Ve špičce budete šetřit elektřinou, nařídí EU. Zavádí i maximální příjmy pro dodavatele

Evropská unie příští týden uvádí do praxe dvojici opatření, na kterých se členské země dohodly ve snaze zmírnit dopady vysokých cen energií na firmy a domácnosti. Od čtvrtka začne platit povinnost omezit spotřebu elektřiny v těch částech dne, kdy panuje nejvyšší poptávka. Zároveň v evropském bloku startuje aplikování mechanismu, který státům umožňuje odebírat příjmy elektráren nad určitou hranicí a používat je na ochranu spotřebitelů.

Vlády EU se na obou opatřeních dohodly na konci září poté, co na pozadí ruské války proti Ukrajině vyskočila cena plynu na hodnoty několikanásobně převyšující průměr z minulých let. Byť od té doby výrazně klesla, zůstává plyn ve srovnání s uplynulými roky drahý, což se promítá do cen elektřiny. Důvodem je evropský velkoobchodní systém, v němž se cena elektřiny odvíjí od nejnákladnějšího způsobu výroby potřebného k uspokojení momentální poptávky.

Ve snaze minimalizovat využívání drahé výroby z plynu se státy EU dohodly, že od začátku prosince do konce března sníží o pět procent spotřebu elektřiny ve špičce. Časové úseky vybrané pro úspory při tom mají tvořit aspoň desetinu zimních měsíců. Pokles poptávky se bude vypočítávat porovnáním se spotřebou, kterou pro dané období předpovídali provozovatelé rozvodné sítě.

Druhé opatření, které se začátkem prosince vstupuje v platnost, míří proti mimořádným ziskům elektráren s nižšími náklady, než mají ty paroplynové. Pro dodavatele elektřiny vyrobené z jádra, uhlí či obnovitelných zdrojů, byl stanoven příjmový strop na úrovni 180 eur za megawatthodinu. Veškeré prostředky nad touto hranicí mohou unijní vlády firmám odebrat, načež mají povinnost použít je na podporu koncových odběratelů elektřiny.

Unijní nařízení členským zemím dává značnou volnost. Mohou například zavést různé příjmové stropy pro jednotlivé zdroje elektrické energie, a to pod i nad uvedenou základní hodnotou. Konkrétní opatření pro dosažení úspor elektřiny si státy určují samy, přičemž své plány v tomto směru musí dodat Evropské komisi do 1. prosince. Unijní exekutiva na dotaz ČTK neuvedla, zda to již všechny učinily.

Velkoobchodní cena elektřiny se na evropských trzích na konci léta vyšplhala až na nevídané hodnoty kolem 1000 eur za MWh a i v posledních týdnech zůstávala nad hranicí stanovenou unijním nařízením. Evropská komise v září přišla s odhadem, že systém přerozdělování zisků by do unijních rozpočtů mohl přinést okolo 140 miliard eur (3,4 bilionu Kč). Česká vláda plánuje od prosince do konce příštího roku vybrat asi 80 miliard Kč.

Podobně jako Česko i některé další unijní státy hranici pro odebírání příjmů elektráren posouvají. Například Belgie ji podle dostupných informací plánuje snížit na 130 eur za MWh. Francouzská vláda chce zavést ještě nižší strop, napsal list Le Figaro. Hranici nadměrných příjmů pro prodej elektřiny z větrné, vodní či jaderné energie údajně posunula na 100 eur za MWh.

Opatření zaváděná od příštího měsíce navazují na dohodu o dobrovolném snížení spotřeby plynu jakožto další díly reakce EU na energetickou krizi. Schváleny byly společně s plánem přerozdělovat část zisků firem dodávajících fosilní paliva za letošní a příští rok. Česká vláda kroky prezentuje i jako úspěchy svého předsednictví v Radě EU, které už kvůli intervencím proti vysokým cenám energií svolalo několik mimořádných ministerských rad a moderuje i složité debaty o zastropování ceny plynu.

Povinné úspory elektřiny a odebírání zisků považovaných za nadměrné se zároveň neobešly bez kritiky. Prezident české Hospodářské komory Vladimír Dlouhý například po jejich dojednání uvedl, že opatření neřeší problémy českého průmyslu a nebudou mít okamžitý vliv na ceny energií. Sdružení Eurelectric hájící zájmy evropského energetického sektoru se zase tento týden obrátilo na Evropskou komisi se stížností na způsob, jakým různé země včetně ČR zavádí strop na mimořádné příjmy.

Spokojené nejsou ani všechny unijní vlády. Ta slovenská si už v září stěžovala, že systém zdanění příjmů elektráren je pro ni nevýhodný. Jak popsal web Politico, nástroj přinese značně nerovnoměrné výsledky v závislosti na energetickém mixu dané země, národních opatřeních či míře dovozu elektřiny. Nařízení EU ve snaze zmírnit tyto nerovnosti vyžaduje, aby země uzavíraly bilaterální "dohody o solidaritě" v případech vysoké závislosti jedné strany na elektřině vyrobené jinde. Kolik takovýchto dohod bude při startu unijního mechanismu platit, není jasné.

Související

Simeon Popov Rozhovor

Babišova kampaň byla nebezpečná. Marketéři rozeštvali společnost jen pro peníze, je to zklamání, říká Popov pro EZ

Právník Simeon Popov v rozhovoru pro EuroZprávy.cz zhodnotil volbu nového prezidenta republiky a řekl, co ještě můžeme očekávat od stávající hlavy státu Miloše Zemana. Jmenování nového předsedy Ústavního soudu by podle něj vyvolalo určité pnutí mezi jeho soudci. „Doporučoval bych Miloši Zemanovi, aby žádná neuvážená rozhodnutí už nečinil,“ říká právník v rozhovoru pro EZ.

Více souvisejících

EU Energetika Elektřina

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 32 minutami

Armáda Velké Británie

Americký generál varoval britského ministra kvůli stavu britské armády

Britská armáda už nenese status prvotřídní armády jako ta americká, ruská nebo francouzská, varoval podle zdroje stanice Sky News britského ministra obrany Bena Wallace nejmenovaný americký generál. Británie by podle zdroje nebyla schopna bránit své nebe před raketovými útoky takového rozsahu, s jakými se vyrovnává Ukrajina. Úřad britského premiéra v reakci na zprávu uvedl, že britská armáda je stále na špičkové úrovni.

před 58 minutami

Americká armáda, ilustrační fotografie

Americké tanky dorazí na Ukrajinu nejdříve koncem roku, píše deník

Spojené státy podle informací deníku The Washington Post dodají Ukrajině 31 slíbených tanků M1 Abrams až koncem letošního roku či na začátku roku příštího. Ukrajina přitom naléhá na své spojence, aby jí moderní tanky poskytli co nejrychleji. Britské tanky Challenger 2 dorazí na Ukrajinu do léta, sdělil dnes podle stanice Sky News britský ministr obrany Ben Wallace. Původně Londýn uváděl, že dodání 14 slíbených challengerů plánuje koncem března.

Aktualizováno před 1 hodinou

Belgická policie

Útok v bruselském metru: Muž pobodal tři lidi, policie ho zadržela

Útočník dnes večer na stanici bruselského metra Schuman poblíž sídel institucí Evropské unie pobodal tři lidi. Jeden zraněný je ve vážném stavu, uvedla policie. Policisté podezřelého zadrželi, na místě zasahovaly dvě sanitky. Provoz metra je po incidentu narušen, napsal belgický list La Libre. Podle agentury AFP měl zadržený muž v minulosti psychické obtíže.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Ukrajina se ohradila proti snaze MOV vrátit Rusko do sportovních soutěží

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i jeho poradce Mychajlo Podoljak se ostře ohradili proti snaze Mezinárodního olympijského výboru (MOV) zrušit zákaz startů ruských a běloruských reprezentantů v mezinárodních soutěžích. MOV ale ve vyjádření pro agenturu Reuters ukrajinské výroky, že svým přístupem podporuje válku, důrazně odmítl.

před 2 hodinami

Oleksij Reznikov (vpravo)

Ukrajina letos plánuje vynaložit asi 20 miliard hřiven na drony, uvedl ministr

Ukrajina plánuje v letošním roce vynaložit asi 20 miliard hřiven (11,9 miliardy Kč) na nákup bezpilotních letounů. Na facebooku to dnes napsal ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov, podle něhož resort obrany už podepsal 16 smluv s domácími výrobci dronů. Minulý týden ukrajinský generální štáb oznámil, že v zemi vznikají úderné roty bezpilotních letounů.

před 2 hodinami

Jana Černochová

Černochová o armádě: Zprofesionalizovala se, zaslouží úctu i moderní vybavení

Česká armáda se během 30 let své existence profesionalizovala, zaslouží si respekt a úctu i moderní vzhled a vybavení. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) to řekla na setkání při příležitosti 30. výročí vzniku sboru, kterého se dnes v atriu Armádního muzea Žižkov zúčastnili veteráni, vojáci, diplomaté a vrcholní politici včetně o víkendu zvoleného prezidenta, bývalého šéfa generálního štábu Petra Pavla.

před 3 hodinami

Facebook

Facebook žádá britský soud o zablokování žaloby požadující vysoké odškodné

Americká internetová společnost Facebook požádala britský soud, aby zablokoval hromadnou žalobu, která po firmě požaduje odškodné až tři miliardy liber (přes 80 miliard Kč). Žaloba podaná jménem zhruba 45 milionů britských uživatelů sociální sítě Facebook tvrdí, že firma zneužívala svého dominantního postavení na trhu ke zpeněžování osobních údajů uživatelů, informovala dnes agentura Reuters.

před 3 hodinami

Petr Pavel

Velké plus Petra Pavla: Zná NATO, zanechal dobrý dojem, tvrdí znalci poměrů

Pro budoucího českého prezidenta Petra Pavla bude velkou výhodou, že dobře zná fungování Severoatlantické aliance ze svého dřívějšího působení. Soudí tak lidé pracující v bruselském sídle aliance i další znalci místních poměrů, podle nichž se tu jako generál zapsal velmi pozitivně ve funkci šéfa Vojenského výboru. Již tehdy se podle nich nebál mluvit o záležitostech, které byly na vojáka nečekaně politické.

Aktualizováno před 3 hodinami

Petr Fiala

Vězňů je v Česku podle premiéra příliš mnoho, je potřeba to změnit

Počet vězňů v Česku i doba, kterou tráví za mřížemi, jsou příliš vysoké a je potřeba udělat změny. Premiér Petr Fiala (ODS) to uvedl po dnešní bilanční návštěvě na ministerstvu spravedlnosti. Pomoci by podle něj mohla novela trestního řádu, změny v sazbách trestů i rozsáhlejší využívání alternativních trestů.

před 3 hodinami

Škoda Auto, a.s.

Škoda Auto omezuje tento týden kvůli nedostatku čipů výrobu

Automobilka Škoda Auto omezuje kvůli nedostatku čipů tento týden výrobu. Odstávky se dotknou závodů v Mladé Boleslavi a Vrchlabí, v Kvasinách se naopak dál vyrábí bez omezení. Na informaci týdeníku Škodovácký odborář dnes upozornil server Novinky.cz. Kvůli nedostatku komponentů nebude od začátku února vyrábět také kolínská Toyota.

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Pavel Blažek (vlevo) a Petr Fiala.

Zeman by neměl jmenovat nástupce Rychetského, shodli se Fiala a Blažek

Končící prezident Miloš Zeman by neměl jmenovat nového předsedu Ústavního soudu (ÚS). Na dnešní tiskové konferenci po bilanční návštěvě ministerstva spravedlnosti to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Tento krok by podle něj vyvolal zmatek a nejasnosti. Ministr Pavel Blažek (ODS) dodal, že nemá cenu, aby se Zeman v závěru kariéry pouštěl do tohoto souboje s právníky, novináři a možná i s částí veřejnosti.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

Petr Pavel

Diplomatický průlom. Pavel telefonoval s prezidentkou Tchaj-wanu

 Nově zvolený prezident Petr Pavel dnes v telefonátu ujistil tchajwanskou prezidentku Cchaj Jing-wen, že Tchaj-wan a Česká republika sdílí hodnoty svobody, demokracie a lidských práv a že budou dále posilovat partnerství. Pavel to uvedl na twitteru. Řekl jí také, že doufá, že budou mít možnost se setkat osobně. Čínské ministerstvo zahraničí dříve uvedlo, že kvůli chystanému hovoru je v kontaktu s Prahou.

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Hloupost, po které volal i Babiš. O to větší, že tu máme jeden odstrašující příklad

Průměrná cena benzínu Natural 95 na čerpacích stanicích v tuzemsku se nyní pohybuje okolo 37,40 korun za litr a u nafty kolem 37,98 korun za litr. Vezmeme-li v úvahu lednová čísla cen pohonných hmot v Evropě, dá se říct, že Česká republika patří k zemím s levnějšími pohonnými hmotami. Naše ceny se totiž nejen u benzinu, ale i nafty pohybují pod evropským průměrem. Nelze v této souvislosti ale nepřipomenout, že na rozdíl od řady zemí, které tu s výraznými, tu jemnějšími státními zásahy intervenovaly na trhu s palivy, jsme se k podobnému stavu dostali bez zásahů a narušování samoregulace trhu v podobě třeba fixace cen nebo nějakých přídělů či omezování dávek. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Finsko věří, že se Švédskem do NATO vstoupí nejpozději v červenci

Finsko věří, že do Severoatlantické aliance vstoupí nejpozději v červenci, a to spolu se sousedním Švédskem. Podle agentury Reuters to dnes řekl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Obě země o členství v NATO požádaly společně v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Schválit ho ale ještě musí Maďarsko a Turecko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přitom v neděli naznačil, že Ankara by mohla dát souhlas v případě Finska, bez ohledu na Švédsko.

Zdroj: ČTK

Další zprávy