Varšava nadále reaguje na hrozbu v podobě příslušníků Wagnerovy skupiny v Bělorusku. Voliči mají souběžně s parlamentními volbami rozhodovat o budoucnosti bariéry na hranici s východním sousedem. Úřady zároveň oznámily zadržení dvou osob, které rozšiřovaly propagandu wagnerovců.
O vypsání referenda informoval na sociální síti X ministr obrany Mariusz Blaszczak. "Polsko se může stát dalším cílem Putina. Naše bezpečnost je v ohrožení," konstatoval ministr. Prezident Andrzej Duda před časem vyhlásil parlamentní volby na 15. října 2023.
Ministr vnitra Mariusz Kamiński dnes uvedl, že kontrarozvědka ABW ve spolupráci s policií identifikovala a zadržela dvojici Rusů, kteří měli v Krakově a Varšavě rozšiřovat propagandistické materiály Wagnerovy skupiny. Oba muži byli zatčeni a obviněni ze špionáže.
Polsko v minulém týdnu oznámilo, že na hranici s Běloruskem hodlá mít kvůli odstrašení agresora kolem 10 tisíc vojáků. Úřady v uplynulých dnech rozhodly, že do oblasti pošlou další dva tisíce vojáků, tedy o tisícovku mužů více než bylo požadováno pohraniční stráží kvůli rostoucímu počtu pokusů o nelegální překročení hranice.
"Kvůli dynamické situaci na polsko-běloruské hranici nařídilo ministerstvo obrany, že žádost bude implementována a další vojáci budou přiděleni k ochraně polsko-běloruské hranice," sdělil resort obrany.
Polsko už dříve nechalo vybudovat na hranici plot s elektrickou ochranou. V poslední době se u hranice objevili bojovníci Wagnerovy skupiny. Premiér Mateusz Morawiecki vývoj komentoval slovy, že jde o snahu destabilizovat situaci na východním křídle NATO.
Žoldnéři se do Běloruska přesunuli po ozbrojené vzpouře v Rusku z 23. června. Obsadili během ní veškerá klíčová místa v Rostově na Donu a následně se vydali směrem na Moskvu, kam ale nedojeli. Prigožin totiž téhož dne večer oznámil, že po domluvě s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem svým jednotkám nařídil, aby zastavily postup na hlavní město a vrátily se na své základny, což se také stalo. Podle uzavřené dohody se následně přesunul do sousední země.
Související
Zelenskyj chce urovnat vztahy s Polskem. Otevře spisy o masakrech ve Volyni
Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk
Polsko , armáda Polsko , Bělorusko , hranice , Wagnerova skupina (v přepisu z ruštiny Vagnerova) , špionáž
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
První výhled počasí na příští víkend. Tropy budou úřadovat
včera
Na Klatovsku hoří les. Platí třetí stupeň poplachu
včera
Hradec si odváží z Norska senzační výhru, Jablonec duel plný zvratů v Chorvatsku nezvládl
včera
Česko chce zlepšit proočkovanost proti chřipce. Inspiraci bere ze zahraničí
včera
Hasiči budou mít nového šéfa. Vlček skončil po pěti letech v nejvyšší funkci
včera
Může to být nejhorší epidemie eboly v historii, varují experti z Afriky
včera
Ukončování reprezentačních kariér nebere konce. V národním týmu nebude pokračovat Zelený
včera
Policejní manévry na Klatovsku. Muž měl použít zbraň proti příbuzným
včera
Babiš jednal s černohorským premiérem o evropské integraci a obranné spolupráci
včera
Foldyna stále nesmí domů. Soud prodloužil předběžné opatření
včera
Nebezpečné počasí. Meteorologové varovali před požáry na dalších místech
včera
Babišova vláda chce změnit jednací řád. Premiér prý nedostane více pravomocí
včera
Sparta se na úvod boje o Ligu mistrů utká s Lyonem, pohárové soupeře znají i další české týmy
včera
Trump znovu pohrozil Íránu. Američané zasáhli a znehybnili tanker
včera
Čeští hasiči opět bojují s požárem ve Francii. Lidé museli být evakuováni
včera
Macinka zmínil nové informace v případu Čecha zadrženého v Číně
včera
Rusové zaútočili na ukrajinskou výstavu dronů. Zemřelo nejméně 10 lidí
včera
Počasí příští týden: Do Česka se vrátí tropy, vedra mohou být extrémní
24. července 2026 21:58
Ukrajinské drony soustavně devastují "ruský Amazon". Putin k útokům mlčí
24. července 2026 20:40
Peníze výměnou za reformy? Třetina zemí se bouří proti revolučnímu plánu EU
Plány Evropské komise propojit vyplácení unijních peněz s plněním strukturálních reforem narazily na odpor klíčových členských států. Proti navrženému konceptu v rámci přípravy sedmiletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034 vystoupila skupina deseti zemí, v jejímž čele stojí Francie, Itálie a Španělsko. Navrhovaný rozpočet v hodnotě téměř dvou bilionů eur by totiž podle kritiků znamenal, že by národní vlády musely výměnou za unijní dotace prosazovat i vysoce citlivé domácí změny.
Zdroj: Libor Novák