Ve stopách Maďarska? Slovensko chce změnit volební systém

Koaliční strana Hlas v příštím roce představí návrh na změnu volebního systému. Oznámil to její předseda Matúš Šutaj Eštok po sobotní programové konferenci v Liptovském Mikuláši s odůvodněním, že o osudu země nemůže rozhodovat jenom Bratislava. O jaký konkrétní typ volebního systému by se mělo jednat zatím není známo. „Důležitý je princip, který zní, aby každý jeden slovenský region měl přímo zastoupeného svého poslance v NR SR,“ uzavřel Eštok. 

Lídr nejsilnější opoziční hnutí PS Michal Šimečka upozorňuje na možný maďarský scénář vyplývající ze změny systému, který by pomohl vládním stranám Smer a Hlas „zabetonovat se u moci.“ 

Liberálové z SaS se staví proti změně v dosavadním volebních systému a poukazují na možný přepad hlasů velkého rozsahu. Dále argumentují, že změna systému by posílila pouze pozici Smeru. 

Naopak, KDH je jediným opozičním subjektem, který dlouhodobě mluví o potřebě změny současného volebního systému. Předseda hnutí Milan Majerský, který je zároveň i hejtmanem Prešovského kraje, navrhoval zřídit osm volebních obvodů, které by odpovídaly hranicím slovenských krajů. 

Během minulého volebního období došlo k zakotvení volebního systému do ústavy v důsledku obav o jeho změnu ze strany současných vládních stran, kdy bylo u kormidla hnutí OĽaNO (nyní Hnutí Slovensko). Na změnu volebního systému je potřebný souhlas třípětinové většiny všech poslanců ve slovenském parlamentu. Současná vládní koalice má 79 poslanců, a proto by její záměr museli podpořit i opoziční křesťanští demokraté. 

Současný volební systém je dědictvím Vladimíra Mečiara

S vícero volebními obvody má Slovensko za éru své samostatnosti zkušenost. Do roku 1994 se v parlamentních volbách na Slovensku volilo v čtyřech krajích, a to konkrétně v Bratislavském, Západoslovenském, Středoslovenském a Východoslovenském. To se však změnilo s příchodem třetí vlády Vladimíra Mečiaru a od roku 1998 se volí poslanci skrz poměrný volební systém s jediným obvodem.

Na to, aby mohla strana vstoupit do parlamentu, je nutných alespoň 5 % všech platných hlasů; u dvou a trojkoalic se toto kvorum zvyšuje na 7 % a v případě koalicí čtyř nebo vícero stran činí kvorum 10 %. Volič má právo využít preferenční hlasování, a to konkrétně čtyři preferenční kroužky, které může odevzdat kandidátem na dané kandidátce dle vlastního uvážení. 

Tento systém nahrává na smeč „stranám jednoho muže“, jako bylo HZDS Vladimíra Mečiara nebo nyní Smer Roberta Fica. 

 

Orbánova „hra na demokracii“ podle pravidel smíšeného systému

Parlamentní volby v Maďarsku probíhají na základě smíšeného volebního systému. Parlament se skládá ze 199 poslanců, přičemž 106 je voleno jednokolově v jednomandátových obvodech prostřednictvím relativní většiny, zatímco zbývajících 93 je voleno z celostátní kandidátky. Voliči, kteří nemají trvalý pobyt v Maďarsku, mohou hlasovat pouze na základě celostátní kandidátky, pokud se předtím zaregistrují.

Při rozdělování mandátů z celostátní kandidátky se zohledňují také přepadlé hlasy z jednomandátových obvodů, což zohledňuje tzv kompenzační mechanismus, z kterého má užitek i nejsilnější strana. Pro strany, které kandidují samostatně, platí minimální kvorum 5 %, které se zvyšuje s počtem stran v rámci volební koalice.

Smer by mohl vládnout i sám

O tom, jak by vypadalo rozložení sil ve slovenském parlamentu, kdyby u předešlých parlamentních voleb byl využit smíšený systém, informovalo SME. 

Ze zavedení smíšeného volebního systému by nejvíc vytěžil Smer, který by si díky změně volebního systému zajistil výraznou převahu v porovnání s ostatními parlamentními subjekty. Z původních 42 mandátů by si polepšil o dodatečných 36, čímž by získal celkem až 78 křesel, což by mu umožnilo složit jednobarevnou vládu. Podobný scénář se odehrál již v letech 2012–2016, kdy Smer vládl bez koaličních partnerů.  

Největší opoziční hnutí PS by ve smíšeném systému zaznamenalo mírnou ztrátu mandátů. Z původních 42 mandátů by přišlo o 4, důsledkem čehož by obsadilo 38 křesel. 

Koaliční Hlas by paradoxně přišel o nejvíc mandátů. Z původních 27 mandátů by přišel o 14, čímž by získal pouze 13 křesel. 

Trojkoalice OĽaNO a priatelia, ZA ĽUDÍ a Kresťanská únia by ztratila 7 mandátů. Z původních 16 by si připsala na konto 9 křesel. Stejný počet křesel by připadl i opozičním křesťanským demokratům z KDH, kteří by přišli o 3 mandáty. Z původních 12 křesel by jim zůstalo 9.

Nejmenší strana současné slovenské vládní koalice SNS by, stejně jak její koaliční partner Hlas, přišla o několik mandátů. Z původních 10 by jejich počet klesl na 5. Naopak, smíšený volební systém by otevřel dveře do parlamentu pro mimoparlamentní Maďarskou alianci, která by získala 3 křesla.

V důsledky změny volebního systému by se současná vládní koalice opírala o 96 poslanců v parlamentu, což by jí umožňovalo přijímat ústavní zákony. Tento scénář by se naplnil i bez přítomnosti SNS, bez které by si tandem Smer a Hlas zajistil podporu u jejich 91 poslanců. 

Současná opozice, a to i s podporou Maďarské aliance, by tím pádem nedokázala složit vládu.