Automobilovému průmysl hrozí vážná krize. Evropa žádá Čínu o urychlený zásah

Podle eurokomisaře pro obchod Maroše Šefčoviče je problémem zasaženo nejen evropské automobilové odvětví, ale i celé průmyslové spektrum. Šefčovič téma označil za „prioritu“ při svém úterním jednání s čínským ministrem obchodu Wangem Wentaoem na okraji zasedání OECD v Paříži.

Vzácné zeminy, zejména permanentní magnety, jsou nezbytné pro fungování elektrických motorů, elektroniky či domácích spotřebičů. Jejich export Čína od dubna omezila, což zásadně dopadlo na západní ekonomiky. Peking vyžaduje na každý vývozní případ zvláštní licenci a specifikaci konečného využití suroviny. Licenční řízení je však podle evropských i amerických firem zdlouhavé, netransparentní a nejednotné.

Čína ovládá 90 % světového zpracování vzácných zemin a nové regulace se dotkly například neodymu, dysprosia či samaria – klíčových složek pro magnety používané v elektromotorech, letectví nebo obranných systémech. Přestože USA a Čína uzavřely v Ženevě dočasné příměří v obchodní válce, Peking zatím žádné výraznější uvolnění vývozu nezavedl. Washington to považuje za porušení dohody.

„Když jde o permanentní magnety, které se využívají v civilním sektoru – od praček přes auta po běžné domácí spotřebiče – situace je extrémně narušující,“ uvedl Šefčovič.

Evropské sdružení automobilových dodavatelů CLEPA varovalo, že vývozní omezení už nyní paralyzují výrobu a zásadně ovlivňují dodavatelský řetězec. Generální tajemník CLEPA Benjamin Krieger uvedl, že čínská pravidla vedla k „významnému narušení evropské automobilové výroby“.

Podle CLEPA čínské úřady od dubna schválily jen čtvrtinu z několika stovek exportních žádostí. Licenční proces se navíc liší provincie od provincie a často zahrnuje požadavek na citlivá data, včetně duševního vlastnictví nebo fotografií koncových továren.

Například německý koncern Volkswagen potvrdil, že jeho dodavatelé obdrželi „pouze omezený počet“ licencí. Vývoz magnetů z Číny do Německa se podle celních dat během dubna propadl na polovinu oproti březnu.

Šefčovič se s Wangem pokusil srovnat data o počtu udělených licencí, ale výsledky se neshodovaly. EU podle něj preferuje jednotný systém žádostí na jeden rok dopředu, který by zjednodušil proces a předešel výpadkům. Obě strany se mají brzy sejít znovu.

Ve Spojených státech roste frustrace nad pomalým povolovacím procesem. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že Čína porušila ženevskou dohodu. Jeden z amerických obchodníků s těmito materiály CNN sdělil, že jejich čínský dodavatel čeká už sedm týdnů na vývozní povolení. Některé žádosti prý dokonce vyžadují fotografie výrobních provozů konečných zákazníků, což klienti – zejména z obranného sektoru – odmítají.

„Pokud jsou zákazníci napojeni na americkou armádu a řeknou pravdu, povolení nedostanou,“ uvedl obchodník pod podmínkou anonymity.

Nedostatek zásob žene ceny prudce vzhůru. Některé kovy se prodávají za čtyřnásobek až sedminásobek původní ceny. Například yttrium už dosáhlo více než desetinásobného zdražení. Zpožďují se však i vývozy kovů, které nejsou přímo na seznamu omezení – celní úřady je nyní kontrolují mnohem důkladněji.

Podle dat čínských cel se vývoz magnetů do USA propadl o 60 % během jediného měsíce.

Peking své kroky hájí tím, že odpovídají mezinárodním standardům. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien uvedl, že opatření „nejsou diskriminační a necílí na konkrétní země“. Evropané a Američané si to ale nemyslí – podle nich jde o mocenskou páku Pekingu ve stále ostřejším geopolitickém střetu.