Ve městech po celé Francii pokračovaly protesty proti vládní penzijní reformě

Ve městech po celé Francii dnes pokračovaly protesty proti vládní penzijní reformě, která by pro většinu Francouzů posunula hranici odchodu do důchodu ze 62 na 64 let. Odborové organizace uspořádaly už čtvrtou "mobilizaci" proti letošnímu návrhu ve snaze donutit vládu a prezidenta Emmanuela Macrona ke změně kurzu.

Nově avizovaly svolání generální stávky na 7. března, nebudou-li jejich požadavky vyslyšeny. Podle ministerstva vnitra se dnešních demonstrací zúčastnilo na 963.000 lidí, což je více než v úterý, ale méně než na počátku protestů.

Protesty začaly 19. ledna, to bylo jen několik dní po odhalení vládního plánu, a pokračovaly 31. ledna a toto úterý. Čtvrté kolo demonstrací bylo jako první svoláno na nepracovní den, aby se jej mohli zúčastnit i lidé, kteří se jindy nemohou uvolnit z práce. "Je to možná jediný moment, kdy můžu přijít, teď mám šanci," řekla agentuře AFP ředitelka střední školy Sandrine Thouronová na pochodu v Toulouse.

"Jsem tu za svou matku, která má z práce deprese a prožila syndrom vyhoření, a za všechny staré lidi, které vidím dělat těžkou práci," řekl osmnáctiletý recepční Nicolas Garcia, který demonstroval v Clermont-Ferrandu, a to vůbec poprvé v životě.

Odboráři doufali v silnou účast, která by vyslala vládě jasný signál po poklesu zájmu při předchozím kole demonstrací. Policie v úterý vyčíslila účast na 757.000 lidí, zatímco o týden dříve zaznamenala asi 1,27 milionu demonstrantů. Francouzská média v pátek psala o tom, že úřady před novou mobilizací očekávaly v ulicích 600.000 až 800.000 lidí.

Podle ministerstva vnitra se dnešních demonstrací zúčastnilo 963.000 lidí, uvedla stanice BFMTV na svém webu. Odbory ještě své vlastní celostátní odhady médiím nenabídly.

V dopoledních hodinách začaly pochody v Toulouse či Štrasburku a kolem 13:00 odstartovala také manifestace v Paříži naplánovaná na trase od náměstí Republiky po Place de la Nation. Odborová centrála CGT odhadla počet demonstrantů v metropoli na půl milionu, zatímco podle policie jich bylo 93.000, uvedla BFMTV.

V Toulouse podle organizátorů pochodovalo 100.000 lidí, což je vyšší odhad oproti předchozím dvěma manifestacím v tomto jihofrancouzském městě. V Marseille podle pořadatelů byla účast ještě vyšší: 140.000 lidí.

Předchozí protestní dny byly spojené se stávkami ve veřejném sektoru, které výrazně narušily hromadnou dopravu či školní výuku. Dnes se tento scénář neopakuje, pařížské letiště Orly však kolem poledne informovalo o předem neohlášené stávce letových dispečerů. Výsledkem je zrušení poloviny letů, napsala televize BFMTV.

Jádrem konfliktu je snaha vlády do roku 2030 navýšit o dva roky věkové minimum pro odchod do důchodu a také zrušit většinu speciálních režimů v penzijním systému. Plán pramení z dlouhodobé politiky prezidenta Macrona a jeho strůjci jej obhajují jako snahu zvrátit ztrátovost současného nastavení. Francouzský důchodový systém je označován za relativně štědrý a Francouzi tráví v důchodu v průměru nejvíce let ze všech zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Průzkumy naznačují, že většina země se změnou nesouhlasí, uvádí agentura Reuters.

Zatímco vláda se snaží reformu protlačit parlamentem, na obzoru jsou další protesty a stávky. Už během týdne odbory avizovaly další mobilizaci 16. února, po dnešním jednání pak ohlásily březnovou generální stávku. Nestáhne-li vláda svůj návrh, pokusí se "zastavit" život ve Francii, řekl za přední odborové organizace ředitel svazu FO Frédéric Souillot.

Související

Demonstrace, ilustrační foto

Nepokoje ve Francii nepolevují. Tisíce studentů dál vyráží do ulic, ministr slibuje řešení

Francouzští středoškoláci již desátý den pokračují v masivních protestech a blokádách škol napříč celou zemí. Demonstrace namířené proti špatnému stavu národního vzdělávacího systému, chronickému nedostatku učitelů a zchátralým budovám vyvrcholily v čtvrtek průvody ve velkých městech. V Paříži se na náměstí Bastily shromáždilo přibližně dvacet pět tisíc studentů, kteří požadují zásadní reformy. Celkově se čtvrtečních protestních akcí po celé Francii podle úřadů zúčastnilo přes sedmdesát tisíc lidí.

Více souvisejících

demonstrace ve Francii ,  Francie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Andrej Babiš

TI: Babiš je ve střetu zájmů, potvrdila Evropská komise

Evropská komise zaslala oficiální dopis protikorupční organizaci Transparency International ČR, v němž potvrdila střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Reagovala tak na květnový právně-analytický podnět týkající se Babišových obchodních aktivit a fungování svěřenského fondu RSVP TRUST.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Katie Zachariová

První vystoupení nové mluvčí Bílého domu skončilo katastrofálně, píše americký tisk

Nová tisková mluvčí Bílého domu Katie Zachariová zažila v úterý naprostý debakl, když její vůbec první setkání s novináři skončilo po pouhých několika minutách chaosem, trapným přeřeknutím a předčasným odchodem od řečnického pultu. Zahraniční média i političtí analytici incident okamžitě označili za ukázkovou krizi komunikace, která obnažila nepřipravenost nově jmenované úřednice na tlak nejvyššího amerického úřadu, píše The Independent, který vystoupení označil za katastrofální.

před 4 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev a rakovina plic: Dá se vyléčit? Jaké jsou šance na uzdravení?

Papež Lev XIV. podstoupil v úterý v římské nemocnici Gemelli úspěšnou chirurgickou operaci, během níž mu byl odstraněn nádor z pravé plíce. Vatikán v následném lékařském bulletinu potvrdil, že jednasedmdesátiletý pontifik trpí plicním adenokarcinomem, který byl u něj odhalen v raném stádiu.

před 5 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev má rakovinu, lékaři mu odstranili část plíce

Papež Lev XIV. podstoupil v římské nemocnici Gemelli úspěšný chirurgický zákrok, během kterého mu byl odstraněn dolní lalok pravé plíce. Vatikán v úterý večer v oficiálním lékařském bulletinu potvrdil, že u jednasedmdesátiletého pontifika byla po operaci diagnostikována rakovina plic, konkrétně plicní adenokarcinom.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Rusko na Ukrajině likviduje americké podniky. Firmám se mlčení Bílého domu nelíbí

Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa čelí kritice kvůli tomu, že nevyjádřili žádné stanovisko k nedávným útokům na americké podniky na Ukrajině. Zatímco Bílý dům tlačí na Ukrajinu, aby zastavila útoky na ruské rafinerie kvůli dopadům na americké spotřebitele, ruské rakety a drony mezitím cíleně ničí majetek amerických firem. Tato situace vyvolává značné znepokojení mezi zástupci byznysu.

před 8 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu ovlivní studená fronta, citelně se ochladí

Víkendové počasí přinese na naše území výraznou změnu, kterou ovlivní přechod studené fronty postupující od severozápadu. Zpočátku sice převládne polojasno a ráno se ojediněle tvoří mlhy, avšak během dne začne oblačnosti od severozápadu rychle přibývat.  

včera

Mrakodrapy

Saúdská Arábie vynakládá na obranu desítky miliard dolarů. Proč nedokázala sestřelit rakety Hútíů?

Saúdská Arábie vynakládá každoročně desítky miliard dolarů na zajištění své bezpečnosti, přesto se jí navzdory obrovským investicím nedaří plně ochránit klíčovou infrastrukturu. Země čelí opakovaným raketovým a dronovým útokům ze strany jemenských povstalců, které vážně ohrožují její strategické objekty. Tyto incidenty ukazují na přetrvávající zranitelnost navzdory maximální snaze státních orgánů.

včera

včera

Sýrie

Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem

Nelegální překročení státních hranic České republiky by se mělo v budoucnu opět stát trestným činem, a to na základě dohody vládní koalice, kterou po jednání oznámil předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Nová úprava má cílit výhradně na občany třetích zemí, kteří se pokusí dostat na české území nelegálním způsobem, přičemž se nijak nedotkne obyvatel Evropské unie, Norska či Švýcarska.

včera

včera

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

včera

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

včera

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

včera

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

včera

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

včera

Na ruské straně zemřelo ve válce 11x víc vojáků než na Ukrajině, tvrdí Syrskyj

Ukrajina stabilizovala frontovou linii a zlomila schopnost ruských sil dále postupovat, uvedl v exkluzivním rozhovoru pro britskou stanici BBC bývalý velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj. Jde o jeho první vyjádření od chvíle, kdy byl v létě odvolán z funkce po veřejném sporu s ministrem obrany.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy