Nevelké zříceniny hradu Orlík u Humpolce dnes lákají návštěvníky především na hradní sklepení, zbytky hradních paláců a vyhlídkovou plošinu, která zaujala vrchol hradní věže. Ač může být provedení samotné rozhledy diskutabilní, pravdou je, že hrad nabízí mnohem více jak z historie, tak architektury. Jeho stavitel z řad pyšných šlechticů se totiž snažil napodobit hrad královský.
Původní pojmenování hradu znělo „Humpolec“ a poprvé byl uveden do psaných dějin v roce 1399, kdy se po něm píše Jindřich z Dubé. Všeobecně se předpokládá, že staviteli hradu byli příslušníci rodu pánů z Dubé v 70. letech 14. století. Někdy zmiňovaná spojitost vzniku hradu s důlní činností nebyla prokázána.
Původní hrad pánů z Dubé byl situován v jižní části dnešního hradního komplexu. Jednalo se o nevelký obdélníkový palác, který byl chráněn na jižní a západní straně strmými svahy hradního návrší. Na severní, nejsnáze přístupné straně, byl příkop, přes který vedl most k vlastní bráně. Tato strana hradu i vstupní brána byly chráněny hranolovou věží, do které se chodilo po můstku z protilehlého paláce.
Zbytek hradního jádra tvořila obvodová hradba. Následně však byla přistavěna palácová křídla na západní a jižní straně. Velmi krátké křídlo rozšířilo také nejstarší budovu vedle brány. Jednalo se zřejmě o hradní kapli. V další fázi doplnil fortifikaci hradu také parkán a parkánová hradba. Původní podoba předhradí není známa.
Typologicky je možné hrad zařadit mezi hrady tzv. blokové dispozice, pro něž je typické uskupení palácových staveb kolem hradního nádvoří do několika bloků. Zajímavostí je zmiňovaná hradní věž, která by sice klasicky v čele hradu měla plnit obrannou funkci jako tzv. bergfrit, ale její rozměry neumožňovaly ani obrané, ani obytné využití. Lze ji tedy označit jako tzv. hlásku, jejíž role byla spíše symbolická a demonstrativní, než praktická. To ukazuje na fakt, že hradní věže byly často i dekorativním prvkem, stavbou, která byla u hradních staveb vyžadována spíše z estetického, než funkčního hlediska.
I přes svou stísněnou podobu, která vedla ke zmenšení jednotlivých součástí, získal hrad ve dvou stavebních fází charakter velice módního a pohodlného sídla, což svědčí o jeho rezidenční a reprezentativní roli. Na malém nádvoří bylo možné naleznout několik palácových křídel se spoustou prostor, hlavní reprezentační sál a nechyběla ani zmiňovaná štíhlá, avšak vysoká hradní věž.
Předhradí hradu bylo zřejmě někdy na počátku 15. stoletá opevněno namísto palisády kamennou hradbou. Stalo se tak zřejmě po obležení a dobytí hradu v roce 1404 vojsky Jindřicha z Rožmberka, kdy se hradní majitelé snažili zvýšit obranyschopnost hradu.
Po smrti Jindřicha z Dubé hrad po majetkových sporech zdědila jeho dcera Anežka. Její manžel, Jan z Jenštejna, hrad prodal roku 1420 Janu Leskovci z Leskovce. V 50. letech 15. století nechal hrad přestavět Arnošt Leskovec z Leskovce. Přestavbu dokončil v renesančním slohu až Burjan Trčka z Lípy, který ho koupil v roce 1496. Po něm na hradě sídlil jeho syn Zdeněk Trčka z Lípy připomínaný zde ještě v roce 1559. Přestavby prováděné za Trčků z Lípy se dotkly jak hradních paláců, tak opevnění, které bylo zesíleno zejména v severovýchodním nároží, kde byl postaven nepravidelný bastion.
V roce 1560 je hrad připomínaný jako pustý. Opuštěný hrad však následně koupil Jan z Říčan a nechal ho opravit jako své sídlo. Jeho syn, taktéž Jan, hrad prodal v roce 1588 Kryštofu Karlovi z Roupova, který se brzy poté přestěhoval na zámek v Herálci, a starý hrad byl definitivně opuštěn. Nejpozději na konci 16. století se tak hrad začal měnit ve zříceninu.
V roce 1708 je Orlík uváděn jako pustý zámek s dobře zachovalými zdmi. Z roku 1803 pochází vyobrazení hradu ještě v relativně zachované podobě před úplnou zkázou, která přichází během 19. století. Tehdy byl hrad rozebírán na stavební kámen.
V roce 1913 hrozilo zřícení věže, a proto byla provedena základní konzervace zdiva. V letech 1939 až 1943 zde proběhl archeologický průzkum. K dalším rekonstrukčním, ale i stavebním aktivitám došlo až v nedávné době. V roce 2014 byla opravena hradní věž a doplněna o železnou konstrukci. Dodnes věž slouží jako rozhledna a je přístupná během otvírací doby stejně jako zbytek hradního areálu.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , zajímavosti , architektura , cestování
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
včera
Hamás zveřejnil video rukojmí, na důkaz, že přežil zranění ze 7. října
včera
Hamás ukázal jednoho z rukojmích. Izrael je chce v Rafáhu všechny osvobodit
včera
Putinův sluha Lukašenko: Nikdy jsme si nežili tak dobře, jako nyní
včera
Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně
včera
RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu
včera
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
včera
Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.
včera
Tragická Rallye Šumava: Česko sbírá peníze na pohřeb zesnulé Aleny Krejčíkové. Co měla, investovala do auta
včera
Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO
včera
WHO ocenila přínos očkování v posledních 50 letech. Zachránilo miliony životů
včera
Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný
včera
Šojgu ztrácí vliv v Kremlu? Zatčení jeho náměstka něco signalizuje
Aktualizováno včera
Izrael dá brzy zelenou ofenzivě do Rafáhu. Satelitní snímky odhalily přípravy
včera
Joe Biden učinil rozhodnutí v rámci americké pomoci Ukrajině
včera
V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít
včera
Útok nožem na škole ve Walesu: Mezi zraněnými je údajně i učitelka
včera
Peskov hrozí: Pokud Ukrajinci dostanou rakety ATACMS delšího doletu, zatlačíme je hlouběji
včera
Pekarová Adamová se poprvé vyjádřila k potvrzení trestu pro Feriho
včera
Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci
Situace na Slovensku se rychle mění. Zaměstnanci RTVS vydali protestní prohlášení a to krátce po schválení zákona o STVR Ficovou vládou.
Zdroj: Radek Novotný