KOMENTÁŘ: Komunisté zase velí zemi. I když se neoslovujeme soudruhu a major Zeman nezáří z obrazovky

Plíživě se vracíme před rok 1989. Sice se neoslovujeme titulem soudruhu či soudružko a zatím stále můžeme veřejně prezentovat své názory, ale o klíčových věcech v zemi rozhodují komunisté, kteří de facto všemu velí. Jednatřicet let po sametové revoluci proletariát diktuje, jak budeme žít, a to nejen během koronavirové pandemie. Menšinová vláda složená z hnutí ANO a ČSSD se musí o bolševickou podporu opírat. Pokud by s nimi nehandlovala, všechny její návrhy by skončily v troskách.

I pan premiér chce mít hezké pololetní vysvědčení

A tak než něco kabinet vyřkne, musí se provést ústupky straně, která popravila 248 lidí, včetně Milady Horákové. Přidáním jednoho písmena do svého názvu se zodpovědnosti za nelidské činy KSČM nezbavila. Zvláště když ve svém středu mají mlátičku z Pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti Zdeňka Ondráčka či stalinistku Martu Semelovou.

Komunisté svoji sílu předvedli zejména při prosincovém schvalování rozpočtu, který představuje dokonalý thriller. Podpořili jej pouze za cenu, že vláda ožebračí armádu o deset miliard korun. Bolševici tak jasně dali najevo, jak je neustále sžírá, že jsme členy severoatlantické aliance NATO, a proto dělají maximum pro to, aby vojsko oslabilo. Rusko jim ještě teď musí tleskat.  Armáda prý o peníze přijde jen dočasně, ale dočasně jsme tady měli okupační vojska v čele s Rudou armádou a jejich pobyt trval téměř třiadvacet let, než generál Vorobjov v červnu 1991 naposledy zasalutoval na kbelském letišti.

Zatím ale armáda z deseti miliard doposud neviděla ani korunu a v dohledné době to na žádnou změnu nevypadá. Blíží se totiž tradiční půlroční bilancování, kdy komunisté budou hodnotit, jak se jim vyplácí tolerance vlády. KSČM už naznačila, že pokud finance zamíří na účet armádě, ukončí spolupráci. A i pan premiér Babiš chce mít hezké pololetní vysvědčení jako většina žáků a studentů, které mají dostat na sklonku měsíce.

Komunisté si rovněž vydupali, že část žáků nastoupí do škol, jinak by nekývli na prodloužení nouzového stavu. A tak školáci i maturanti se půjdou vzdělávat i tehdy, pokud protiepidemický systém (PES) dosáhne nejrizikovějšího stupně číslo pět. Na zdraví přeci nezáleží. Pro vládu je prostě hlavní být s komunisty za dobře. Původně přitom Andrej Babiš rezolutně jakékoli náznaky rozvolňování striktně odmítal. Pak se ale ozvala rudá levice a vše bylo jinak. Kabinet potřeboval prodloužit nouzový stav, během něhož se snáze vládne.

Nemůžeme si nic nalhávat a musíme se podívat tvrdé realitě do očí. České republice nyní nevládne kabinet Andreje Babiše, o epidemických opatření nerozhoduje ministerstvo zdravotnictví, ale vše řídí ideologická KSČM a její lidé bez morálky a charakteru. Babiš se nestydí jít jim ve všem na ruku, i když například před schválením rozpočtu jasně prohlásil, že nikdy nedopustí, aby armáda přišla o deset miliard korun. Nakonec se podvolil, a tak je to v jeho vztahu s komunisty se vším. Co ale také čekat od premiéra, který se zapletl s StB a byl členem vražedné a zločinecké KSČ.

Volby nás snad rudého zla konečně zbaví

Naprosto utopicky nyní vyznívá scénka z televizního pořadu Možná přijde i kouzelník, v němž Jiří Lábus jako učitel vysvětluje ve scénce hodina dějepisu Oldřichu Kaiserovi, alias Karolíně Kaiserové, že komunisté jsou ti lidé, na které se minulou neděli byli dívat v přírodní rezervaci. Oba komici stejně jako demokraticky smýšlející lidé tehdy vůbec netušili, že v roce 2021 se komunisté dostano opět k moci. Tehdy lidé v divadle i u televize slzeli smíchy. Nyní většina opět slzí, ale smutkem i žalem.

Jestliže společnost zneklidnila včerejší šarvátka nezařazeného poslance Lubomíra Volného na půdě Sněmovny, měla by populace být stejně intenzivně znepokojena tím, kdo ve skutečnosti řídí stát. Draze platíme za chybu, že komunisté nebyli po Listopadu postaveni mimo zákon. Byť i někteří chartisté tvrdí, že by šlo téměř o nemožný legislativní proces, měla se tehdy nastupující garnitura o jejich zákaz postarat. Paradoxně je ale možné, že letos, kdy si strana, po jejímž bestiálním řádění se české duše ještě nezhojily, připomene sto let své existence, skončí v parlamentních volbách pod pětiprocentní hranicí. Pak by se země zbavila jednoho velkého, rudého zla, které zničilo nejeden osud jejich odpůrců.

Do parlamentních voleb ale budeme i nadále svědky ubohého patolízalství i nadbíhání komunistům, aby vláda Andreje Babiše mohla pod dozorem soudruhů prosazovat své návrhy. Babiš pro udržení své moci udělá cokoli, spolčí se i s ďáblem. A tak není zase až takovou utopií, že ministerský předseda jim klidně může kývnout i na povolání ozbrojené pěsti dělnické třídy jménem Lidové milice, pokud něco od komunistů bude zase potřebovat něco posvětit. Anebo postačí, když jim nabídne, že v hlavním vysílacím čase poběží na všech televizích propagandistický seriál 30 případů majora Zemana?