Historické památky v Českém Švýcarsku. Některé letos v létě ohrozil požár

Symbol národního parku

V České republice se nacházejí čtyři národní parky, tedy chráněná přírodní území. Nejstarším je Krkonošský národní park, který byl vyhlášen roku 1963. Nejmladším je Národní park České Švýcarsko s datem vyhlášení 1. ledna 2000. Ochrana se v tomto případě soustředí především na významné pískovcové útvary a s nimi související okolní prostředí. Za symbol parku se považuje světoznámá Pravčická brána, národní přírodní památka a vůbec největší pískovcový skalní útvar svého druhu v Evropě. První písemná zpráva o ní pochází již z počátku 15. století, z roku 1410. Tehdy se o Pravčické bráně psalo jako o „Velké bráně“, německy „Grosses Tor“. V pramenech z 18. století bychom již narazili na označení „Das Thor“, tedy jednoduché „brána“. Teprve později se přírodní památka začala nazývat jako „Prebischtor“, z čehož vzniklo zkomolením i české jméno Pravčická brána. To se ustáleně používá od 30. let minulého století. Oblíbeným turistickým cílem se stala již v závěru 18. století a dodnes patří k nejnavštěvovanějším místům v české přírodě. Nachází se jen pár kilometrů od obce Hřensko, které v uplynulých dnech zasáhl rozsáhlý požár, a proto byl i tento unikátní přírodní útvar bezprostředně ohrožen. Zkázu však naštěstí přečkal.

Historické památky

Již v 18. století začali do krajiny Českého Švýcarska proudit výletníci. Husté lesy a mnohdy špatně schůdný terén tehdy navštěvovali především malíři, kreslíři a grafici, kteří zde hledali inspiraci pro svá umělecká díla. Z nedalekého Saska sem na počátku 19. století často mířil například František Xaver Sandmann, ten je autorem jednoho z nejstarších vyobrazení Pravčické brány. Ve 20. letech 19. století se zde otevřelo pro veřejnost první občerstvení, ve 30. letech mohli lidé u Pravčické brány již přenocovat. Těchto služeb roku 1831 prokazatelně využil slavný dánský pohádkář Hans Christian Andersen. Na konci 19. století začaly být v Českém Švýcarsku upravovány trasy – vznikaly schůdné cesty, kamenné mostky, ale i turistické objekty. Roku 1881 nechal tehdejší majitel panství, kníže Edmund Clary-Aldringen, vystavět výletní zámeček, dnes známý jako Sokolí hnízdo. Na jeho místě v těsné blízkosti Pravčické brány stávala od 20. let 19. století prostá lesní chatka, která pro turisty nabízela služby výčepu. Zámeček Sokolí hnízdo zapasovaný mezi skály byl již luxusnějším výletním restauračním zařízením a hotelem, a proto se stal vyhledávaným cílem šlechticů a zámožných měšťanů. Stavba byla nyní prakticky ze všech stran obklopena požárem, hasičům se ji však naštěstí podařilo před plameny uchránit.

Z dalších významných staveb v Českém Švýcarsku je možné zmínit Dolský mlýn, který byl prohlášen za kulturní památku. Jedná se o ruiny velmi starého mlýna, jehož historie sahá až do 16. století. Z dochovaných písemných pramenů je možné dozvědět se mnoho informací o této budově. Od konce 17. století až do roku 1910 patřil objekt mlynářské rodině Pohlů. Během staletí prošel mlýn několika stavebními úpravami, které jsou na zřícenině dodnes patrné, dochovaly se například některé barokní prvky. Koncem 19. století přišli majitelé o přívod vody z řeky Kamenice, a nemohli tedy provozovat svou živnost. Vrchnost jim tehdy ztrátu vynahradila právem na vaření piva a pálení lihu. Mlynářská rodina se tak začala živit výrobou alkoholu a z mlýna se stala palírna. S rozvojem turismu a přílivem návštěvníků do oblasti Českého Švýcarska začala budova sloužit také jako hostinec. Po druhé světové válce ztratila však své využití a pomalu chátrala. Dnes je již původně rozsáhlý objekt zříceninou se zachovalými obvodovými zdmi. Ještě v nezchátralém stavu se nalézal mlýn v roce 1952, kdy zde vznikly záběry do známé pohádky Pyšná princezna. Později, již jako ruina, byl dějištěm dalších filmových pohádek. Natáčelo se zde například Peklo s princeznou, Ztracený princ nebo Čertova nevěsta. Od roku 2007, kdy se stal kulturní památkou, jsou vyvíjeny snahy o jeho záchranu. Momentálně byl i Dolský mlýn ohrožen lesním požárem.

K často navštěvovaným místům v Českém Švýcarsku patří Mariina vyhlídka nedaleko Jetřichovic. Chatku na pískovcové skále dal roku 1856 vystavět Ferdinand Bonaventura Kinský coby pozorovatelnu hasičů. Pro dřevěné stavení i vrchol se již tehdy ujalo označení Mariina vyhlídka či Mariina skála, a to podle Ferdinandově manželce Marii Anně Kinské. Historická chatička, kde měli původně hasiči hlídat okolí před požárem, paradoxně zanikla v plamenech. Roku 2005 ji zničil oheň, který zde založili bezohlední návštěvníci. Na skále se dnes nachází replika staré chatky. Snad ji nepotká podobný osud jako tu původní.