Policie loni ukončila 5319 odposlechů, meziročně o 193 méně

Policie loni ukončila 5319 odposlechů, o 193 méně než v předchozím roce. Z krajských policejních ředitelství vykázalo největší počet úkonů pražské ředitelství, z celorepublikových útvarů ukončila nejvíce odposlechů stejně jako v předchozích letech Národní protidrogová centrála. Vyplývá to z analýzy odposlechů za rok 2019, kterou má ČTK k dispozici a kterou v pondělí projedná vláda.

Zatímco předloni z krajských ředitelství vykázala nejvíce ukončených odposlechů jihomoravská policie, v minulém roce se do popředí vrátila Praha, kde policisté ukončili 527 odposlechů. Následovalo policejní ředitelství Jihomoravského kraje s 488 odposlechy a Moravskoslezského kraje s 474 odposlechy. Naopak nejméně ukončených odposlechů, 52, vykázali policisté v Pardubickém kraji.

Národní protidrogová centrála loni ukončila 994 odposlechů, tedy o 62 více než v roce 2018. Naopak počet ukončených odposlechů Národní centrály proti organizovanému zločinu klesl o 114 na 587.

Kriminalisté loni používali odposlechy hlavně kvůli vyšetřování drogové kriminality, násilné trestné činnosti a takzvané trestné činnosti proti veřejnému zájmu, tedy například zločinnému spolčení, úplatkářství nebo převaděčství. Následovala majetková trestná činnost nebo podvody.

Odposlechy může policie použít jen po návrhu státního zástupce, se kterým musí souhlasit soud. Souhlas k odposlechu může dát u vybraných trestných činů také odposlouchávaný člověk, ale to se stává v minimu případů. Pokud při odposlechu nebyly zjištěny skutečnosti, které by byly významné pro trestní řízení, musí ho policie po souhlasu soudu nebo státního zástupce po třech letech od pravomocného skončení věci zničit.

Nejvyšší počet ukončených odposlechů zaznamenali policisté v roce 2004, odkdy statistiku sledují, a to v 9610 případech. Následovaly roky 2006 a 2014, kdy ukončené odposlechy překročily 7500 případů. Nejméně ukončených odposlechů policie naopak zaznamenala v letech 2008 a 2009, kdy jich bylo méně než 5000. Do roku 2004 statistika zaznamenávala zahájené odposlechy v daném roce, od tohoto data jde o počty ukončených úkonů.

Analýza se věnuje také sledování, která loni policie ukončila ve 4868 případech. Ke sledování policisté přistoupili opět hlavně v souvislosti s drogovou kriminalitou, s velkým odstupem následovala daňová trestná činnost, násilné činy, trestné činy proti veřejnému zájmu a také podvody.

Související

Více souvisejících

Policie ČR Odposlechy

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump žádá zveřejnění svědectví z Epsteinovy poroty kvůli zprávě o „oplzlém“ přání k narozeninám

Prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že pověřil ministryni spravedlnosti Pam Bondi, aby usilovala o zveřejnění dosud zapečetěných výpovědí před velkou porotou ve věci Jeffreyho Epsteina. Udělal tak poté, co deník Wall Street Journal zveřejnil zprávu, podle níž měl Trump přispět do Epsteinova narozeninového alba „oplzlým“ přáním doplněným kresbou nahé ženy.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 8 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

Průlom v genetice: V Británii se rodí děti z DNA tří lidí, bez dědičné choroby, která ničí životy

Ve Velké Británii se narodilo osm dětí, které vznikly za pomoci genetického materiálu od tří různých lidí. Tento průlomový způsob početí má jeden hlavní cíl: zabránit přenosu těžké a často smrtelné mitochondriální nemoci z matky na dítě. Metoda, kterou vyvinuli britští vědci, se poprvé ukazuje jako účinná – všechny děti jsou zdravé.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy