Vláda zakázala snížené sazby minimální mzdy, 8000 korun bez výjimky

Sazebník minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy do letošního roku počítal s možností vyplácet vybraným skupinám pracovníků menší částky. Například 90 procent mohli dostávat mladí lidé ve věku 18 až 21 procent, kteří jsou první půlrok ve své první práci. Mladiství mohli měsíčně dostávat jen 80 procent stanovené minimální částky.

Poživatelé invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně měli nárok jen na 75 procent základní částky, u invalidity třetího nebo čtvrtého stupně mohla být minimální nebo nejnižší zaručená mzda pouze poloviční.

"Zrušením dalších sazeb minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy má být upřednostněn princip rovnosti v odměňování všech skupin zaměstnanců v pracovněprávních vztazích před principem podpory zaměstnatelnosti mladistvých, mladých a invalidních zaměstnanců," uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí v předkládací zprávě návrhu. Rezort tak zároveň plní opatření, podle kterého má osobám se zdravotním postižením pomoci vytvořit rovné příležitosti.

"Pokud minimální mzda je oceněním za základní, nekvalifikovanou, jednoduchou, nenáročnou práci, tak není důležité, jestli takovou práci vykonává člověk, kterému je 17 let, nebo člověk, kterému je 20 let a je to jeho první zaměstnání, nebo člověk, kterému je 22 let. To si myslím, že je naprosto pochopitelné," zmínil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

"Co se týká kategorie osob se zdravotním postižením, tak naopak existuje systém dotací na chráněné pracovní místo. Tento systém dorovnává zaměstnavateli ten rozdíl, který je způsoben tím, že osoba se zdravotním postižením má nižší výkonnost než osoba bez zdravotního postižení," uvedl Drábek. Podle něj proto není vhodné ani nutné snižovat ještě minimální mzdu.

"Řeknu to na konkrétním čísle. Znamená to, že pokud minimální mzda je nastavena na úrovni osmi tisíc měsíčně hrubého, tak ten, kdo je plně invalidní, může být odměňován za plnou pracovní dobu částkou 4000 korun hrubého měsíčně. Pokud někdo vykonává takovouto práci, tak to není záležitost standardního pracovního poměru," zrekapituloval ministr současný stav.

"Jsou tady samozřejmě rizika ztrát zaměstnání v jednotlivých kategoriích. Nicméně po dlouhé diskusi se vláda přiklonila k tomu, že pohled na nediskriminaci, pohled na jednotnou úroveň minimální mzdy je lepším východiskem než diferenciace podle jednotlivých kategorií," uzavřel Drábek.

Změny budou účinkovat k 1. lednu 2013.

Vláda na sklonku loňského roku zavrhla návrh, podle kterého měla minimální mzda po letech stagnace vzrůst o 400 nebo 500 korun měsíčně.