Diskuze: Nové e-neschopenky: Ministerstvo chce s testováním začít od října

Britští úředníci se minulý týden v Bruselu zúčastnili diskrétní večeře s vybranými evropskými spojenci, na které se začal rýsovat plán na vytvoření nového obranného fondu. Ten by měl obejít Evropskou komisi, ulevit národním rozpočtům a urychlit zbrojení – v reakci na rostoucí hrozby z východu a nejistotu ohledně budoucí podpory USA.

Kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová v pátek vyslala k evropským spojencům jasné poselství poté, co americký exprezident Donald Trump uvalil na své spojence tvrdá cla. Podle ní je zřejmé, že obchodní vztahy s USA se nenávratně změnily a už nebudou takové, jako dosud.

Vláda prezidenta Donalda Trumpa čelí v posledních dnech prudké kritice a obviněním z ekonomického amatérismu poté, co nově zavedená vlna celních opatření uvrhla globální trhy do zmatku. Ještě ve středu Trump sebevědomě označil den oznámení cel za „Den osvobození“ a tvrdil, že „všechno jde velmi dobře.“ V praxi však jeho rozhodnutí vedlo k nejhoršímu dni na Wall Street za posledních pět let, kdy trh přišel o 2,5 bilionu dolarů.

Zatímco světová média sledují obchodní válku, americký prezident Donald Trump tiše a systematicky přetváří režim ve Spojených státech. Pokud tomu svět nepřestane lhostejně přihlížet, promění se Washington v druhou Moskvu. Jenže tentokrát půjde o Moskvu silnější, vlivnější a podstatně nebezpečnější.

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce poté, co ústavní soud jednomyslně potvrdil jeho odvolání v souvislosti s kontroverzním vyhlášením stanného práva v prosinci loňského roku. Osm soudců rozhodlo, že  „zradil důvěru lidu“ a svým krokem vážně narušil ústavní pořádek a demokracii v zemi.

Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zavést plošná cla ve výši 10 procent na většinu dováženého zboží a ještě přísnější sazby na některé vybrané země vyvolalo silnou reakci jak v zahraničí, tak i mezi obyčejnými Američany. Zatímco administrativa prezentuje nové opatření jako cestu k „ekonomickému osvobození“, mnozí občané Spojených států mají z nových tarifních politik obavy. Redakce BBC oslovila Američany, aby zjistila, jak vnímají dopady Trumpových cel na jejich každodenní životy.

Prezident USA Donald Trump se snaží přepsat americkou historii – jak tu rasovou, tak i ekonomickou. Zatímco na jedné straně zakazuje univerzitám i muzeím přehodnocování dějin otroctví či rasových vztahů, aby Spojené státy neměly pocit „národní hanby“, na straně druhé přetváří ekonomickou minulost země, uvedl server CNN.

Zimní počasí ještě neřeklo poslední slovo. Příští týden se do Česka mohou vrátit nejen mrazy, ale podle ČHMÚ.cz i sněžení, a to i ve středních polohách.

Semifinále hokejové extraligy nabídlo dramatický úvod druhé série mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Domácí Mountfield se před svými fanoušky dlouho snažil dohnat ztrátu a ve třetí třetině dokázal vyrovnat. Na obrat to však nestačilo, Dynamo se rychle vzpamatovalo a v závěru si vzalo vedení zpět. První bod v sérii tak putuje do Pardubic.

Kostarický kávový institut oznámil, že pozorně sleduje nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení celních sazeb, přičemž nevylučuje, že by z nich Kostarika mohla profitovat.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtek ujistil spojence, že Spojené státy nadále pevně stojí za Severoatlantickou aliancí. Zároveň však zdůraznil, že Evropa musí výrazně zvýšit své obranné výdaje, a vyzval k vypracování „realistického plánu“ na jejich růst.

Nová vlna cel zavedená prezidentem USA Donaldem Trumpem vyvolala obavy z vážných dopadů na americkou ekonomiku i globální finanční trhy. Podle některých měřítek jde o nejvyšší cla za posledních sto let. Navzdory rostoucímu tlaku a odvetným opatřením jiných zemí však Trumpova administrativa nehodlá změnit kurz.

Nová vlna cel zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem zásadně promění ekonomické vztahy Spojených států se zbytkem světa. Cílem je oživit domácí výrobu, avšak mnoho firem stále váhá, zda přesunout své dodavatelské řetězce zpět do USA. A to právě kvůli Trumpovi.

Automobilka Volkswagen oznámila, že na cenových štítcích svých vozidel začne uvádět novou položku „dodatečné dovozní poplatky“, která bude odrážet náklady spojené s nově zavedenými 25% cly na dovoz automobilů do USA. Tento krok přichází poté, co administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oficiálně spustila nová celní opatření, která výrazně ovlivní automobilový průmysl a ceny vozidel na americkém trhu.

Den poté, co prezident Donald Trump oznámil rozsáhlá cla a eskaloval svou obchodní válku, prohlásil, že „operace je u konce“ a že americká ekonomika bude po těchto opatřeních silnější než kdy dřív.

Ve čtvrtek vstoupilo v platnost nové 25% clo na dovážené automobily, které je součástí širší obchodní ofenzivy administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho cílem je oživit domácí výrobu a posílit pozici amerických továren na úkor zahraniční konkurence. Jenže trh s automobily jeho kroky bolí už teď. Zasažen bude také český průmysl, jak pro EuroZprávy.cz potvrdil výkonný ředitel Svazu automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

Prezidentka německého Sdružení automobilového průmyslu (VDA) Hildegard Müller uvedla, že tato politika znamená zásadní odklon Spojených států od pravidel světového obchodu. „Tohle není ‘America First’, to je ‘America Alone’,“ prohlásila Müller. Nová cla zavádějí 25% sazbu na dovoz evropských automobilů do USA a 20% clo na veškerý další vývoz z EU.

Maďarsko se rozhodlo vystoupit z Mezinárodního trestního soudu (ICC). Premiér Viktor Orbán toto oznámení učinil právě ve chvíli, kdy Budapešť navštívil izraelský premiér Benjamin Netanjahu – muž, na kterého byl ICC vydán mezinárodní zatykač a jehož by Maďarsko jako signatář statutu mělo podle práva zadržet.

Bílý dům se snaží uklidnit finanční trhy po oznámení prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných cel na dovoz do Spojených států. Mluvčí Karoline Leavitt ve čtvrtečním rozhovoru pro CNN vyzvala investory, aby důvěřovali ekonomické strategii prezidenta.