Upírat cizincům v ČR právo volit? Absurdita, zlobí se ombudsmanka

Vzhledem k tomu, že primární evropské právo lze v tomto případě aplikovat přímo, tj. i předtím, než proběhne legislativní proces změny zákonů, chce ochránkyně jednat s ministrem o možnosti změnit pravidla účasti občanů EU již pro letošní komunální volby (např. metodickým dodatkem).

Smlouva o fungování Evropské unie stanovuje, že občané EU mají právo volit a být voleni ve volbách do Evropského parlamentu a v obecních volbách v členském státě, v němž mají bydliště, a to za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu. Bydlištěm se přitom rozumí členský stát, v němž občan EU žije, ale není jeho státním příslušníkem. Po jak dlouhou dobu má být členský stát jeho bydlištěm, aby se na něj volební právo vztahovalo, předpisy EU nestanovují a nechávají takovou podmínku na jednotlivých členských státech, ovšem při respektování zásady nediskriminace. Jestliže občan EU splňuje volební podmínky stanovené členským státem, v němž má bydliště, má podle Smlouvy o fungování EU a dalších evropských směrnic právo volit a být volen v obecních volbách.

Zatímco pro účast ve volbách do Evropského parlamentu Česká republika určila podmínku přihlášení k trvalému nebo přechodnému pobytu po dobu nejméně 45 dní, v případě komunálních voleb nejsou evropské předpisy respektovány a občanům EU je volební právo upíráno. Podmínkou totiž v případě komunálních voleb není délka pobytu na území, ale získání povolení k trvalému pobytu. Účast v komunálních volbách je umožněna jen občanům, kteří jsou v den voleb v příslušné obci přihlášeni k trvalému pobytu. Tím se v případě občanů ČR myslí pouhý „evidenční" trvalý pobyt podle zákona o evidenci obyvatel. Pro cizince je však trvalým pobytem povolení k pobytu na území České republiky, které lze získat zásadně až po několika letech (zpravidla pěti) nepřetržitého pobytu na území ČR. Tato podmínka tak představuje přímý rozpor s právem EU.

„Je zcela absurdní, aby právní pojem‚ bydliště v členském státě' obsažený ve Smlouvě o fungování EU, jímž je vymezováno volební právo občanů EU, byl v české právní úpravě odlišně vykládán v případě voleb do Evropského parlamentu a v případě voleb do zastupitelstev obcí," konstatuje veřejná ochránkyně práv v tiskové zprávě na serveru ochrance.cz s tím, že stejně problematické je i bránění občanům EU být členy politických stran a hnutí.

Ústavní pořádek ČR garantuje právo sdružovat se v politických stranách výslovně pouze občanům ČR, ale současně cizincům členství ve stranách nezakazuje. Naproti tomu zákon o sdružování v politických stranách a hnutích toto právo přiznává pouze občanům ČR. Ani občané EU, kteří v ČR získají povolení k trvalému pobytu, se tak nemohou stát členy politické strany. Ve volbách jsou tak znevýhodněni. V případě voleb do Evropského parlamentu, kdy mohou své kandidáty nominovat výhradně politické strany, jsou tak cizinci z jiných zemí EU s pobytem v České republice přímo diskriminováni.