Lídr jediného modrého kraje Jiří Pospíšil už se na Nečase nezlobí

Jiří Pospíšil v neděli obhájil post místopředsedy občanské demokracie. Delegáti mu přidělili nejvyšší počet hlasů, celkem jich získal 454.

Bývalý ministr spravedlnosti svým kolegům v neděli řekl, že je připraven pracovat pro ODS a hrdě reprezentovat její značku. "Přiznávám, že jako ministr jsem neměl na post místopředsedy tolik času, kolik bych potřeboval. Teď však již nejsem ministrem ani hejtmanem, takže se budu práci pro stranu věnovat naplno," slíbil svým kolegům.

Také dodal, že si do vedení nejde léčit starou křivdu, kterou by mohl cítit poté, co jej premiér Nečas v létě odvolal z postu ministra spravedlnosti. Zdůraznil, že si všechno vyříkali. "Pro mě udělaly krajské volby za touto kauzou tlustou čáru. Budu k Petru Nečasovi loajální," oznámil.

Poprvé si křeslo šéfa justičního resortu Pospíšil vyzkoušel v kabinetu Mirka Topolánka v letech 2006 až 2009, kdy Topolánkovu éru utnulo vyslovení nedůvěry ve sněmovně a nástup úřednické vlády Jana Fischera. Podruhé ve svých pětatřiceti letech v roce 2010, tehdy v koaliční vládě Petra Nečase složené z ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Do pozice šel s tím, že na předchozím 21. kongresu ODS vybojoval post místopředsedy strany.

Ve svém prvním období v úřadě se stal prvním ministrem spravedlnosti, kterému se podařilo přijmout nový trestní zákoník, mnoho let totiž platil zákon z roku 1961, napsaný na míru komunistickému režimu a po roce 1989 se měnil dílčími novelami tak, aby odpovídal novým poměrům. Odborná veřejnost však dlouho volala po zcela nové normě, na níž se však politické strany nedokázaly téměř dvě desítky let dohodnout.

Původně vstoupil do ODA, k občanským demokratům přešel až v roce 1998 a spoluzaložil regionální sdružení Mladých konzervativců v Plzni. V roce 2002 se stal poslancem. Od roku 2007 je členem redakční rady časopisu Státní zastupitelství.

Koncem loňského září pověřil rektor Západočeské univerzity v Plzni Josef Průša dočasně Pospíšila funkcí děkana právnické fakulty, když se děkan Zachariáš a proděkani Tomažič a Kindl vzdali funkcí poté, co byli obvinění z plagiátorství. V listopadu 2009 se stal po volbě děkanem oficiálně, ale úlohy se zase vzdal, když nabyl ministerské pozice v červenci 2010.

Tehdy Petr Nečas hovořil o Pospíšilovi jako o naději pro budoucnost ODS. Jenomže v červenci letošního roku obrátil. Pospíšila tehdy z postu ministra spravedlnosti odvolal prezident Václav Klaus na návrh premiéra Petra Nečase. Předseda vlády prohlásil, že důvodem bylo Pospíšilovo manažerské selhání. Podle premiéra klesla jeho důvěra v Pospíšila pod bod mrazu v rozpočtové oblasti, ministr spravedlnosti podle něj neuměl šetřit. Řada politiků i odborníků označila však důvod pouze za zástupný a jako skutečnou příčinu uvedla Pospíšilův úmysl jmenovat Lenku Bradáčovou do funkce vrchní státní zástupkyně v Praze.

Rozhodnutí se Nečasovi nevyplatilo. Za Pospíšila se okamžitě postavily sympatie veřejnosti, lidé v jeho prospěch demonstrovali. Situace dosáhla k symbolickému závěru při podzimních krajských volbách, kdy Plzeňský kraj v čele s Jiřím Pospíšilem byl jediným, kde ODS zvítězila. Politologové se domnívají, že mnohé hlasy, které Pospíšil získal, byly i protestním vzkazem premiéru Nečasovi a jeho vládě od nespokojených voličů. Například olomoucký politolog Tomáš Lebeda se přiklonil k názoru, že úspěch Pospíšila v krajských volbách je výraznější ukazatel než obecný zdar levice. "Strana nezískala ani 13 procent, to je dosud nejnižší hranice, kterou překonává i výsledek ČSSD z roku 2004, ti měli tehdy 14 procent. Přitom odvolaný Pospíšil zvládl ve svém kraji získat 26 procent, tedy dvojnásobek celostátního zisku ODS. Podle mě i Pospíšil, stejně jako ČSSD a KSČM, těžili ve volbách z protestních hlasů," zmínil Lebeda.

Jiří Pospíšil se narodil 24. listopadu 1975 v Chomutově.