Kulhánek: Pro dialog s Ruskem je nutné stažení ČR z "nikoli přátelských" zemí

Jedním z předpokladů pro seriózní politický dialog s Ruskem by bylo stažení České republiky ze seznamu zemí, které nejsou přátelské, na němž je ČR po boku Spojených států. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Vztahy s Ruskem by měly podle něj být pragmatické a postavené na vzájemném respektu. Rozhodnutí o jejich směřování ale bude až na příští vládě, míní ministr.

Diplomatickou roztržku s Ruskem vyvolalo zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Česko v dubnu rozhodlo o vyhoštění 18 pracovníků ambasády, které označilo za důstojníky ruských tajných služeb. Moskva reagovala vyhoštěním 20 diplomatů či zaměstnanců ambasády v ruské metropoli.

Poté rozhodla ČR o vyhoštění dalších pracovníků, na jejichž odjezd mělo Rusko čas do konce května. Moskva pak oznámila, že přechází v počtech pracovníků ambasád "na striktní paritu". Rusko také v polovině května zařadilo Česko a USA jako jediné na nově vytvořený seznam zemí, které nejsou přátelské. Stažení ČR ze seznamu by podle Kulhánka byl jeden z důležitých předpokladů k obnovení seriózního jednání. Zařazení na něj je z českého pohledu v rozporu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických vztazích.

Kulhánek tento týden také uspořádal kulatý stůl k česko-ruským vztahům se zástupci všech parlamentních stran. Na příští vládě bude, zda se výstupy rozhodne využít, nebo ne. Podle ministra Evropská unie i Severoatlantická aliance (NATO) usilují o diplomatický dialog s Ruskem, a to včetně například pobaltských států, které mají se zemí dlouhodobě složité vztahy.

"Nemyslím si, že je myslitelné, abychom vztahy s Ruskem neměli. Vztahy by měly být postaveny na vzájemném respektu a měly by být, pokud to jde, pragmatické. Rozhodnutí, jakým způsobem budou směřovat, bude ale z mého pohledu až na příští vládě. Ta by měla říci, jakým způsobem naše vztahy znovu nastavit," uvedl ministr.

Zároveň ale česká státní správa provádí audit česko-ruských vztahů, při němž Kulhánek vidí důležitý prostor i pro vládního zmocněnce pro česko-ruské konzultace Rudolfa Jindráka. Ten nedávno uvedl, že si nedovede představit, že by se v současné situaci mohly konzultace vést. Obnovení neočekává v příštích měsících, ale letech.

Zároveň ale podle Kulhánka pokračují s Ruskem debaty ohledně technicko-provozních záležitostí v souvislosti s fungováním českého velvyslanectví či Českého domu v Moskvě a ruské ambasády v Praze. Česku nabízelo se zajištěním chodu paralyzované ambasády pomoc několik zahraničních partnerů. "V tento moment jsme se ale rozhodli, že to zatím nevyužijeme," uvedl ministr.

Ambasáda je roztržkou postižena, na druhou stranu je aktuálně realita vzájemných vztahů taková, že i práce na ní je méně. "Stále řešíme, jakým způsobem nejen ambasádě, ale i Českému domu zajistit provoz, který by odpovídal našim ambicím v česko-ruských vztazích. Debata pokračuje," poznamenal. Pokud by se personální zastoupení někdy do budoucna navyšovalo, mělo by jít podle Kulhánka o reciproční krok.

Mezi národní zájmy patří bezpečná Evropa, prosperita a spolupráce

Udržení bezpečnosti v Evropě, její ekonomická prosperita a spolupráce namísto rivality a konfrontací patří podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) mezi české národní zájmy v rovině zahraniční politiky. Kromě toho patří mezi priority ministra, který do funkce nastoupil v dubnu, zajištění co nejsnazších podmínek pro bezpečné cestování a ekonomická diplomacie. V rozhovoru s ČTK také vyzval občany k očkování proti covidu-19, které považuje za jedinou cestu k normálu.

Podle Kulhánka je důležité v české zahraniční politice udržet kontinuitu a prosazovat zmíněné národní zájmy. Zároveň ale ministrovu agendu výrazně ovlivnila koronavirová pandemie. "Myslím, že v té doznívající pandemii dát lidem šanci se trošku nadechnout a užít si léto, na které byli před pandemií zvyklí, je služba občanům a od toho tady také ministerstvo zahraničí je," poznamenal.

Kulhánek míní, že se podařilo dobře vyjednat pravidla pro cestování mezi Českou republikou a okolními zeměmi, ale také Chorvatskem či Bulharskem, kam mohou čeští turisté aktuálně bez omezení. Při návratu z Chorvatska ale musejí podstoupit test nebo doložit očkování, protože stále patří mezi oranžové země se střední mírou rizika nákazy koronavirem na takzvané mapě cestovatele.

"Covid nikam nezmizel. Musíme k tomu přistupovat maximálně obezřetně," uvedl ministr. "Vím, že je to nějaký diskomfort, ale myslím, že je to akceptovatelná cena za to, abychom na podzim nemuseli čelit nějaké další vlně," dodal. Od pondělí už se ale i Chorvatsko zařadí mezi zelené země, kdy po návratu do ČR není nutné absolvovat test.

Kulhánek apeloval na veřejnost, aby využila možnosti nechat se naočkovat proti covidu-19. "Hned jak to bylo možné, nechal jsem se naočkovat. Očkování je především zárukou, že nás na podzim nepotká další vlna. Aktuálně nám také umožňuje snadněji cestovat," poznamenal.

Další Kulhánkovou prioritou v čele české diplomacie je ekonomická diplomacie. Koronavirová pandemie znemožnila mimo jiné osobní jednání a tím pádem bylo pro české firmy v zahraničí obtížnější hledat nové příležitosti a objevovat nové trhy. Ministr se chystá uskutečnit cesty s podnikateli. Plánuje navštívit Egypt, Jordánsko, Saúdskou Arábii, ale také například pobaltské státy. "Z hlediska vyspělých technologií to je také zajímavý trh," uvedl.

Související

NATO

Kulhánek by uvítal, kdyby nový šéf NATO pocházel z východního křídla

Bývalý ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) by považoval za dobré, kdyby nový generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) vzešel ze zemí východního křídla aliance. Řekl to v rozhovoru ČTK. Nynějšímu šéfovi NATO Jensi Stoltenbergovi skončí na konci září příštího roku mandát.

Více souvisejících

Jakub Kulhánek ministerstvo zahraničí Rusko evropa

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

před 1 hodinou

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

před 1 hodinou

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

před 1 hodinou

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

před 5 hodinami

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

před 9 hodinami

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

před 9 hodinami

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy