Indický přistávací modul Vikrám dosedl na povrch Měsíce

Přistávací modul Vikrám indické sondy Čandrájan-3 dnes dosedl na povrch Měsíce, ukázal živý přenos indické vesmírné agentury. Indie se tak po Spojených státech, Rusku (Sovětském svazu) a Číně stala teprve čtvrtou zemí světa, která úspěšně dopravila své zařízení na Měsíc, a první, které se podařilo přistát v blízkosti jeho jižního pólu.

"Indie je na Měsíci," prohlásil šéf Indické organizace pro kosmický výzkum (ISRO) Šrídhar Panikkar Sómnáth bezprostředně po dosednutí modulu na Měsíc.

S přistáním v málo prozkoumané oblasti u jižního pólu Měsíce chtělo Indii v minulých dnech předstihnout Rusko. Jeho modul Luna-25 se ale podle nedělního oznámení agentury Roskosmos vymkl kontrole a narazil do měsíčního povrchu.

V médiích se již objevil první snímek, který indický modul Vikrám poslal po přistání. Je na něm vidět jedna noha přistávacího modulu i jeho stín. "Snímek pořídil fotoaparát zařízení poté, co úspěšně dosedlo na relativně plochou část měsíčního povrchu," uvedla indická vesmírná agentura na sociální síti X, dříve Twitter. Modul poslal také další snímky, které pořídil během sestupu k Měsíci.

Podle agentury Reuters lidé po celé Indii přistání u televizních obrazovek napjatě sledovali a mnozí během přistávacího manévru odříkávali modlitby. Za bezpečné přistání se modlily zástupy dětí na březích pro hinduisty posvátné řeky Gangy a modlitby za úspěch mise nabízely i některé mešity v zemi.

"Toto je vítězný pokřik nové Indie," uvedl indický premiér Naréndra Módí, který přistání modulu sledoval z Jihoafrické republiky, kde se účastní summitu zemí BRICS. Indická vláda doufá, že úspěch mise povzbudí investice do startů soukromých kosmických lodí a souvisejících satelitních projektů.

Z bezposádkového modulu má nyní vyjet šestikolové robotické vozítko, které bude zkoumat měsíční povrch a posílat data a fotografie na Zemi. Tmavé krátery v oblasti jižního pólu by podle vědců mohly skrývat zmrzlou vodu, což by podpořilo plány na budoucí osídlení přirozené oběžnice Země. Vozítko nazvané Pragján, což v sanskrtu znamená "moudrost", váží 26 kilogramů, je poháněno solární energií a jeho životnost je plánována nejméně na jeden lunární den, což je asi 14 pozemských dní.

Mezi těmi, kdo Indii k úspěšné misi poblahopřáli, byli představitelé amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), Evropské kosmické agentury (ESA) či ruský prezident Vladimir Putin.

"Přistání na jižním pólu (Měsíce) Indii prakticky umožní prozkoumat, zda se na Měsíci nachází zmrzlá voda. A to je velmi důležité pro sběr dat a vědecké poznání o geologii Měsíce," řekla Carla Filoticová, výkonná ředitelka konzultační společnosti SpaceTec Partners.

Indii se přistání na Měsíci podařilo na druhý pokus. V září 2019 se modul sondy Čandrájan-2, která kolem Měsíce obíhá dodnes, krátce před přistáním jen dva kilometry nad povrchem odmlčel. Havárie byla podle ISRO způsobena závadou softwaru.

Indická mise bude na Měsíci pátrat po zmrzlé vodě, jež by usnadnila kolonizaci

Oblast jižního pólu Měsíce, kde dnes přistála indická vesmírná mise, je zajímavá především kvůli předpokládanému výskytu zmrzlé vody. Pokud se zjistí, že je voda dobře dostupná a je jí dostatek, mohla by se stát základem pro budoucí osídlení a těžební aktivity na Měsíci, píše agentura Reuters.

O existenci vody na Měsíci spekulovali vědci již v 60. letech minulého století. Vzorky, s nimiž se koncem 60. a začátkem 70. let vrátily americké mise Apollo, se ale zdály být zcela suché.

V roce 2008 výzkumníci z Brownovy univerzity vzorky prozkoumali s pomocí nové technologie a v malých kouscích vulkanického skla našli vodík. V roce 2009 přístroj amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) na palubě indické sondy Čandrájan-1 detekoval vodu na měsíčním povrchu. Podle důkazů mise NASA, která odstartovala v roce 1998, je největší koncentrace ledu v trvale zastíněných kráterech na lunárním jižním pólu.

Kapsy dávného ledu by mohly vědcům poskytnout unikátní příležitost ke zkoumání historie vody v naší sluneční soustavě. "Můžeme získat odpovědi na otázky, odkud a kdy se tady voda vzala a jaká je souvislost s vývojem života na Zemi," uvedl podle zpravodajského serveru BBC Simeon Barber, který spolupracuje s Evropskou kosmickou agenturou (ESA).

Voda na Měsíci je ale důležitá také z praktických důvodů. Řada zemí i soukromých společností plánuje nové pilotované mise na Měsíc a astronauti budou potřebovat vodu na pití a hygienu. Nové soukromé firmy si podle BBC účtují za kilogram nákladu dopraveného na Měsíc kolem milionu dolarů.

"To je milion dolarů za litr pitné vody. Podnikatelé v kosmonautice nepochybně vidí lunární led jako možnost, jak zásobovat astronauty místním zdrojem vody," uvedl Barber.

Molekuly vody je navíc možné rozštěpit na atomy vodíku a kyslíku, které lze použít jako pohon pro rakety. Vědci ale nejprve musí zjistit, kolik ledu na Měsíci je a jestli ho lze efektivně získávat a čistit, aby se tato voda dala bezpečně pít.

Některá extrémní místa na jižním pólu Měsíce jsou navíc nepřetržitě zalita sluncem po dobu až 200 pozemských dní. "Solární energie je další zdroj (pro zřízení měsíční základny a nabíjení zařízení), který pól nabízí," říká Noah Petro z NASA.

Indická mise má rovněž za cíl zkoumat velmi řídkou atmosféru Měsíce a analyzovat regolit, což je vrstva volných částeček a a jemného prachu, které se nahromadily za miliardy let na povrchu Měsíce.

Lunární jižní pól leží na okraji obrovského impaktního kráteru, který má v průměru 2500 kilometrů a dosahuje hloubky osmi kilometrů. Tento kráter je jedním z nejstarších útvarů naší sluneční soustavy, píše BBC.

Související

Letadla, ilustrační foto

"Na palubě je nálož..." Indii paralyzují bombové hrozby

Indie zažila v uplynulém týdnu vlnu více než 70 falešných bombových hrozeb zaměřených na domácí i mezinárodní lety. Tyto výhrůžky vyvolaly znepokojení mezi cestujícími a způsobily zpoždění letů, informují indická média s odkazem na agenturu AFP. Podle informací zveřejněných v neděli se hrozby týkaly letů různých leteckých společností, přičemž mnoho letů muselo být odkloněno.

Více souvisejících

Indie vesmír, Měsíc měsíc

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy