Na pozadí války na Ukrajině vede Rusko dezinformační válku ve východní Evropě

V Bulharsku Kreml platil novinářům, politickým analytikům a dalším vlivným lidem 2000 eur (asi 49.000 korun) měsíčně, aby zveřejňovali na internetu proruský obsah, upozornil podle AP tento měsíc vysoce postavený bulharský činitel. V Bulharsku také výzkumníci odhalili promyšlenou síť falešných účtů, trollů a internetových botů neboli počítačových programů, které měly v zemi šířit dezinformace a proruskou propagandu. Podobnou snahu Rusko vyvíjí i v dalších státech regionu, podotkla AP.

Pro ruské vedení je šíření dezinformací finančně výhodná alternativa k tradičním nástrojům diplomacie nebo války, domnívá se Graham Brookie, ředitel Digitální forenzní výzkumné laboratoře Atlantické rady (DFRLab), která se dlouhodobě zaměřuje na ruské dezinformace. "Ruská státní média si dělají lepší analýzu publika než většina mediálních společností na světě," říká Brookie. Ruskem šířené dezinformace jsou podle něj úspěšnější tam, kde je polarizovanější mediální trh.

Bulharsko bylo dlouho považováno za skálopevného ruského spojence, přestože země v posledních desetiletích obrátila svoji pozornost k Západu, v roce 2004 vstoupila do NATO a o tři roky později do Evropské unie. Když se Bulharsko, Polsko a další země bývalé Varšavské smlouvy postavily na stranu NATO v jeho podpoře Ukrajiny, Rusko zareagovalo vlnou dezinformací a propagandy, jejichž cílem bylo vytěžit co nejvíc z veřejné debaty o globalizaci a poplatnosti západnímu stylu života.

V Polsku se to projevilo konspiračními teoriemi. Jedna z nich, která byla šířena hackerskou skupinou napojenou na Rusko, ve snaze rozdělit Polsko a Ukrajinu hlásala, že polské gangy obchodují s orgány ukrajinských uprchlíků.

Ruský informační útok přichází v době, kdy se východoevropské vlády stejně jako vlády ostatních zemí světa potýkají s nespokojeností občanů způsobenou rostoucími cenami pohonných hmot a potravin. Právě Bulharsko, kde prozápadní premiér Kiril Petkov neustál minulý měsíc hlasování o nedůvěře, je ve velmi zranitelné pozici.

Klíčovou roli v šíření ruské dezinformační kampaně zastávají ruské ambasády. Ruská ambasáda v Sofii například vyzvala bulharské občany, aby přispěli na ruskou armádu. Velvyslanectví také šířilo vyvrácené konspirační teorie, podle nichž měly USA na Ukrajině provozovat tajné biolaboratoře.