Hlavním varovným signálem pro Demokratickou stranu před letošními kongresovými volbami je skutečnost, že se jí nedaří získat dostatečnou podporu mezi voliči, kteří vyjadřují nespokojenost s působením prezidenta Donalda Trumpa. Tento jev, označovaný jako schvalovací propast roku 2026, představuje paradoxní situaci.
Trumpovo hodnocení se sice propadlo výrazně níže než u jiných moderních prezidentů před zásadními volebními porážkami, přesto si však demokraté nedokázali v klíčových soubojích o Sněmovnu reprezentantů a Senát vybudovat jednoznačný náskok. Podle demokratických analytiků strana nedokázala efektivně oslovit přibližně desetinu americké voličské základny, která se sice obrátila proti Trumpovi, ale k demokratům si cestu nenašla.
V minulých volebních cyklech přitom postoj k prezidentovi hrál rozhodující roli. Během Trumpova prvního funkčního období v roce 2018 hlasovalo celých 90 procent jeho odpůrců pro demokratické kandidáty do Sněmovny a v roce 2020 tento podíl stoupl na 93 procent. Letošní průzkumy renomovaných institucí však ukazují, že demokraté mezi lidmi nespokojenými s prezidentem získávají podporu pouze v rozmezí od 69 do 85 procent v závislosti na konkrétním šetření. Republikáni si naopak mezi Trumpovými příznivci drží pevnou pozici a stabilně u nich vítězí s více než devadesátiprocentní podporou.
Tato situace umožňuje řadě republikánských kandidátů v Senátu dosahovat lepších výsledků, než jaké odpovídají celkové popularitě samotného prezidenta. Volební modely ukazují, že například republikánský senátor Jon Husted v Ohiu nebo kandidátka Ashley Hinsonová v Iowe si udržují těsný náskok, a Ken Paxton v Texasu drží vyrovnanou pozici, přestože Trumpova popularita ve všech těchto třech státech dosahuje pouhých 44 procent.
Podobný trend vykazuje i Aljaška, kde senátor Dan Sullivan vede nad demokratickou vyzývatelnou Mary Peltolovou. Jediné dva státy zkoumané v rámci těchto průzkumů, kde naopak vedou demokraté Roy Cooper a Graham Platner, jsou Severní Karolína a Maine, tedy oblasti s nejvýraznější převahou Trumpových odpůrců.
Pro Republikánskou stranu však tento stav představuje skryté riziko. Současné národní průzkumy přisuzují Trumpovi podporu pouhých 36 procent dospělých Američanů, zatímco 61 procent s jeho působením nesouhlasí. To je podstatně horší výsledek než 45 procent, s nimiž se potýkali Clinton v roce 1994, Obama v letech 2010 a 2014 či Biden v roce 2022.
Pokud by se nespokojení voliči nakonec zachovali podle historických precedentů a přiklonili se k opozici, nebo pokud by se rozhodli k volbám vůbec nepřítjít, mohly by se současné nadějné vyhlídky republikánů ukázat jako předčasné. Republikáni přesto spoléhají na to, že souboje se odehrávají převážně v obvodech, kde Trump v roce 2024 zvítězil, což by mělo jejich kandidátům poskytnout stabilní voličské zázemí.
Republikánští stratégové vidí svou hlavní výhodu v oslabení celkové image Demokratické strany, která se potýká s negativními dopledky problematického Bidenova prezidentství a nedokáže voličům představit srozumitelnou alternativu. Skupinu voličů, kteří sice nesouhlasí s Trumpem, ale váhají s podporou demokratů, tvoří podle nich zejména vysokoškolsky vzdělaní běloši a bělošky bez vysokoškolského vzdělání.
Republikáni se proto snaží v kampani vykreslit umírněné demokratické kandidáty jako spojence radikálně levicového křídla strany, jehož zástupci uspěli v letošních primárkách. Tento model úspěšně aplikovali demokraté v roce 2022, kdy dokázali zvítězit v klíčových senátních soubojích v Arizoně, Georgii či New Hampshiru tím, že své soupeře označili za extremisty.
Demokratičtí stratégové jsou naopak přesvědčeni, že současná ztráta mezi Trumpovými odpůrci je pouze sezónní záležitostí, která se s blížícím se termínem voleb vytratí. Očekávají, že intenzivní podzimní kampaň v jednotlivých obvodech umožní kandidátům vybudovat si vlastní politickou identitu nezávislou na celostátním vedení strany, což jim pomůže váhající voliče získat na svou stranu.
Klíčovým faktorem by mohl být také vliv volební účasti. Data ukazují, že mezi pevně rozhodnutými voliči získávají demokraté u Trumpových odpůrců o deset procentních bodů vyšší podporu než v případě celkového vzorku registrovaných voličů. Výsledek celých voleb tak bude záviset především na tom, zda demokraté dokážou této specifické skupině nabídnout dostatečně jasný a atraktivní program.
Související
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Česká reakce na tragickou smrt fotbalisty. Ligový trenér hrával za stejný klub
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 2 hodinami
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 3 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 5 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 10 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
Společnost Google zavádí nové kontrolní mechanismy, které umožní školám omezit přístup studentů k jejím umělou inteligencí poháněným nástrojům. Pokud se ovšem vzdělávací instituce rozhodnou umělou inteligenci zcela odmítnout, přijdou zároveň o přístup ke klasickému internetovému vyhledávání Google. Tato změna politiky může zásadně ovlivnit způsob, jakým žáci a učitelé využívají technologie v oblasti vzdělávání po celém světě.
Zdroj: Libor Novák