Čínská lunární sonda Čchang-e 6 v neděli úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce, aby shromáždila vzorky, jak uvedla státní média. Tento úspěch představuje další krok v dlouhodobém vesmírném programu Pekingu.
Lunární sonda Čchang-e 6 dosedla v pánvi jižního pólu Aitken – jednom z největších známých impaktních kráterů ve Sluneční soustavě, uvedl v neděli server CNN s odkazem na tiskovou agenturu Sinchua a s odvoláním na Čínský národní vesmírný úřad. Sonda má na Měsíci sesbírat vzorky měsíčního povrchu a hornin.
Sonda odstartovala 3. května 2024 z nejjižnějšího čínského kosmodromu Wen-čchang, který leží na ostrově Chaj-nan v Jihočínském moři. Do vesmíru ji vynesla nejvýkonnější čínská raketa Dlouhý pochod 5.
Celá lunární mise potrvá 53 dní. Je to v pořadí druhá čínská mise, která se pokusí získat vzorky měsíčních hornin.
Podle čínské agentury je to poprvé, kdy budou odebrány vzorky z této vzácně prozkoumané oblasti Měsíce. Jde dosud o nejsložitější robotické úsilí Číny na této misi.
První byla sonda Čchang-e 5, která na Zemi dopravila horninu z přivrácené strany Měsíce. Mise Čchang-e 6 však bude historicky první, která se pokusí o dopravu vzorků z odvrácené strany.
Číňané chtějí dopravit z Měsíce asi dva kilogramy vzorků. Navazují tak na misi Čchang-e 5, která v roce 2020 dopravila na Zemi z přivrácené strany Měsíce 1,731 kilogramu hornin. Analýza nových vzorků by podle čínských vědců měla poskytnout detailnější informace o historii Měsíce, Země a sluneční soustavy. Může také ukázat rozdíl mezi složením hornin na méně probádané odvrácené straně Měsíce a známější přivrácené straně.
Pro Zemi skrytá strana Měsíce byla v minulosti málo prozkoumána. Hlavním problémem je nemožnost komunikace. Tento jev je jasně identifikován, protože posádky amerických misí Apollo, když přelétávaly nad touto oblastí, ztratily se Zemí jakýkoli kontakt.
Mise na odvrácenou stranu jsou proto náročnější, vyžadují satelit pro zachování komunikace. Spojení mezi přistávacím modulem Čchang-e 6 a řídícím střediskem na Zemi zajišťuje satelit Čchüe-čchiao 2, který Čína vyslala na oběžnou dráhu kolem Měsíce v březnu. Na povrchu bude čínská sonda odebírat vzorky za pomoci mechanického ramene a vrtáku, horniny pak poputují zpět na Zemi v modulu, který aktuálně obíhá kolem Měsíce.
Probíhající mise je dalším čínským krokem v rámci přípravy letu, který by dopravil na Měsíc lidskou posádku. Tento milník, který mají zatím na kontě jen Spojené státy, chce Peking dosáhnout do roku 2030. AP o čínském programu hovoří jako o součásti sílícího soupeření ve vesmírném průzkumu s USA a dalšími zeměmi včetně Indie a Japonska.
Vzorky, které musí Čchang-e 6 odebrat, by měly umožnit odhadnout objem vodního ledu v této oblasti. Ve scénářích kolonizace Měsíce se právě tento zdroj jeví jako klíčový pro zásobování astronautů vodou.
Nedělní přistání přichází v době, kdy rostoucí počet zemí, včetně Spojených států, sleduje strategické a vědecké výhody rozšířeného průzkumu Měsíce v čím dál tím více konkurenčním prostředí.
Vzorky shromážděné přistávacím modulem Čchang-e 6 by podle odborníků mohly poskytnout klíčová vodítka ke vzniku a vývoji Měsíce, Země a Sluneční soustavy. Mise zároveň poskytuje důležitá data a technické postupy k posílení lunárních ambicí Číny.
Nyní se očekává, že pomocí vrtačky a mechanického ramene shromáždí až 2 kilogramy měsíčního prachu a kamení z pánve, kráteru vytvořeného asi před 4 miliardami let.
Sonda stráví dva dny na odvrácené straně Měsíce a má 14 hodin na sběr vzorků měsíční půdy, uvedla čínská agentura.
K dokončení své mise bude muset přistávací modul tyto vzorky roboticky uložit do stoupacího vozidla, které s ním provedlo přistání.
Návratový modul s kapslí se vzorky by se na Zemi měl vrátit 25. června.
Mnoho zemí rozšiřuje své lunární programy s cílem získat přístup ke zdrojům a prozkoumat hluboký vesmír. Indie loni poprvé přistála s kosmickou lodí na Měsíci, zatímco první ruská mise po desetiletích neúspěšně skončila srážkou sondy Luna 25 s měsíčním povrchem. Japonsko se v lednu stalo pátou zemí, která přistála na Měsíci, i když přistávací modul Moon Sniper měl problémy s napájením. V únoru pak mise IM-1, financovaná NASA a navržená firmou Intuitive Machines, úspěšně přistála blízko jižního pólu. Toto přistání, první americkou kosmickou lodí za více než pět desetiletí, je součástí několika plánovaných komerčních misí, jejichž cílem je prozkoumat měsíční povrch před návratem amerických astronautů plánovaným na rok 2026.
20. prosince 2024 10:17
Malajsie obnovila pátrání po troskách zmizelého letu Malaysia Airlines MH370
Související
USA pošlou na Měsíc prvního neameričana. Biden prozradil jeho národnost
Bílý dům chce vytvořit nové časové pásmo. Nebude ale na Zemi
měsíc , Čína , Čchang-e 6
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek