Koupání na adama: Obnoví Chorvatsko zašlou slávu nudismu?

"Pro mě je nudismus svoboda," říká Slovinec Dušan Salomon, který jezdí do největšího chorvatského nudistického kempu se svou ženou již téměř 50 let. Pětašedesátník žijící v Německu v žertu tvrdí, že se jedná o úsporný způsob trávení dovolené, neboť ušetří za plavky. "Všichni se (tu) cítí svobodnější, člověk je takový, jaký je," dodává jeho žena Katarina, jež sedí ve stínu jejich obytného přívěsu.

Pár má radost, že má dceru a dvacetiletého vnuka, který za nimi v létě také jezdí na Koversadu, rozsáhlé nudistické středisko ležící na ostrůvku u pobřeží chorvatské Istrie.

Klientela kempu je většinou ve věku nad 40 let. "Pro mladší generace nudismus zkrátka není tak atraktivní, jako pro jejich rodiče," říká Nenad Škuflić, manažer společnosti Adris Group, která kemp Koversada spravuje.

Po kempu, jehož borovicemi porostlá plocha se rozprostírá na zhruba 100 hektarech, většina hostů chodí nahá a nahá i sportuje nebo jezdí na kole. Pouze do restaurace a obchodu musí vstupovat v oblečení. Je zde nyní 5000 hostů, kteří přespávají ve stanech, obytných přívěsech či apartmánech. Je to jen zlomek toho, kolik sem jezdilo lidí v dobách největšího rozkvětu v 80. letech. Tehdy nebylo výjimkou, když zde bylo přihlášeno 15.000 hostí.

Koversada otevřela v roce 1961 jako první evropský komerční nudistický kemp. Historie chorvatského nudismu se však táhne až do 30. let a jeho kolébkou je ostrov Rab. Bylo to právě v těchto tyrkysových vodách, kde se v roce 1936 pověstně vykoupal na Adama britský král Eduard VIII. se svou budoucí ženou, americkou socialistkou Wallis Simpsonovou.

"Všechny velké evropské noviny o tom psaly, byla to obrovská reklama pro nudismus a my jsme z toho profitovali, aniž bychom si toho byli vědomi," říká Jerko Sladoljev, který založil chorvatské sdružení kempů a dříve stál v čele istrijského turistického sdružení.

Rakouský profesor v roce 1934 otevřel první nudistický kemp jako reakci na jinou postavu světových dějin - Adolfa Hitlera. Nacisté zakázali nudismus v Německu, které je jinak považováno za jeho kolébku. Davy přívrženců tohoto hnutí proto zamířily na chorvatské pobřeží, jež bylo tehdy součástí Jugoslávie. Chorvatsko bylo na rozdíl od jiných katolických zemí, jako Španělsko či Itálie, mnohem tolerantnější. V době komunismu navíc zde navíc církev neměla takový vliv.

Do poloviny 80. let mělo Chorvatsko 34 nudistických kempů, čímž vedle Francie a Německa patřilo do světové špičky. Dnes jich je sotva devět. Úpadek nastal v pozdních 80. letech poté, co evropské země jako Itálie či Španělsko začaly otevírat svá první nudistická zařízení a také co popularita tohoto životního stylu celosvětově poklesla. Válka v Chorvatsku v 90. letech místní turismus citelně zasáhla. Nudisté však zůstali věrní Istrii, která tehdy zůstala bojů ušetřena. Odvětví se mezitím zotavilo, z většiny nudistických zařízení se ale staly takzvané "textilní kempy", kde se nosí oblečení a pro nudisty jsou vyhrazeny zvláštní pláže.

Odborníci si myslí, že budoucnost chorvatského nudismu nyní spočívá v malých luxusních zařízeních provozovaných nadšenci spíše než velkými korporacemi. "'Butikový nudismus' s malými soukromými kempy nebo apartmány, které mohou nabídnout něco nového, mohou znamenat obrodu a vyplnit díru na trhu," uvedl Sladoljev.

Loni navštívilo Chorvatsko 19 milionů turistů, z nichž 4,2 milionu zamířilo k jaderskému pobřeží. Mezi nimi bylo odhadem 300.000 nudistů - většinou z Německa, Slovinska či Nizozemska. Alespoň deset procent turistů se však příležitostně koupe nahých, buď na nudaplážích, nebo na odlehlých místech, kam není zvenčí vidět.