USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Poslední vojenské akce přitom znamenaly vážnou zkoušku pro nedávno uzavřenou předběžnou dohodu, která měla zajistit úplné zastavení nepřátelských akcí během šedesáti dnů plánovaných diplomatických vyjednávání. Zatímco Washington situaci komentuje optimisticky, oficiální postoj a přesná pozice samotného Íránu k této záležitosti nejsou v současné době jasné.

Představitelé Spojených států zároveň potvrdili, že obchodní plavidla se v současnosti mohou v Hormuzském průlivu pohybovat svobodně a bez omezení. Lodní doprava na této klíčové vodní cestě však stále dosahuje pouhého zlomku úrovně, jaká v regionu panovala před vypuknutím válečného konfliktu.

O organizaci tranzitu lodí navíc v průlivu aktuálně usiluje hned několik různých úřadů s protichůdnými zájmy. Provozovatelé komerčních plavidel tak čelí mimořádně složitému rozhodování, jakou trasu pro své lodě zvolit a jakým způsobem se vyhnout přetrvávajícímu bezpečnostnímu riziku.

Podle údajů analytické společnosti Kpler, která podrobně sleduje globální lodní dopravu a toky komodit, proplulo průlivem od čtvrtka celkem 124 plavidel přepravujících zboží. Toto množství lodí, které strategickou vodní cestou projelo za celé čtyři dny, přitom odpovídá předválečnému provozu za pouhý jediný den.

Statistiky společnosti Kpler před vypuknutím konfliktu běžně zaznamenávaly více než sto proplouvajících plavidel denně. Data sledovala především nákladní tankery, lodě pro přepravu suchého volně loženého nákladu a plavidla převážející zkapalněný zemní plyn (LNG) či zkapalněný ropný plyn (LPG).

Námořní doprava v Hormuzském průlivu, kterým obvykle putuje pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu, se potýká s komplikacemi kvůli obnovenému napětí z posledních dnů. Vedle vzájemné výměny palby v blízkosti průlivu se terčem útoků stala také americká vojenská stanoviště v zemích Perského zálivu.

Přestože Trumpova administrativa deklaruje volný pohyb pro všechny lodě, situace na vodní cestě zůstává vysoce napjatá. To vystavuje posádky obchodních lodí permanentní nejistotě.

Původní dohoda, kterou Spojené státy a Írán podepsaly na začátku tohoto měsíce, sice stanovuje, že Írán vynaloží maximální úsilí k zajištění bezpečné plavby komerčních plavidel, Teherán se však kontroly nad průlivem nehodlá vzdát.

Vágně formulovaný článek v této dohodě uvádí, že Írán bude na budoucí správě vodní cesty spolupracovat s Ománem, což íránskému režimu dává oficiální a formální roli při řízení celého průlivu. V důsledku toho v oblasti vznikly tři zcela odlišné námořní koridory, nad kterými si různé autority nárokují kontrolu.

Komerční lodě mohou využít jižní trasu vedoucí ománskými výsostnými vodami, dále původní předválečnou trasu procházející přímo středem průlivu, nebo severní trasu pod plnou kontrolou Íránu. Analýzy námořní zpravodajské služby Windward ukazují, že provozovatelé se stále častěji přiklánějí k bezpečnější ománské variantě.

Během čtvrtka využilo Hormuzský průliv 18 plavidel směrem dovnitř a 45 plavidel směrem ven zálivu, přičemž více než polovina lodí opouštějících Perský záliv zvolila právě jižní trasu podél Ománu. Použití tohoto koridoru potvrdily u několika velkých obchodních a kontejnerových lodí také nedělní záznamy služby Marine Traffic.

Nedostatek jasných pravidel a přetrvávající zmatky kolem správy jednotlivých koridorů však návrat obchodu k normálu výrazně brzdí. Lodní operátoři jsou nuceni manévrovat nejen v nebezpečných vodách, ale také v komplikovaném politickém prostředí regionu.

Pokud se totiž lodě rozhodnou ignorovat íránské trasy, riskují přímé vojenské napadení. Naopak v případě využití koridoru kontrolovaného Íránem čelí hrozbě tvrdých západních sankcí, pokud by současná křehká americko-íránská dohoda definitivně zkolabovala.

Napětí navíc dál eskaluje v Libanonu, kde střety mezi izraelskou armádou a hnutím Hizballáh, které má přímou podporu Íránu, pokračovaly i přes víkend. Boje neutichly ani několik dní po podpisu nové dohody ve Washingtonu. Izraelské síly v neděli zasáhly tři velitelská centra Hizballáhu v oblastech Nabatíja a Majfadún a zničily odpalovací zařízení.

Hizballáh pondělní údery na obytné budovy označil za hrubé porušení příměří. Celou situaci komplikuje fakt, že Írán jako podmínku pro finální dohodu s USA striktně požaduje kompletní stažení izraelských vojsk z Libanonu, přestože Izrael hned dva dny po podpisu washingtonského dokumentu schválil pokračování svých tamních vojenských operací.