Kim Čong-un a Alexandr Lukašenko podepsali v Pchjongjangu smlouvu o přátelství

Severokorejský vůdce Kim Čong-un a běloruský prezident Alexandr Lukašenko podepsali ve čtvrtek v Pchjongjangu smlouvu o „přátelství a spolupráci“. Stalo se tak během historicky první návštěvy běloruského státníka v Severní Koreji, která byla provázena okázalými ceremoniemi, dělostřeleckými salvami a přehlídkou pochodujících vojáků na náměstí Kim Ir-sena před jásajícími davy.

Oba autoritářští lídři, jejichž země čelí tvrdým západním sankcím a obviněním z porušování lidských práv, tímto krokem stvrdili novou etapu svých vztahů. Lukašenko podle běloruské tiskové agentury Belta prohlásil, že vazby mezi oběma státy, které vznikly již za éry Sovětského svazu, nebyly nikdy přerušeny, ale nyní vstupují do zásadně nové a intenzivnější fáze.

Běloruský prezident zdůraznil, že v současné době „globální transformace“, kdy světové mocnosti podle něj otevřeně ignorují mezinárodní právo, musí nezávislé země úzce spolupracovat. Tato kooperace má sloužit k ochraně jejich suverenity a zlepšení blahobytu občanů. Lukašenko také navštívil palác Kumsusan, kde jsou uložena nabalzamovaná těla Kimova otce a děda, a položil tam kytici jménem ruského prezidenta Vladimira Putina.

Návštěva v Pchjongjangu je vnímána jako součást širší snahy vedené Čínou a Ruska o vytvoření takzvaného „multipolárního světa“, který by zlomil západní hegemonii. Bělorusko i Severní Korea jsou klíčovými spojenci Moskvy v její válce proti Ukrajině. Zatímco Minsk posloužil jako nástupiště pro invazi a hostí ruské taktické jaderné zbraně, Pchjongjang dodává Rusku munici, rakety a podle odhadů i tisíce vojáků, z nichž přibližně 2 000 již v bojích zahynulo.

Analytici poukazují na to, že Severní Korea za svou vojenskou pomoc získává od Ruska finanční prostředky, moderní technologie, potraviny a energii. Tato podpora pomáhá Kimovu režimu snižovat dlouhodobou závislost na Číně. Prohlubující se spojenectví s Běloruskem pak Kim využívá k posílení svého diplomatického profilu a k upevnění solidarity v rámci bloku zemí, které se staví proti západnímu řádu.

Zajímavým prvkem v této geopolitické mozaice je postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten se ve svém druhém funkčním období pokusil navázat s Běloruskem vztahy, zmírnil některé sankce a přizval zemi do svého projektu „Rady míru“ (Board of Peace). Přestože se Trump s Kim Čong-unem během svého prvního mandátu setkal třikrát, spekulace o dalším summitu zatím narážejí na probíhající válku v Íránu, která zpozdila Trumpovu plánovanou cestu do Číny na polovinu května.

Kromě hlavní politické smlouvy se obě strany dohodly na spolupráci v celé řadě praktických oblastí, od zemědělství až po informační technologie. Běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov uvedl, že ačkoliv je vzájemný obchod zatím skromný, vidí velký potenciál v exportu běloruských farmaceutických výrobků a potravin na severokorejský trh.

Podle odborníků z Korejského institutu pro obranné analýzy je návštěva především demonstrací síly a jednoty protizápadního tábora. Kim Čong-un se snaží ukázat, že i přes mezinárodní izolaci má mocné přátele, kteří jsou ochotni ho podpořit výměnou za vojenskou a strategickou spolupráci. Lukašenko, který vládne Bělorusku od roku 1994, zase návštěvou potvrzuje svou roli věrného spojence v Putinově sféře vlivu. 

Související

Oblouk znovusjednocení

Bratříčkování Ruska s KLDR pokračuje. Země poprvé propojila silnice

Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most přes společnou hranici vedoucí přes řeku Tuman. Kilometrová stavba propojuje osadu Chasan na ruském Dálném východě se severokorejským městem Tumangang. Nové dopravní spojení představuje další významný krok v rychle se prohlubujících vztazích mezi oběma zeměmi.

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) ,  Alexandr Lukašenko ,  Bělorusko

Aktuálně se děje

před 48 minutami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

před 2 hodinami

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

před 3 hodinami

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 8 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 9 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 12 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rada míru

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Investigativní novináři odhalili jméno vnučky ruského prezidenta Putina

Investigativní novináři odhalili jméno údajné vnučky ruského prezidenta Vladimira Putina na základě uniklých databází ruské pohraniční stráže. Osmiletá dívka se podle zjištění médií jmenuje Elsa Igorevna Tichonovová. Jejím otcem je bývalý baletní tanečník a režisér Igor Zelenskij a matkou Katěrina Tichonovová, která je veřejně známá jako mladší dcera ruského prezidenta. Dívka tak nosí oficiálně příjmení po své matce, nikoliv přechýlenou formu příjmení svého otce.

včera

Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny

Zpravodajské informace a satelitní snímky poskytované čínskými subjekty zvýšily přesnost íránských útoků na americké vojenské základny a plavidla na Blízkém východě. Podle několika zdrojů webu CNN z prostředí amerických zpravodajských služeb pomohla tato podpora Teheránu dramaticky zlepšit jeho vojenské schopnosti v posledních měsících. Díky těmto datům mohl Írán zasáhnout cíle, které by jinak byly mimo jeho technický dosah. Úroveň přesnosti íránských úderů tak v poslední době výrazně vzrostla.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy