl právně dokončen, protože nebyly odeslány potřebné dokumenty do Kongresu.

Oficiální místa se snažila vzniklé napětí mírnit. Mluvčí Bílého domu Taylor Rogersová uvedla, že prezidentův tým je v plné shodě a pakt je od počátku navázán na regionální mír, zatímco ministerstvo energetiky označilo zprávy o vnitřních sporech za nepravdivé a zdůraznilo úzkou koordinaci s Bílým domem.

Napjatá atmosféra se však naplno projevila na tiskové konferenci v Bílém domě, kde novináři zavalili mluvčí Karoline Leavittovou dotazy na osud dohody. Mluvčí reagovala prohlášením, že konečným tvůrcem všech dohod je sám prezident a jeho stanovisko je v této věci rozhodující.

Na saúdské straně vyvolala nová podmínka značné překvapení. Pro Rijád představoval původní text významný úspěch, který mu otevíral cestu k mírovému využívání jaderné energie a rozvoji vlastních zdrojů, aniž by byl nucen ustupovat v citlivých geopolitických otázkách.

Celý vyjednávací proces se přitom táhl již od doby před téměř dvaceti lety, kdy obě země poprvé deklarovaly záměr spolupracovat v jaderné oblasti. Intenzivní jednání z posledního roku sice vedla k přípravě konkrétního textu, proces však dlouho vázl na obavách ze zvládnutí bezpečnostních rizik v regionu.

Samotné znění dohody přitom ještě před Trumpovým zásahem čelilo ostré kritice odborníků na nešíření jaderných zbraní. Nelíbila se jim absence dostatečně přísných mezinárodních inspekcí ani možná povolení pro zpracování uranu, ačkoliv západní firmy argumentovaly komerčními výhodami a snahou předejít vlivu Číny či Ruska.

Vzniklou situaci okamžitě doprovázely spekulace o možném tlaku ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který se dlouhodobě staví proti jakýmkoliv jaderným aktivitám v arabském světě. Bílý dům však rázně odmítl, že by prezident s izraelským lídrem před vydáním svého prohlášení hovořil.

Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán navíc v minulosti opakovaně zdůraznil, že k normalizaci vztahů s Izraelem nemůže dojít bez jasné cesty k vytvoření nezávislého palestinského státu. Trumpův požadavek tak staví celou jadernou dohodu do patové situace a posouvá budoucnost americko-saúdských vztahů do vysoce nejisté fáze.