Wagnerovci založili v Bělorusku společnost s ručením omezeným se zaměřením na vzdělávání

Wagnerovu skupinu se základním kapitálem 200 běloruských rublů (necelé 2000 korun) zaregistrovaly 4. srpna úřady okresu Asipoviče. Organizace jako právnický subjekt sídlí v běloruské obci Cel, kde se nachází polní tábor Wagnerovy skupiny a kam se část žoldnéřů přesunula po své vzpouře proti ruskému vojenskému vedení.

Podle rejstříku jsou hlavním a jediným předmětem činnosti Vagnerovy skupiny "jiné druhy vzdělávání". Do této podskupiny podle úřední specifikace patří školící střediska s různými kurzy: na zvýšení odbornosti, výuku cizích jazyků, nabytí počítačových dovedností, kurzy přežití, výuka náboženství, nácvik vystupování na veřejnosti či trénink techniky rychlého čtení.

Část žoldnéřů se po červnovém pokusu o vzpouru iniciovanou Jevgenijem Prigožinem přesunula do Běloruska, kde se podle tamního ministerstva obrany podílejí na výcviku běloruské armády.. Podle monitorovací skupiny Belaruski hajun se na území Běloruska může nacházet přibližně 4500 wagnerovců, celkem by jich do Běloruska mělo přijet až 10.000.

V současnosti je podle RFE/RL nejasné, zda wagnerovci mají v úmyslu zůstat v Bělorusku, vrátit se do Ruska, nebo se rozdělí mezi tyto dvě země a africký kontinent. Nejasný je i osud samotného Prigožina: Od doby, kdy se po vzpouře objevil v Rusku, zřejmě pendluje mezi oběma zeměmi.

Registrace společnosti může souviset s nedávnými spekulacemi, že Kreml přestal financovat ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu. Ta tak může být donucena k úpravě počtu členů či snižování platů, uvedlo britské ministerstvo obrany.  

Wagnerovci by se podle britského ministerstva mohli obrátit i na Bělorusko jako zdroj podpory. "Početná síla by však byla významným a potenciálně nevítaným odlivem skromných běloruských zdrojů," píše resort.

Rusko od pokusu wagnerovců v červnu letošního roku uskutečňuje kroky vůči obchodním zájmům šéfa této žoldnéřské skupiny Jevgenije Prigožina, připomíná britský resort. Žoldnéři z Wagnerovy skupiny bojovali na Ukrajině několik měsíců po boku ruské armády, důležitou roli sehráli například při intenzivních bojích o město Bachmut na východě Ukrajiny.

Na problémy s financováním ukazovalo i nedávné rozhodnutí Prigožina, který prohlásil, že jeho žoldnéři prozatím nedělají nábor nových členů, v budoucnu se to však může změnit. Ještě před nedávným pokusem o vzpouru v Rusku přitom sháněli nové bojovníky na inzerát, poté, co údajně ztratili desetitisíce lidí na Ukrajině.

Wagnerova skupina je často popisována jako soukromá vojenská firma, protože zaměstnává vojenské a bezpečnostní odborníky, kteří poskytují své služby za finanční odměnu. Skupina je známá pro své nasazení jako žoldnéřská a je nasazována do konfliktních oblastí po celém světě.

Svou úlohu sehrála i na Ukrajině, kde podle tamního prezidenta Volodymyra Zelenského bylo v bojích zabito nejméně 21 000 wagnerovců. Dodal, že soukromá vojenská společnost utrpěla "obrovské ztráty", zejména na východní Ukrajině, kde bojovala její "nejmocnější skupina". 

"Naši vojáci zabili jen na východní Ukrajině 21 000 wagnerovců," řekl počátkem července Zelenskyj podle CNN. "Pro wagnerovce to byly obrovské ztráty,“ podotkl Zelenskyj, který bojovníky charakterizoval jako "motivovaný štáb ruské armády" a většinou trestance, kteří "nemají co ztratit". 

Skupina se podílela na několika vojenských operacích po celém světě, včetně bojů v Sýrii, kde Prigožinovo zapojení bylo spojováno s ruskou intervencí v konfliktu. Wagnerova byla v minulosti označována za nástroj ruské vlády k prosazování jejích zájmů v zahraničí, přičemž Prigožin byl považován za blízkého spojence Vladimira Putina.

Skupina wagnerovců byla obklopena kontroverzemi a spekulacemi ohledně svého financování, struktury a účelu. Její členové jsou často považováni za "námezdní vojáky", kteří jsou najímáni za účelem plnění ruských zájmů mimo oficiální vojenské kanály. Existují také obvinění z toho, že Wagnerova skupina se účastní nelegálních a neetických aktivit, včetně porušování lidských práv.

Prigožin a jeho spojení s Wagnerovou skupinou byly předmětem mezinárodního zájmu a vyvolaly kontroverze. Rusko a Prigožin samotný až do války na Ukrajině popírali jakoukoli účast ve vojenských operacích a tvrdili, že Wagnerova skupina je soukromou bezpečnostní firmou, která operuje nezávisle na ruské vládě.

Wagnerova skupina přesto působila v několika zemích včetně Ukrajiny, Sýrie, Iráku a několika afrických zemí. Podle údajů Evropské unie byl do vzniku skupiny zapojen i bývalý pracovník ruské vojenské rozvědky GRU a podplukovník v záloze Dmitrij Utkin.

V letech 2014 až 2015 působila Wagnerova skupina v mezinárodně neuznaných separatistických útvarech na východě Ukrajiny, konkrétně v Doněcké a Luhanské lidové republice. V roce 2015 se poté přesunula do Sýrie.