Messiho zmáčkl byznys větší, než je on sám. Barcelona totiž stále sází na Superligu tolik, že ho obětovala

KOMENTÁŘ Lukáše Kovandy - Konec Lionela Messiho v Barceloně odráží síť souvislostí, která je příkladem toho, že i megastar jeho formátu může „skřípnout“ soukolí velkého byznysu. Většího, než je sebevětší fotbalista zeměkoule.

Nou Camp, domácí hřiště klubu FC Barcelona. Byl dokončen v roce 1957 a nynější kapacita 98 600 diváků ho činí největším fotbalovým stadionem Evropy.

FC Barcelona představuje nejbohatší klub nejen fotbalový, ale obecně sportovní. V roce 2018 se jako první sportovní klub dějin přehoupla svými tržbami přes miliardu dolarů. Jak je tedy možné, že nemá na to, aby si udržela svoji největší hvězdu, Messiho? Důvod je, jak jinak, převážně ekonomický. Či spíše důvody.  

Na rozdíl od řady jiných velkoklubů, ať už fotbalových či jiných, je Barcelona navzdory obrovským tržbám jen poměrně málo zisková.  Aktuálně je dokonce ztrátová. Provozní ztráta za období od loňského do letošního června činí 100 milionů eur. Samozřejmě, covid dopadl na sport těžce obecně, jenže bez něj by Barcelona stejně vykázala jen relativně titěrný zisk 29 milionů eur.   

Klíčovým důvodem nízké ziskovosti je to, že Barcelonu ze sta procent vlastní fanoušci, takzvaní socis, tedy doslova partneři, kterých je skoro 150 tisíc. Podobně fanoušci vlastní i třeba Real Madrid. Prezident Barcelony nebo Realu tak není žádný majitel, ale prostě jeden z desetitisíců spolumajitelů, tedy člověk, jehož ze svého středu do čela zvolila fanouškovská základna.  Ročně fanouška jeho status partnera Barcelony vyjde na bezmála 200 eur. Za ně dostane snazší přístup k vstupenkám na zápasy, k „permicím“, hlasovací práva pro volbu prezidenta klubu nebo možnost využívat Barca TV, oficiální klubový mediální kanál.   

Fanouškovské vlastnictví se španělským klubům zvláště vyplácelo v devadesátých a nultých letech. Nemusely jako akciové firmy a mnohé jiné kluby rozdělovat zisk mezi standardní akcionáře, takže si mohli i na velký dluh dovolit velmi nákladné nákupy hráčů typu Zinedina Zidana, Luise Figa, Davida Beckhama nebo Ronaldinha.    

Jenže s příchodem multimiliardářů typu Romana Abramoviče do evropského fotbalu, v jeho případě konkrétně do Chelsea, stejně jako se přílivem petrodolarů a arabských vlastníků do klubů jako Paris Saint-Germain nebo Manchester City nastala změna v poměru uplatnitelné finanční síly. Tyto kluby totiž financoval nejen dluh, ale také vlastní kapitál, v podobě vlastního jmění toho či onoho oligarchy, šejka nebo jiného boháče či bohaté firmy nebo skupiny.   

Jenže v případě fanoušky vlastněných velkoklubů je prakticky nemyslitelné, že by byť jen menšinový podíl přešel do rukou jednotlivce nebo skupiny s rozsáhlým vlastním kapitálem. To by fanoušci nepřekousli! To nikdy nedopustí, aby se dělili s někým, jehož srdce netluče bezvýhradně a celoživotně pro Barcu nebo Real. A bez jejich souhlasu nedojde ke změně v majetkové struktuře. Ve výsledku tak finanční síla Barcelony nebo Realu relativně zeslábla. Lépe řečeno, musely jít do ještě hlubšího dluhu, aby mohly držet ve své finanční síle krok s velkokluby financovanými v zásadní míře vlastním kapitálem.   

Prohlubující se dluh si nejbohatší klub světa může dovolit utáhnout, ale i pro něj je to stále rizikovější. Riziko se zhmotňuje zejména tehdy, udeří-li krajně nepříznivá a nečekaná událost. Nějaká „černá labuť“. Takovou byla pro Barcelonu pandemie covidu. Dolehla na celý sport, jak jsme si řekli, zvláště těžce však dopadla na vysoce zadlužené, fanouškovské kluby v čele s Barcelonou. Neboť vyšší dluh činí zranitelnějšími nejen vlády, firmy a domácnosti, ale i sportovní kluby.   

Protože Barcelona nikdy nemusela generovat jako firma standardním akcionářům zisk, její ziskovost byla vždy velice útlá. Rekordní tržby tohoto klubu tak šly v podstatě jen na splátky kypícího dluhu, aktuálně přesahujícího miliardu eur, a na nákupy hráčských posil. To si totiž fanoušci, spoluvlastníci klubu, pochopitelně přáli nejvíce. Pro to tlouklo jejich srdce! A volili si do čela klubu takové figury, které jim nové hvězdy na trávníku naslibovaly, bez ohledu na dluhy a finanční polštář.  

Nechme stranou, že Barcelona poslední dobou poměrně často pořizovala předražené hráče, jejichž výkon na hřišti nezajišťoval návratnost takové investice. To už problém jen zhoršilo.   

Barcelona si totiž neodkládala peníze stranou, nevytvářela si polštář pro špatné časy. Ty udeřily s příchodem pandemie.   

Prohlubující se dluh Barcelony byl jedním z důvodů, proč se rozhodla jít do projektu evropské fotbalové Superligy. Spolu s ní ji mělo tvořit šest anglických, tři italské a dva další španělské kluby, včetně Realu.  Kvůli pandemii se drtivá většina z tohoto tuctu velkoklubů ocitla v sezóně 2019/2020 ve ztrátě.  

Superliga představovala pro dvanáct klubů a jejich majitele, spolumajitele, členy, akcionáře či investory způsob, jak si pro sebe pojistit výsadní pozici v rámci přední evropské klubové soutěže, jakési trvalé privilegium. Kromě dvanácti zakládajících klubů by se Superligy účastnily permanentně ještě další tři kluby, aniž by jim hrozil „sestup“. Velkokluby by si tak pro sebe na nepřetržité období „uzamkly“ tučné zisky, například z televizních práv, z účasti ve „VIP“ klubové soutěži.   

Jenže se k nim odmítly přidat francouzské a německé velkokluby. Halasná kritika projektu Superligy zazněla například z Paris Saint-Germain. Vzhledem k výše řečenému, žádný div. Klub, jehož vládcem je katarský šejk Násir Al-Chelajfí žádnou Superligu nepotřebuje. Je kapitálově dost silný i bez ní, neb Kataru zemní plyn rozhodně nedochází. Ve zkapalněné podobě jej vyváží nejvíce na světě.  

Navíc – a především – se vzedmula vlna silného odporu fotbalové veřejnosti, postupně pak také sponzorů, fotbalových hvězd dávné i méně dávné minulosti, asociací v čele s UEFA a FIFA, ale také předních evropských politiků typu britského premiéra Borise Johnsona nebo francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.  

Všechny je více či méně upřímně popudila až rozlítila zejména uzavřená povaha zamýšlené Superligy, která se naopak zamlouvala zakládajícím klubům a investorům. Americká banka JP Morgan plán Superligy podporovala investicí čtyř miliard eur.   

Kluby, jež by se účastnily Superligy, by se pochopitelně neúčastnily stávajících pohárových soutěží, v čele s Ligou mistrů.  

Velkokluby založení Superligy fatálně podcenily z hlediska své komunikace s veřejností, které plán na spuštění nové soutěže bez velké přípravy oznámily letos na jaře.  Po mediálním „výprasku“ se několik měsíců zdálo, že nápad na Superligu je na dlouho „u ledu“.  

Jenže Barcelona a Madrid se s tím smiřují jen těžko. Oba tyto španělské velkokluby měly v Superlize figurovat, od čehož si slibovaly výrazné zlepšení své finanční situace. V myšlenku Superligy evidentně stále věří. Letos v létě prý probíhají další jednání o jejím založení.  

Čímž se vracíme zpět k Messimu.    

Sám prezident Barcelony Joan Laporta připouští, že Messiho mohla v klubu udržet injekce soukromého kapitálu CVC Capital Partners. Fond, jenž oficiálně sídlí v Lucembursku, ač prakticky je řízený z Londýna, by získal za bezmála 30 miliard dolarů necelou desetinu tržeb celé první španělské fotbalové ligy, La Liga. Hned 90 procent z této sumy by šlo přímo klubům. Jenže právě tuto injekci Barcelona odmítá, stejně tedy jako akvizici deseti procent ligy ze strany fondu. Podobně odmítavý je i Real Madrid.  

Pokud by „Barca“ injekci získala, velmi pravděpodobně by dále mohla platit Messiho tak, aby zároveň splňovala podmínky La Ligy. Ty dovolují každému z jejích týmů platit hráčům dohromady jen určitou sumu odvozovanou od aktuální finanční síly klubu. Ta v případě „Barcy“ nyní není kvůli malým rezervám, drahým hráčům a pandemii dostatečná.  

Jenže vstup fondu CVC do La Ligy by znamenal, že by Barcelona musela definitivně zapomenout na založení evropské Superligy. A tahle myšlenka se vedení na Camp Nou zajídá. Svoji tíživou finanční situaci by tam nyní nejradši řešili právě vytvořením evropské superelitní „VIP“ klubové soutěže týmů španělských, italských, anglických a možná i dalších.  

Slibují si od zjevně ní tolik moc miliard, že jsou ochotní jít i proti hněvu dalších spolumajitelů, fanoušků, a hází přes palubu dokonce i Messiho.  

Na permské univerzitě střílel osmnáctiletý mladík. Na místě je šest mrtvých

20.09.2021 15:05 Nejméně šest mrtvých si vyžádala dnešní střelba na Permské státní univerzitě, informují tiskové…

Česko začíná topit. Teplárny zahřejí byty milionů lidí

20.09.2021 11:35 Teplárny po celém Česku začínají topit, radiátory mohou v nejbližších dnech zapnout přes čtyři…

Soudní dvůr EU vyměřil Polsku pokutu půl milionu eur za každý den provozu…

20.09.2021 22:03 Soudní dvůr Evropské unie dnes vyměřil Polsku pokutu ve výši půl milionu eur (12,7 milionu korun)…

Maláčová chce minimální mzdu 18 tisíc, Babiš by rozhodnutí nechal na…

20.09.2021 22:04 Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by bylo nejlepší, aby o navýšení minimální mzdy rozhodla až…

Na Kanárské ostrovy dorazil premiér, sopka masivně chrlí lávu

20.09.2021 15:28 Na španělském ostrově La Palma, jednom z Kanárských ostrovů, evakuovali kvůli nedělní erupci sopky…

Amazon buduje v Kojetíně distribuční centrum, zaměstná v něm přes 2000 lidí

17.09.2021 08:26 Internetový prodejce Amazon buduje v Kojetíně na Přerovsku nové distribuční centrum, ve kterém…

Čerpací stanice Benzina se postupně přejmenují na Orlen

16.09.2021 08:45 Čerpací stanice Benzina, lídr českého trhu, se postupně přejmenují na Orlen. U prvních osmi pump v…

Billa a Penny Market spustí příští rok internetový prodej potravin

09.09.2021 13:14 Řetězec supermarketů Billa plánuje příští rok začít prodávat zboží také na internetu. Objednávky…

Šéfem on-line supermarketu Rohlik.cz se od října stane Olin Novák

08.09.2021 10:36 Šéfem on-line supermarketu Rohlik.cz se od října stane Olin Novák, v Rohlik Group působí od roku…

V srpnu stoupl počet bankrotů firem i podnikatelů

07.09.2021 09:28 V srpnu bylo v Česku vyhlášeno 59 bankrotů obchodních společností, o osm více než v červenci.…

PPF by měla do konce roku 2023 dokoupit zbytek Home Creditu

23.08.2021 17:30 Skupina PPF by měla do konce roku 2023 koupit menšinový podíl společnosti Emma Omega ve skupině…

V červenci vzniklo nejméně firem od dubna 2020

23.08.2021 09:49 V červenci vzniklo v ČR 1914 nových společností, což bylo o čtvrtinu méně než v červnu a nejméně od…

Mastercard končí s magnetickými proužky na platebních kartách

19.08.2021 10:05 Mastercard chce jako první karetní společnost od roku 2024 začít upouštět od magnetického proužku…

Na Mikulovsku je nejlepším vínem Chardonnay z Vinařství Pavlov

19.08.2021 09:37 V pořadí druhé hodnocení Národní soutěž vín na Moravě patřilo vínům z Mikulovské vinařské…

185 miliard za Avast? Je to málo, stěžuje si přední akcionář

19.08.2021 08:38 Britský správce aktiv Schroders je znepokojen z rozhodnutí antivirové společnosti Avast nechat se…

Související:

Právě se děje

reklama