O přesunu českého velvyslanectví do Jeruzaléma politická reprezentace stále nerozhodla

Zeman v prosinci v Radiožurnálu řekl, že předpokládá, že vláda brzy schválí přesun velvyslanectví. Požádal tehdy premiéra Petra Fialu (ODS), aby zemi společně při této příležitosti navštívili. Fiala tehdy pro ČTK uvedl, že je přesunu nakloněn, při tehdejším předsednictví v Radě EU a válce na Ukrajině ale musela podle něj vláda řešit aktuálnější výzvy.

"Česká diplomacie říká, že takový krok má své náklady a rizika, má svá pozitiva. Politická reprezentace v tuto chvíli v té věci nerozhodla a nemyslím si, že je to něco, co by na druhou stranu bylo na pořadu dne," řekl dnes Lipavský.

"Je to otázka, kterou je potřeba klást těm, kteří usilují o přesun zastupitelského úřadu z Tel Avivu do Jeruzaléma, mluví o tom především izraelská strana. To je idea, která se objevuje ve veřejném prostoru, společenských debatách neustále," dodal ministr.

Izrael, který obsadil východní část Jeruzaléma za války v roce 1967, považuje celý Jeruzalém za své nedělitelné hlavní město, zatímco většina zemí považuje východní Jeruzalém za okupované území. Spojené státy, Honduras, Guatemala a Kosovo jsou jediné země, které mají v Jeruzalémě velvyslanectví. Ostatní země je mají v Tel Avivu.

V březnu napsal zpravodajský web The Times of Israel, že by se do Jeruzaléma mohlo v dubnu přestěhovat maďarské velvyslanectví. Maďarská prezidentka Katalin Nováková tehdy na dotaz ČTK uvedla, že o tom zatím není rozhodnuto.

České velvyslanectví v Tel Avivu má v Jeruzalémě od předloňského roku úřadovnu.