EuroZprávy.cz s Městskou částí Prahy 2 odhalí maršálovi RAF Janouškovi pamětní desku. Jsem dojatá, říká generálova praneteř

Impuls vzdát hold leteckému maršálovi RAF Karlu Janouškovi, který po propuštění ze žaláře žil v Malé Štěpánské, vzešel od mainstreamového zpravodajského portálu EuroZprávy.cz. Jeho aktivitu záhy podpořila Městská část Prahy 2 s její starostkou Janou Černochovou, a tak brzy došlo ke spolupráci, jehož výsledkem je odhalení pamětní desky armádnímu generálovi Karlu Janouškovi, jemuž už v roce 1941 udělil král Jiří VI. prestižní Řád lázně KCB.

Připomenutí vojáka dojalo jeho praneteř Mahulenu Křenkovou, která s hrdinou vyrůstala do svých třinácti let. „Každé zviditelnění pana generála Janouška ve mně vzbudí emoce. Jako jeho příbuzná jsem na něj patřičně hrdá. Zasloužil se v Británii stejně jako mnozí českoslovenští letci RAF o porážku nacismu, ale i naši svobodu. Proto nemohu pochopit, že komunisté jej místo vděku a uznání uvěznili. Dobře si ale pamatuji, že pan generál si na svůj osud nikdy nestěžoval, naopak byl vždy nad věcí a věčně usměvavý.

Strávila jsem s ním jako malá holka množství času,“ vzpomíná Mahulena Křenková, která považuje za velkou čest, že by na akci měl mimo jiné dorazit i velvyslanec Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v České republice jeho excelence Nicholas Stewart Archer.

S nápadem na odhalení desky Karlu Janouškovi přišel redaktor serveru EuroZprávy.cz Petr Třešňák, který se zajímá o osudy československých letců RAF a je hrdým rodákem z Prahy 2, kde generál rovněž žil. „V bitvě o Británii jako doktor přírodních věd, který byl expertem na meteorologii, pomohl díky výtečně stanovené taktice porazit nepřátelské letectvo, dobyl si respekt i úctu krále Jiřího VI. Když se vrátil do vlasti, zjistil, že mu nacisté vyvraždili téměř celou rodinu včetně manželky, a po únorovém převratu skončil na dvanáct let v komunistickém vězení. Když se z něj vrátil, musel v 67 letech pracovat, aby měl vůbec z čeho žít,“ tvrdí Petr Třešňák.

Novinář upozorňuje, že v příběhu Karla Janouška je patrná obrovská životní tragédie. Po návratu z války zjistil, že vinou Němců přišel téměř o všechny blízké. Záhy se jako člověk z vysoké společnosti, jehož v Británii přijala i anglická královna, ocitl v komunistických kriminálech na Borech, Opavě, Leopoldově a Ruzyni na doživotí, z něhož si odseděl 12 let a 10 měsíců. „Zažil obrovský pád. Měl neuvěřitelné postavení, peníze a najednou po amnestii prezidenta Antonína Novotného byl doslova žebrákem a v důchodovém věku musel jako skladník tahat těžký nábytek.“

Majitel a ředitel mediální skupiny INCORP Petr Zelinka neváhal ani na moment, aby projekt ohledně pamětní desky Karlu Janouškovi finančně i mediálně podpořil. „V naší skupině se zajímáme o naše předky, kteří bojovali za vlast se ctí a odvahou. Nechceme, aby republika na naše hrdiny zapomněla, a proto jsem dal projektu zelenou. Tvrdím, že média mají vedle přinášení aktuálních zpráv plnit i určitou vzdělávací roli a připomínat velké osobnosti našich dějin. Jednou z takových je právě Karel Janoušek. Jsem hrdý, že ani v uspěchané době v našem vydavatelství na statečné lidi nezapomínáme,“ těší Petra Zelinku.

Důraz na připomínání historie klade i šéfredaktor zpravodajského portálu EuroZprávy.cz Lukáš Kňazovický. „Jako člověk i novinář cítím respekt ke všem, kteří se zasloužili o naši demokracii a svobodu. Je nutné si neustále připomínat, jak krutá byla nacistická i komunistická diktatura. Ani v návalu aktuálních zpráv nesmíme zapomenout na lidi, kteří oběma totalitám jako pan generál Janoušek čelili. Kdybychom je ignorovali, považoval bych to za své profesionální selhání,“ konstatuje šéfredaktor Lukáš Kňazovický.

Obrovskou zásluhu na odhalení desky má i starostka Městské části Praha 2 Jana Černochová z ODS. Dvojka je totiž proslulá úctou k vojenským hrdinům a veteránům, které pravidelně připomíná. Po upozornění redaktorem Petrem Třešňákem, že generál Karel Janoušek nemá na Praze 2 nic, co by jej uctívalo, okamžitě začala se svým týmem na připomínce pracovat. Dvojka se na projektu rovněž finančně podílí. „Životní příběh pana armádního generála Karla Janouška mě fascinuje. Jeho jméno je spojeno se všemi odboji, které výrazně ovlivnily naši historii. Jako legionář se účastnil prvního, v pozici Generálního inspektora československého letectva ve Velké Británii, pak i druhého protinacistického a jako vězeň i třetího protikomunistického odboje. U mě je neuvěřitelným hrdinou. Proto jsem také ráda, že se nám podařilo najít i shodu s vlastníky domu v Malé Štěpánské číslo 5, na němž bude ve středu 27. října pamětní deska nainstalována,“ pochvaluje si poslankyně Dolní komory Parlamentu České republiky Jana Černochová. Pamětní desku zhotovil výtvarník Petr Císařovský. Textu vévodí název: „Přes překážky ke hvězdám.“

Karel Janoušek se narodil 30. října 1893 v Přerově. Jeho osud je spojen s oběma světovými válkami. Bojoval jako legionář na italské i ruské frontě v první světové válce, kde se zúčastnil i bitvy u Zborova. Ve druhé světové válce vykonával funkci generálního inspektora československého letectva ve Velké Británii a od 12. července 1940 až do 19. října 1945 byl nejvyšším představitelem československých válečných letců v Británii. Zorganizoval 1 500 československých letců, kteří v řadách RAF zasáhli do bitvy o Británii. Král Jiří VI. mu v roce 1941 udělil prestižní Řád lázně, jako jedinému Čechoslovákovi pak 17. května 1945 i hodnost leteckého maršála RAF. Janoušek se neřadí mezi stíhací esa, která sestřelovala jeden nepřátelský letoun za druhým. Jeho místo bylo především na zemi, kde stanovoval taktickou strategii. Jako vystudovaný doktor přírodních věd kladl obrovský důraz na meteorologii, což byl v tehdejší době výjimečné. Nacisté se mu pomstili, že mu vyvraždili téměř celou rodinu, přišel i o manželku.

Po událostech z února 1948 se však válečný hrdina stal pro nový režim nepohodlným. Agent StB jej vyprovokoval k emigraci, čímž jej 30. dubna 1948 vlákal do pasti u Přeštic. Byl odsouzen na doživotí, z něhož si odpykal 12 let a deset dní v komunistickém vězení. Prošel si peklem na Borech, v Opavě, Leopoldově i v Ruzyni. Po propuštění ze žaláře v květnu 1960 žil také v Malé Štěpánské číslo 5 na Praze 2, a to se svou švagrovou Marií Fenzlovou. Jelikož měl důchod pouhých 200 Kčs, musel se až do 74 let živit jako skladník a s dnou tahat těžký nábytek.

Karel Janoušek zemřel 27. října 1971 jen tři dny před svými osmasedmdesátými narozeninami. Za svého života – v roce 1968 – se sice dočkal rehabilitace, ale soud mu generálskou hodnost nevrátil. In memoriam mu byla hodnost armádního generála vrácena 23. srpna 1990, a to tehdejším prezidentem ČSFR Václavem Havlem . Rovněž In memoriam mu bylo současnou hlavou Milošem Zemanem v roce 2016 propůjčeno nejvyšší české státní vyznamenání – Řád Bílého lva.

Mnohým statečným odbojářům paradoxně v očích mladé generace škodí patos hrdinství. Domnívají se, že nejde o lidi z masa a kostí. Karel Janoušek měl rád život i drinky, před obědem pravidelně pil vodku s džusem či sodovkou, rád hrál s přáteli bridž a hodně kouřil. Jeho osobnost dokonce připomněla i švédská power metalová hudební skupina Sabaton, která o něm v roce 2012 nazpívala píseň s charakteristickým názvem Far from the Fame (Daleko od slávy).

Západní demokratický svět dojala v únoru roku 1966 reportáž anglického novináře Petera Hanna z The Sunday Express, který veterána v Malé Štěpánské vypátral a ve skvělém článku popsal osud vojáka. Žurnalista text opatřil příznačným titulkem: „Král Jiří jej pasoval na rytíře za statečnost – dnes nakládá dodávkové vozy.“ V textu si tehdy Karel Janoušek posteskl. „Zmeškal jsem svůj autobus. Kdysi jsem byl nahoře, docela nahoře. Nyní jsem však dole a jak se zdá, dole zůstanu.“

Pane maršále RAF a generále Janoušku, chceme Vás i padesát let po Vaší smrti ubezpečit, že EuroZprávy.cz společně s Městkou částí Prahy 2 a její starostkou Janou Černochovou nedovolí, abyste zůstal dole. V našich myslích i srdcích jste úplně nahoře.