Ukrajina podnikla největší dronový útok na Moskvu za poslední dva roky

Celkový rozsah ukrajinské operace byl však mnohem širší a zasáhl velkou část ruského území včetně Azovského moře. Ruské ministerstvo obrany informovalo o zneškodnění celkem 555 dronů. Kvůli masivnímu náletu musel být v ranních hodinách dočasně zastaven provoz na všech hlavních moskevských letištích. Kyjev v posledních týdnech záměrně stupňuje údery na ruská energetická zařízení, což ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil za strategický krok, který má Moskvu donutit k ukončení válečného konfliktu.

Zelenskyj, který se k situaci vyjádřil z Bruselu, označil čtvrteční útoky za plně oprávněnou reakci na ruské bombardování ukrajinských měst a komunit. Podle jeho slov všichni mezinárodní partneři v poslední době oceňují přesnost a efektivitu ukrajinských zásahů. Jedním z hlavních cílů se stala moskevská ropná rafinérie ve čtvrti Kapotňa, kterou Ukrajina poškodila už během úterý. Zveřejněné záběry zachytily hustý černý dým a následnou masivní explozi, která vymrštila střechu jednoho ze zásobníků paliva do vzduchu.

Kromě rafinérie stoupal kouř také nedaleko obchodního centra Sadovod a padající trosky poškodily obytný dům a fitness centrum v metropoli. Cílem byla rovněž infrastruktura na jihu Ruska. Moskva na útok odpověděla vypálením sedmi raket a 239 dronů, které podle ukrajinského letectva zasáhly soukromý dům, hangár a ropná i energetická zařízení v Kyjevské a Poltavské oblasti. Ruský státní rozpočet je přitom ze třetiny závislý na příjmech z ropy, jejichž pool kupců se kvůli západním sankcím sice zmenšil, ale nedávný konflikt v Íránu a s ním spojený růst cen paliv přinesl Moskvě nečekané zisky.

K masivnímu úderu došlo bezprostředně po summitu G7 ve Francii, kde Zelenskyj jednal o posílení protivzdušné obrany a uvedl, že americký prezident Donald Trump přijal jeho návrhy pozitivně. Trump na začátku týdne vyzval Rusko k dohodě a ukončení pětileté války s poukazem na obrovské lidské ztráty na obou stranách. V Bruselu mezitím zasedali ministři obrany NATO. Generální tajemník aliance Mark Rutte ocenil úspěchy Ukrajiny a zmínil, že Rusko přichází měsíčně o 30 až 35 tisíc vojáků, přičemž debaty o dodávkách zbraní a raketových systémů pro Kyjev nadále pokračují.

Jednání NATO se koná v době, kdy Evropu znepokojily plány Trumpovy administrativy na snížení počtu amerických sil a techniky na evropském kontinentu. Podle mediálních zpráv plánují USA omezit počet letadel a válečných lodí poskytovaných pro alianční operace v rámci společného obranného modelu. Rutte toto snižování potvrdil, ale zmírnil obavy prohlášením, že evropští spojenci tyto zdroje úspěšně nahrazují. Americký ministr obrany Pete Hegseth dodal, že Evropa je nyní schopnější zvládat konvenční obranu sama, ačkoli některé země by měly ve svých závazcích ještě přidat.