ANALÝZA | EU na prahu finanční revoluce: Čekají nás celoevropské daně?

Během prvního pololetí letošního roku bude komisař pro rozpočet Piotr Serafin cestovat po Evropské unii, aby v jednotlivých členských státech zjistil, jak přizpůsobit rozpočet EU jejich potřebám. V rámci této iniciativy proběhnou konzultace s klíčovými rozhodovateli, zástupci regionů, občany, podniky a dalšími zainteresovanými stranami. O této aktivitě informovala na svém webu Evropská komise.

Komise podle serveru Euronews pracuje na revizi dlouhodobého rozpočtu s cílem zvýšit jeho efektivitu, flexibilitu a soustředit ho na klíčové politické priority. „Status quo nepřipadá v úvahu. Je třeba učinit rozhodnutí. EU musí maximalizovat dopad každého vynaloženého eura a zaměřit se na priority a cíle EU tam, kde jsou opatření EU nejpotřebnější,“ uvedla instituce.

V současné době směřuje většina unijních financí na zemědělské dotace a politiky zaměřené na snižování socioekonomických rozdílů mezi nejbohatšími a nejchudšími regiony EU. Europoslanec Siegfried Mureșan upozorňuje na nutnost vyváženého přístupu: „Potřebujeme rovnováhu mezi tradičními prioritami – zemědělstvím, soudržností – ale také novými prioritami: výzkumem, inovacemi, digitálními technologiemi, zeleným přechodem.“

Komisař Serafin naznačil, že nový návrh rozpočtu bude obsahovat menší počet cílených programů a obecně více strategických opatření. Podporu mu v tomto směru vyjádřil také komisař pro hospodářské záležitosti Vladis Dombrovskis. „Jsme přesvědčeni, že je třeba posílit příjmovou základnu rozpočtu EU, a proto doufáme, že spoluzákonodárci pokročí také v otázce vytvoření nových evropských vlastních zdrojů,“ vysvětlil.

Evropská unie proto usiluje o posílení svých finančních zdrojů. Aktuálně disponuje příjmy z cel, příspěvky členských států založenými na dani z přidané hodnoty a přímými odvody jednotlivých zemí.

Je nutné splatit společný dluh

Unie si v rámci post-pandemického záchranného balíčku půjčila přibližně 300 miliard eur, jejichž splácení by mohlo podle Evropské komise snížit rozpočtovou kapacitu EU o 15 až 20 procent. Klíčovou otázkou tak bude, jak zajistit dostatečné financování rozpočtu, aniž by to negativně ovlivnilo stávající programy a investice.

Evropská komise navrhla několik nových zdrojů příjmů, které by mohly pomoci pokrýt náklady na splácení dluhu. Mezi nimi jsou například příjmy z emisních povolenek, dovozní cla či zdanění zisků nadnárodních společností. Tento přístup by měl zabránit nutnosti škrtů v klíčových politikách EU, jako jsou ekologická transformace, digitální inovace či podpora soudržnosti mezi regiony.

Návrhy Komise však narážejí na odpor některých členských států, které se obávají oslabení své fiskální suverenity. Zatímco některé země, včetně Španělska a Francie, podporují myšlenku nových celoevropských příjmů, severoevropské státy, včetně Německa, se staví skepticky k jakýmkoli změnám daňového systému.

Španělé navrhují dvojnásobný rozpočet

Španělsko vyzvalo Evropskou unii k zásadnímu kroku – prolomení jednoho z jejích největších finančních tabu, tedy společného ručení za dluhy členských států. Madrid navrhuje, aby se systém společných půjček EU, který byl zaveden v roce 2021 k financování post-pandemické obnovy, stal trvalým nástrojem pro posílení unijního rozpočtu a strategických investic. Informoval o tom server Politico.

Tento přístup podporují například Francie a Itálie, avšak Německo a další severoevropské státy se k němu staví odmítavě. Obávají se totiž, že by jejich vlády nesly odpovědnost za dluhy méně fiskálně disciplinovaných států. Podle španělské vlády by systém společného zadlužování umožnil EU financovat strategické projekty a evropské veřejné statky prostřednictvím společně vydaných dluhopisů.

Madrid zároveň navrhuje výrazné zvýšení unijního rozpočtu na nejméně 2 % HDP EU, přičemž polovina těchto prostředků by měla být vyhrazena na ekologickou transformaci. Návrh však vyvolal ostrou kritiku, zejména z řad fiskálně konzervativních politiků. Rumunský europoslanec Siegfried Mureșan označil postoj španělské vlády za nezodpovědný. „Dluh vytvořený pro příští generaci EU není splácen a španělská vláda říká, že bychom měli udělat další dluh,“ varoval.

Komisař pro rozpočet Serafin plánuje představit konkrétní návrh v červenci. Podle něj by mělo být hlavním cílem reflektovat skutečné potřeby evropských občanů – od bezpečnosti přes zaměstnanost až po ekonomickou prosperitu. „Nyní potřebujeme diskusi o tom, jak by měla Evropa v budoucnu vypadat a jaká jsou očekávání lidí,“ zdůraznil Mureșan.

Celoevropské daně?

Komisař pro rozpočet Serafin považuje za nejefektivnější řešení financování post-covidového dluhu zavedení celoevropských daní. Tyto daně by mohly zahrnovat daň z finančních transakcí, environmentální daně, například na emise uhlíku, nebo digitální daň zaměřenou na velké technologické společnosti. Jejich hlavním cílem je posílit vlastní příjmy Evropské unie, snížit závislost na příspěvcích členských států a zajistit dlouhodobou udržitelnost rozpočtu EU.

Zastánci tohoto přístupu, včetně Španělska, tvrdí, že zavedení celoevropských daní by rozšířilo finanční kapacitu Unie, aniž by zasahovalo do příjmů jednotlivých států. Argumentují také tím, že takový krok by umožnil EU financovat strategické projekty v oblasti zelené transformace, digitální infrastruktury nebo obrany.

Odpůrci, mezi nimi zejména Německo a některé další severoevropské země, však vyjadřují obavy, že by celoevropské daně mohly omezit fiskální suverenitu členských států. Preferují, aby zdanění zůstalo výlučně v kompetenci národních vlád, které by samy rozhodovaly o výběru a přerozdělení daňových příjmů. Tento spor mezi příznivci silnějšího centralizovaného rozpočtu a zastánci národní rozpočtové autonomie bude jedním z klíčových bodů debat při tvorbě finančního rámce EU na období 2028–2034.