Přistávací modul Vikrám indické sondy Čandrájan-3 dnes dosedl na povrch Měsíce, ukázal živý přenos indické vesmírné agentury. Indie se tak po Spojených státech, Rusku (Sovětském svazu) a Číně stala teprve čtvrtou zemí světa, která úspěšně dopravila své zařízení na Měsíc, a první, které se podařilo přistát v blízkosti jeho jižního pólu.
"Indie je na Měsíci," prohlásil šéf Indické organizace pro kosmický výzkum (ISRO) Šrídhar Panikkar Sómnáth bezprostředně po dosednutí modulu na Měsíc.
S přistáním v málo prozkoumané oblasti u jižního pólu Měsíce chtělo Indii v minulých dnech předstihnout Rusko. Jeho modul Luna-25 se ale podle nedělního oznámení agentury Roskosmos vymkl kontrole a narazil do měsíčního povrchu.
V médiích se již objevil první snímek, který indický modul Vikrám poslal po přistání. Je na něm vidět jedna noha přistávacího modulu i jeho stín. "Snímek pořídil fotoaparát zařízení poté, co úspěšně dosedlo na relativně plochou část měsíčního povrchu," uvedla indická vesmírná agentura na sociální síti X, dříve Twitter. Modul poslal také další snímky, které pořídil během sestupu k Měsíci.
Podle agentury Reuters lidé po celé Indii přistání u televizních obrazovek napjatě sledovali a mnozí během přistávacího manévru odříkávali modlitby. Za bezpečné přistání se modlily zástupy dětí na březích pro hinduisty posvátné řeky Gangy a modlitby za úspěch mise nabízely i některé mešity v zemi.
"Toto je vítězný pokřik nové Indie," uvedl indický premiér Naréndra Módí, který přistání modulu sledoval z Jihoafrické republiky, kde se účastní summitu zemí BRICS. Indická vláda doufá, že úspěch mise povzbudí investice do startů soukromých kosmických lodí a souvisejících satelitních projektů.
Z bezposádkového modulu má nyní vyjet šestikolové robotické vozítko, které bude zkoumat měsíční povrch a posílat data a fotografie na Zemi. Tmavé krátery v oblasti jižního pólu by podle vědců mohly skrývat zmrzlou vodu, což by podpořilo plány na budoucí osídlení přirozené oběžnice Země. Vozítko nazvané Pragján, což v sanskrtu znamená "moudrost", váží 26 kilogramů, je poháněno solární energií a jeho životnost je plánována nejméně na jeden lunární den, což je asi 14 pozemských dní.
Mezi těmi, kdo Indii k úspěšné misi poblahopřáli, byli představitelé amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), Evropské kosmické agentury (ESA) či ruský prezident Vladimir Putin.
"Přistání na jižním pólu (Měsíce) Indii prakticky umožní prozkoumat, zda se na Měsíci nachází zmrzlá voda. A to je velmi důležité pro sběr dat a vědecké poznání o geologii Měsíce," řekla Carla Filoticová, výkonná ředitelka konzultační společnosti SpaceTec Partners.
Indii se přistání na Měsíci podařilo na druhý pokus. V září 2019 se modul sondy Čandrájan-2, která kolem Měsíce obíhá dodnes, krátce před přistáním jen dva kilometry nad povrchem odmlčel. Havárie byla podle ISRO způsobena závadou softwaru.
Indická mise bude na Měsíci pátrat po zmrzlé vodě, jež by usnadnila kolonizaci
Oblast jižního pólu Měsíce, kde dnes přistála indická vesmírná mise, je zajímavá především kvůli předpokládanému výskytu zmrzlé vody. Pokud se zjistí, že je voda dobře dostupná a je jí dostatek, mohla by se stát základem pro budoucí osídlení a těžební aktivity na Měsíci, píše agentura Reuters.
O existenci vody na Měsíci spekulovali vědci již v 60. letech minulého století. Vzorky, s nimiž se koncem 60. a začátkem 70. let vrátily americké mise Apollo, se ale zdály být zcela suché.
V roce 2008 výzkumníci z Brownovy univerzity vzorky prozkoumali s pomocí nové technologie a v malých kouscích vulkanického skla našli vodík. V roce 2009 přístroj amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) na palubě indické sondy Čandrájan-1 detekoval vodu na měsíčním povrchu. Podle důkazů mise NASA, která odstartovala v roce 1998, je největší koncentrace ledu v trvale zastíněných kráterech na lunárním jižním pólu.
Kapsy dávného ledu by mohly vědcům poskytnout unikátní příležitost ke zkoumání historie vody v naší sluneční soustavě. "Můžeme získat odpovědi na otázky, odkud a kdy se tady voda vzala a jaká je souvislost s vývojem života na Zemi," uvedl podle zpravodajského serveru BBC Simeon Barber, který spolupracuje s Evropskou kosmickou agenturou (ESA).
Voda na Měsíci je ale důležitá také z praktických důvodů. Řada zemí i soukromých společností plánuje nové pilotované mise na Měsíc a astronauti budou potřebovat vodu na pití a hygienu. Nové soukromé firmy si podle BBC účtují za kilogram nákladu dopraveného na Měsíc kolem milionu dolarů.
"To je milion dolarů za litr pitné vody. Podnikatelé v kosmonautice nepochybně vidí lunární led jako možnost, jak zásobovat astronauty místním zdrojem vody," uvedl Barber.
Molekuly vody je navíc možné rozštěpit na atomy vodíku a kyslíku, které lze použít jako pohon pro rakety. Vědci ale nejprve musí zjistit, kolik ledu na Měsíci je a jestli ho lze efektivně získávat a čistit, aby se tato voda dala bezpečně pít.
Některá extrémní místa na jižním pólu Měsíce jsou navíc nepřetržitě zalita sluncem po dobu až 200 pozemských dní. "Solární energie je další zdroj (pro zřízení měsíční základny a nabíjení zařízení), který pól nabízí," říká Noah Petro z NASA.
Indická mise má rovněž za cíl zkoumat velmi řídkou atmosféru Měsíce a analyzovat regolit, což je vrstva volných částeček a a jemného prachu, které se nahromadily za miliardy let na povrchu Měsíce.
Lunární jižní pól leží na okraji obrovského impaktního kráteru, který má v průměru 2500 kilometrů a dosahuje hloubky osmi kilometrů. Tento kráter je jedním z nejstarších útvarů naší sluneční soustavy, píše BBC.
Související
"Na palubě je nálož..." Indii paralyzují bombové hrozby
Zapomenutá fronta. Indie zápasí s Čínou o jadernou nadvládu, posiluje i Pákistán
Indie , vesmír, Měsíc , měsíc
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Rusko je ochotno s Trumpem jednat o ukončení války na Ukrajině. Má ale podmínku
před 1 hodinou
Jak rychle se mění počasí? Za tři roky zmizelo v jediné zemi tisíc ledovců
před 2 hodinami
Evropu čekají těžké dny, říká ke zvolení nepředvídatelného Trumpa publicista Marjanovič
před 2 hodinami
Peking se obává Trumpova hněvu. Lídři z celého světa míří na dva významné summity plní nejistoty
před 3 hodinami
Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat
před 3 hodinami
Kde sehnat bilion dolarů na boj s extrémním počasím? V hlavách lídrů se rodí plán
před 4 hodinami
COP29: Změna klimatu je podle Argentiny socialistická lež. Alijev obvinil Macrona ze zabíjení lidí
před 4 hodinami
Ukrajina má být „měsíce“ od vývoje vlastní jaderné zbraně. Kyjev zareagoval
před 4 hodinami
Počasí se otepluje rychleji, než se čekalo? Nové výpočty vědců ukazují, že lidstvo v boji s oteplováním selhalo
před 5 hodinami
V uzavřeném dole trpí hlady tisíce horníků. Pomoc jim nepošleme, vzkazuje jihoafrická vláda
před 5 hodinami
O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29
před 6 hodinami
"Ruská válečná loď, jdi do p**ele." Výrokem ukrajinské armády se zabýval i Evropský soudní dvůr
před 6 hodinami
Izrael porušil 50 let starou dohodu. Potají mění nárazníkovou zónu
před 7 hodinami
Chudé státy potřebují na změny počasí bilion dolarů ročně. Zaplaťte hned, nebo bude hůř, vyzvali experti svět
před 7 hodinami
Dominika Feriho převezli zpět do vězení. Ke zranění mělo dojít jinak
před 8 hodinami
Timothy West, uznávaná britská hvězda jeviště a plátna, zemřel ve věku 90 let
před 8 hodinami
Přežijí jen ti nejbohatší? Před změnami počasí zavírají oči, na případné katastrofy se chystají po svém
před 8 hodinami
Spory na COP29 narůstají. Francie konferenci bojkotuje, Alijev obhajuje těžbu ropy
před 9 hodinami
Musk od voleb v USA enormně zbohatnul. Jak profituje ze spojenectví s Trumpem?
před 9 hodinami
Krůček od apokalypsy? Studená válka by nově zahrnovala tři strany, a byla by pořádně horká
S aktuálními hrozbami ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině, zrychleným programem zbrojení v Číně a americkou touhou po nadřazenosti, vyvstává podle serveru The Guardian základní otázka: Co by donutilo světové vůdce ustoupit od hrozící světové války?
Zdroj: Libor Novák