Jak vznikla unikátní Pravčická brána? Chovala se "inteligentně", tvrdí vědci

Pískovcová skála se podle vědců vlastně chová "inteligentně". Zbavuje se nepotřebného materiálu, který ohrožuje její stabilitu, a přitom si ponechává nosné prvky. Důležitý je tlak; rychlost eroze i zvětrávání se zpomalují s rostoucím stlačením, uvedli podle LN vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Geologického ústavu a Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR.

Devítičlenný tým vedený Jiřím Bruthansem z Přírodovědecké fakulty UK při pokusech ponořoval záměrně narušené pískovce do vody a materiál zatěžoval. Takto se vědcům podařilo cíleně vytvořit všechny typické skalní útvary, jako jsou brány, převisy, okna či sloupy.

Pravčická brána je největší přirozená skalní brána na našem kontinentu, národní přírodní památka. Je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti.

Její rozměry jsou úctyhodné, přesto se při pohledu z blízka zdají býti ještě větší. Rozpětí oblouku u dna je 26,5 m, výška otvoru 16 m, šířka 7-8 m, minimální tloušťka 3 m, vrcholová plošina brány je 21 m nad jejím dnem.

Od místa vstupu do areálu se rozbíhají upravené stezky a schodiště na jednotlivé vyhlídky, odkud můžeme pozorovat samotnou Pravčickou bránu nebo se kochat působivými pohledy do blízkého i vzdálenějšího okolí.

Neodmyslitelně k Pravčické bráně patří výletní zámeček Sokolí hnízdo. Vybudován byl r.1881 na místě chatrče z dubové kůry, která sloužila jako výčep. Původně bylo Sokolí hnízdo využíváno k ubytovávání významných hostů zdejšího rodu Clary-Aldringenů. Dnes se v prvním patře nachází galeriie fotografií Juliuse Puflera s možností zakoupení plakátů, magnetů a pohledů tohoto fotografa. V přízemí se dochovala stylová restaurace vyzdobená původními malbami, informuje pbrana.cz.