Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem

Ve svém pravidelném večerním projevu ukrajinský lídr vyjasnil, že Kyjev v žádném případě neohrožuje civilní letectví a necílí na žádná dopravní letadla. Vzhledem k rozsáhlému nasazení bezpilotních prostředků je však podle něj nutné s přítomností dronů v ruském vzdušném prostoru reálně počítat. Měřítko ukrajinských úderů se totiž neustále zvětšuje a provoz v takovém prostředí přináší značná rizika. Letecké společnosti i jejich pojistitelé by proto měli vzít tato varování plně v úvahu.

Ruský prezident Vladimir Putin na tato prohlášení reagoval během summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v Kyrgyzstánu. Výroky ukrajinského prezidenta označil za deklaraci státního terorismu a zdůraznil, že s teroristy Rusko vyjednávat nebude. Putin zároveň prohlásil, že Ruská federace bude pokračovat ve svých vlastních útocích na ukrajinské území. Reagoval tak i na výzvy mezinárodního společenství k obnovení mírových rozhovorů.

Zatímco většina západních komerčních aerolinek se ruskému vzdušnému prostoru vyhýbá již od počátku invaze na Ukrajinu, situace u jiných dopravců je odlišná. Letecké společnosti z Číny, Turecka nebo zemí Perského zálivu ruské koridory nadále běžně využívají. Trasy vedoucí přes Sibiř a severní oblasti Ruska jim totiž přinášejí výraznou úsporu času a paliva na linkách mezi Asií a Evropou. Právě na tyto zámořské dopravce a jejich zahraniční pojišťovny ukrajinské varování primárně míří.

Analytická společnost Osprey Flight Solutions, která se zabývá riziky v civilním letectví, vydala pro své klienty oficiální varování. Podle jejích odborníků sice většina ukrajinských dronových a raketových úderů probíhá do vzdálenosti 300 kilometrů od hranic, každodenní útoky hluboko v ruském vnitrozemí však budou téměř jistě pokračovat. V krátkodobém horizontu existuje reálná pravděpodobnost, že se frekvence těchto operací ještě zvýší. Odborníci navíc upozorňují na vysoké riziko chybné identifikace objektů nebo špatného vyhodnocení situace v oblastech dotčených konfliktem.

Ukrajinské síly v posledních měsících zaměřují své bezpilotní prostředky na energetická zařízení a infrastrukturu hluboko uvnitř ruského území. Šéf Kremlu přiznal, že ukrajinské údery poškodily infrastrukturu v zemi, tvrdí však, že k opravě zbývá již jen deset procent zasažených ropných rafinerií. Současně pokračují i masivní ruské údery na ukrajinská města a energetickou síť. Ruské útoky z počátku týdne si na Ukrajině vyžádaly nejméně dvanáct lidských životů a moskevská armáda připravuje další rozsáhlé údery na ukrajinské elektrárny.

Sama Ukrajina uzavřela svůj vzdušný prostor pro civilní letectví ihned po začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022. Rizika pro civilní letectví v regionu však mají hlubší historii spojenou s působením ruských sil. Organizace pro mezinárodní civilní letectví potvrdila odpovědnost Ruska za sestřelení civilního letu Malaysia Airlines MH17 nad východní Ukrajinou v červenci 2014. Při tomto neštěstí po zásahu raketou ruské výroby zahynulo všech 298 lidí na palubě, přičemž Moskva jakoukoli vinu dlouhodobě odmítala.

V nedávné minulosti přitom došlo k dalším tragickým incidentům v samotném ruském vzdušném prostoru. Vladimir Putin se v roce 2024 oficiálně omluvil prezidentovi sousedního Ázerbájdžánu za sestřelení komerčního letadla, při němž zahynulo 38 lidí. Ruský prezident tehdy označil událost za tragický incident, k němuž došlo v momentě, kdy ruská protivzdušná obrana odrážela útok ukrajinských dronů. Zkušenosti z minulosti tak ukazují, že aktivita protivzdušné obrany v kombinaci s masivními dronovými operacemi představuje pro civilní dopravu extrémní hrozbu.