Sněmovna projedná dotace na elektřinu a armádní nákupy

Vládní návrh zákona o podporovaných zdrojích energie projedná sněmovna v prvním čtení. Předloha počítá s tím, že někteří výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů (EOZ) nezískají na dotacích ani korunu. Norma stanovuje právní závaznost Národního akčního plánu ČR pro EOZ. V něm Česká republika slíbila Evropské unii, že se v roce 2020 bude v zemi spotřebovávat 13 procent energie z obnovitelných zdrojů a ve všech druzích dopravy bude podíl této energie desetiprocentní.Zákon má umožnit, aby se například zdroje elektřiny ze slunce, větru nebo biomasy za určitých podmínek finanční podpory vůbec nedočkaly. Ustanovení se týká nových zájemců o připojení svých elektráren do sítě. Pokud Energetický regulační úřad (ERÚ) zjistí do konce dubna určitého roku, že vydal licence na stavbu elektráren o odpovídajícím předpokládaném instalovaném výkonu a ekologický závazek je tím splněný, pro další rok podporu takového zdroje pozastaví. Zájemci sice budou moci připojit například svoji novou solární elektrárnu do sítě, ale dotace nedostanou žádné. "Nikdo z provozovatelů současných zařízení o podporu nepřijde, nové zdroje ji ale v takovém případě nedostanou," potvrdil agentuře Mediafax tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Vlček.Zákon umožňuje ERÚ snížit provozovatelům už připojených zdrojů energie podporu na příští rok o více než pět procent. Úřad to může udělat ve chvíli, kdy se provozovatelům jejich investice vrátily dříve než za 11 let. Bič v návrhu je na majitele solárních elektráren připojených do sítě v letech 2009 a 2010. V období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 bude hospodaření jejich provozovatelů zatížené povinným odvodem. V závislosti na druhu podpory budou muset odvádět až 28 procent obdržených dotací. Výjimku mají jen solární elektrárny na střechách a zdech budov.Ve druhém čtení poslanci projednají například novelu atomového zákona zavádějící jaderné poplatky. ČEZ a další provozovatele jaderných zařízení v Česku podle normy čekají od příštího roku nové poplatky v řádech desítek milionů korun.

Z novely například vyplývá, že od 1. ledna 2012 zájemce o výstavbu jaderného reaktoru v Česku zaplatí částku ve výši 120 milionů korun za vydání povolení k výstavbě, 45 milionů za povolení provozu a dalších 18 milionů jako poplatek za umístění.

Pokud zákon projde celým legislativním procesem, zaplatí ČEZ za dva plánované bloky Jaderné elektrárny Temelín a pátý reaktor v Dukovanech státu dohromady přes půl miliardy korun.

S novými platbami musejí počítat i současní provozovatelé jaderných zařízení. Roční sazba za provoz jednoho reaktoru bude 30 milionů korun, stejnou sumu si musí připravit i místa určená na obohacování nebo přepracování jaderného paliva. Jeho sklady a úložiště mají platit devět milionů ročně.

Další novela atomového zákona, kterou v pátek zákonodárci projednají ve druhém čtení, počítá s tím, že na jaderné úložiště dostanou obce příspěvek ještě před jeho zbudováním. Obce, na jejichž území se v současnosti úložiště nachází, už od státu kompenzace čerpají. Ministerstvo průmyslu a obchodu však chce tuto možnost otevřít i pro obce, na jejichž území byl teprve zahájen průzkum. Výši této dotace má svým nařízením stanovit vláda a dotace by se vyplácela z tzv. jaderného účtu. Celkem má podle propočtů ministerstva na tyto dotace připadnout až 30 milionů korun ročně.

Sněmovna se dostane i k normě, díky níž by armádní nákupy ze zahraničí mohly probíhat bez prostředníků. Návrh by měl státní pokladně ušetřit podle vlády miliardy korun. "Kromě transpoziční povinnosti je důležitost novely také v naplnění jednoho z programových prohlášení vlády, kde jsme se zavázali umožnit ministerstvu obrany přímé nákupy vojenského vybavení," uvedl již dříve ministr obrany Alexandr Vondra (ODS).

Podle prověrek hospodaření právě prostředníci v letech 2004 až 2010 prodražili armádní zakázky o 1,4 miliardy korun. Šlo o deset procent hodnoty uzavřených zakázek, které šly na provize prostředníků.

Dolní komora parlamentu se v pátek ve druhém čtení dostane i k novele zákona o hospodaření energií a energetického zákona. Ta má uspořit energii, snížit dopady na životní prostředí a zlepšit orientaci spotřebitelů ve zboží, které je závislé na energetické spotřebě.

Novela v souladu s evropskou směrnicí připravuje nová pravidla pro energetické štítky na výrobcích a zavádí novinku v podpoře tzv. ekodesignu, tedy ekologického návrhu a výroby produktu. Zboží, které takto nastavená pravidla splní, ponese označení CE. "Návrh je koncipován tak, aby získání přesných, věcných a srovnatelných informací o specifické spotřebě energie výrobků spojených se spotřebou energie ovlivnilo konečného uživatele výrobku v tom smyslu, že při výběru dá přednost výrobkům s nižší spotřebou energie, nebo těm, které nepřímo vedou k nižší spotřebě energie," píše se v důvodové zprávě zákona.

Ve druhém čtení poslanci projednají i novelu zákona o informačních systémech veřejné správy, která rozšiřuje síť kontaktních míst, tzv. CzechPointů, i na bankovní instituce. Podle návrhu by banky měly mít stejné pravomoci k poskytování služeb jako veřejnoprávní subjekty. "Já chci zdůraznit, že nejde o to, že by kdokoliv měl přístup k databázi či kartotéce. Pouze vznese dotaz na konkrétní věc a odpověď obdrží. Zůstanou doklady o tom, kdo žádal a co žádal," uvedl Zbyněk Stanjura z ODS, který je jedním z předkladatelů zákona.Současnou síť kontaktních míst tvoří notáři, krajské úřady, matriční úřady, obecní úřady či úřady městských částí. Návrh podle poslanců pomůže k zefektivnění a zkvalitnění služeb, které CzechPointy poskytují. Poslanci mají na programu také návrh na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání.

Schůze Poslanecké sněmovny začíná v pátek v devět hodin.