Situace v Bělorusku se nelíbí ani Litvě. Uzavře hraniční přechody

Dva hraniční přechody budou uzavřeny od pátku. Přechod Tverečius, nacházející se u vesnice stejného jména, leží přibližně 106 kilometrů severovýchodně od Vilniusu. Druhý přechod Šumskas se nachází asi 30 kilometrů východně od litevské metropole.

Doprava z těchto uzavřených přechodů bude přesměrována na hraniční přechod Medininkai, což je největší hraniční přechod v zemi. Tento přechod leží jen asi šest kilometrů od Šumskasu.

Minulý týden Polsko oznámilo, že kvůli přítomnosti členů Wagnerovy skupiny a nárůstu migrace rozmístí kolem svých hranic s Běloruskem zhruba 10 000 vojáků. Tímto opatřením chce Varšava odstrašit "agresora" od případného útoku, jak uvedl ministr obrany Mariusz Blaszczak. Další země NATO, Lotyšsko, také zvýšilo svou obranu na hranicích.

Lotyšská ministryně obrany Inára Múrnieceová dříve nařídila armádě, aby pomohla s ostrahou hranic s Běloruskem. Lotyšská pohraniční stráž ve svém prohlášení uvedla, že má informace o možném nárůstu "hybridních hrozeb".

Běloruské úřady se podle ní stále více podílejí na organizování toku migrantů pokoušejících se překročit hranice nelegálním způsobem. Lotyšsko se podobně jako Polsko a Litva v poslední době stále více obává o bezpečnostní situaci na hranicích s Běloruskem. Země proto posilují jejich ochranu.

Dění v Bělorusku znervozňuje i Polsko, které zvýšilo počet vojáků na hranici. Ti mají sloužit jako odstrašující prostředek v době "destabilizujících" kroků proruského souseda. Uvedl to v sobotu polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. 

Blaszczak se v Jarylowce na východě Polska setkal s některými z vojáků, které armáda poslala k běloruské hranici. Zdůraznil, že zvýšená vojenská přítomnost je výlučně odstrašujícím, ne nepřátelským krokem, jak tvrdí Minsk a Moskva.

"Není pochyb, že běloruský režim spolupracuje s Kremlem a že cílem útoků na polskou hranici je narušit stabilitu naší země," řekl podle médií Blaszczak s odkazem na dva běloruské vojenské vrtulníky, které nakrátko vstoupily do vzdušného prostoru Polska.

Varšava to označila za úmyslnou provokaci. Provládní skupina v Bělorusku také nedávno tvrdila, že polští politici, podporující Ukrajinu ve válce proti útočícímu Rusku "svými činy a rétorikou rozdmýchají oheň války", přičemž je "pohání šovinismus".

Blaszczak oznámil, že na hranici s Běloruskem umístí celkem 10.000 příslušníků armády a jednotek územní obrany. Budou tam působit spolu s obvyklou pohraniční stráží. Polsko je navíc znepokojeno přítomností žoldnéřů ruské Wagnerovy skupiny. 

Ukrajinská vláda pak vybuduje na hranicích s Ruskem a Běloruskem nové opevnění a vojenskou infrastrukturu v hodnotě téměř 32 milionů eur. Oznámil to v úterý ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

"Na žádost Charkovské a Černihivské oblasti... přidělujeme 911,5 milionu hřiven Charkovské oblasti a 363 milionů hřiven Černihivské oblasti na vybudování vojenské infrastruktury a opevnění," uvedl Šmyhaľ na sociální síti Telegram.

Bělorusko je nejbližším spojencem Ruska a dlouhodobě podporuje invazi Ruska na Ukrajinu. Minsk dokonce umožnil Moskvě, aby invazi spustila i z běloruského území. Své území také poskytl bojovníkům z ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, kteří se tam přesunuli na základě dohody o ukončení jejich červnové vzpoury.