Nastane modrý superúplněk. Proč ale bude právě modry?

Střed Měsíce se totiž nezdráhá přiblížit ke srdci Země na vzdálenost menší než 360 tisíc kilometrů. Tato okamžiková intimita vytváří superúplněk, něco, co neokoukáme každý den.

Ale to není všechno. Příroda nám na tuto jedinečnou noc připravila dvojitou dávku kouzla. Nejenže se jedná o superúplněk, ale navíc jde o druhý úplněk v jediném kalendářním měsíci. Tento zvláštní jev se nazývá modrým úplňkem, a tak nám tento srpnový večer slibuje skutečně nezapomenutelnou podívanou na nebeské scéně. Je to jako by příroda sama chtěla, abychom se na chvíli zastavili a pohlédli vzhůru, abychom byli svědky toho, jak nám nekonečný vesmír předvádí své magické divadlo.

Připomeňme, že označení „superúplněk“ není astronomický, dokonce ani historický termín. Poprvé jej pravděpodobně použil astrolog Richard Nolle v roce 1979. Proč zrovna zvolil hranici 360 tisíc kilometrů se už asi nedozvíme, zřejmě proto, že po 90 procent své dráhy je Měsíc dál. Navíc, bez dalekohledu si většího průměru nadcházejícího úplňku vlastně ani nevšimnete. Jak uvádí lunatik Pavel Gabzdyl, rozdíl velikosti tohoto superúplňku oproti běžnému úplňku je stejný, jako když ze vzdálenosti tří metrů sledujete padesátikorunovou minci a dvacetikorunovou minci. Navíc nemáte na nebi žádného srovnání.

Také pojmenování „modrý“ samozřejmě s barvou Měsíce nijak nesouvisí. Pořekadlo „jednou za modrý měsíc“ se od roku 1946 po nesprávném výkladu amatérského astronoma Jamese Hugha Pruetta používá pro označení druhého úplňku v jednom kalendářním měsíci. Původně se ale termín „modrý úplněk“ používal ve farmářských ročenkách ze severní Ameriky už od počátku 19. století pro označení třetího úplňku v jednom ročním období, ve kterém nastanou čtyři úplňky (obvykle jsou tři). V tomto případě je úplněk „modrý“ podle první, novodobější definice (je druhý v měsíci). Podle staršího „počítání“ nastane modrý úplněk až 19. srpna 2024 (bude třetí v daném ročním období).