Babiš přešel kauzu "hubu drž" a chytil se jiných útoků. Sám lže o zavlečení země do války prezidentem

Babiš možná poněkud překvapivě přešel útoky na svou osobu kvůli slovům na sobotní tiskové konferenci, kde podle některých uživatelů sociálních sítí nevybíravě odebral slovo své ženě Monice. Jak jsme již informovali, analýza provedená novinářem Filipem Rožánkem odhalila, že bývalý premiér zřejmě řekl "tak, kdo je další". 

Na co už reagoval, to byly příspěvky na sociálních sítích, jejichž autoři se pohrdavě vyjadřovali o některých jeho voličích. "Praha a láska musí zvítězit nad vsí a nenávistí," stálo například v jednom z nich.

"Spousta lidí, kteří za každým druhým slovem mluví o pravdě, lásce a demokracii, se navážejí do lidí žijících na vesnicích a v menších městech za to, že mě volili a mluví o nich jako o ovcích, hlupácích a omezencích. Stojím za Vámi. Nenecháme se," vzkázal Babiš prostřednictvím facebooku.

Babiš lže o možném zavlečení do války prezidentem

Babiš také po prvním kole vyrukoval s novými billboardy, kterými se vymezuje proti Petru Pavlovi a které se už objevily různě po republice. "Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják," zní ústřední slogan, který se vzápětí stal terčem kritiky. Je totiž přinejmenším hodně zavádějící. Roli prezidenta v otázkách národní obrany důkladně rozebral ústavní právník Jan Kysela. 

Kysela na facebooku uvedl, že český ústavní pořádek neobsahuje institut vyhlášení války, takže do ní hlava státu nemůže národ zavléct, jak naznačují Babišovy billboardy. Podle Ústavy rozhodují o vyhlášení válečného stavu obě parlamentní komory absolutní většinou hlasů v případě napadení země nebo plnění spojeneckých závazků. Sněmovna a Senát také výhradně rozhodují o vyslání ozbrojených sil do zahraničí.

"Prezident republiky sice rozhoduje o mobilizaci, avšak jednak na návrh a se souhlasem vlády, jednak jen za válečného stavu, o němž rozhodl Parlament," vysvětlil dále expert. Připomněl také, že velitelem Armády ČR je náčelník generálního štábu jmenovaný prezidentem na návrh vlády. "Prezident republiky armádu neřídí, větší vliv má pouze na Hradní stráž, ovšem i tu řídí náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky," konstatoval. 

V otázce objemu finančních prostředků pro armádu je určující zákon o státním rozpočtu, který připravuje vláda a schvalují poslanci. Hlava státu má nanejvýše právo veta, to lze ovšem následně definitivně přehlasovat. Zároveň jmenuje a povyšuje generály, schvaluje základní vojenské řády a propůjčuje útvarům prapory. "To však nemá žádný vliv na to, je-li 'mírotvůrce nebo válečník'," dodal Kysela.